Článek
Přes oběd je kolem menzy na pražské Vysoké škole ekonomické rušno. Poměrně dost studentů jde ale kolem s krabičkou. Místo do menzy si míří sníst svůj oběd, přinesený z domova, někam bokem.
„Už dřív si hodně lidí nosilo vlastní jídlo, protože je to levnější než menza, natož teď,“ říká studentka Káťa a naráží na zdražení obědů.
Nově tady studenti v menze zaplatí asi o dvacet korun více, tedy stejně jako cizí strávníci 122 nebo 120 korun v případě masitého jídla.
„Přijde mi dost zvláštní, že se v menze na vysoké škole zruší takováhle sleva, když i Tesco má 10procentní slevu na celý nákup s ISIC kartou. Ve škole žádnou slevu nedostaneme a jíme za stejnou cenu jako kdokoliv zvenku,“ dodává student Tomáš.
Ten se spolu se svými dalšími dvěma spolužáky shoduje, že hlavní výhodou stravování ve škole byla právě lákavá cena, to ale teď padá.
„Teď víc zvažuji, jestli si stihnu večer uvařit na koleji,“ dodává Víťa s tím, že zdražení v menze je mezi studenty velké téma. Ostatně akademičtí senátoři si právě proto nyní dělají na sociálních sítích průzkum mezi studenty, jak na ně zdražení dopadlo a případně o tom chtějí jednat s vedením školy.
Nemělo se zdražovat, ale stalo se
Konkrétně na VŠE zdražení oznámili už v březnu, a to kvůli zrušení cílené dotace na stravování od Ministerstva školství. Neznamená to však, že by ministerstvo prostě peníze školám sebralo, ale převedlo je do obecné rozpočtové kapitoly.
„Změna se nedotkne dostupnosti ani kvality stravování. Výše podpory ze státního rozpočtu je zachována a vysoké školy mají nástroje, jak změnu financování využít ku prospěchu studentů zvolením vhodné formy podpory dle svých vlastních podmínek a priorit. Záměrem ministerstva je, aby podpora skutečně doputovala k těm studentům, kteří ji potřebují,“ slibovala na začátku dubna vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Dana Bilíková s tím, že změna byla s vysokými školami projednaná.
Nicméně se velmi rychle ukázalo, že na některých školách k omezení „dostupnosti“ stravování došlo.
Část vysokých škol totiž nesouhlasí s tím, že by to bylo takto jednoduché. Podle nich nelze peníze jednoduše převést na stravování nebo jinou formu studentské podpory. Pokud chtějí konkrétně zvýhodněné obědy zachovat, musí sáhnout do svých peněz.
„Jedinou alternativou, jak by UHK teoreticky dokázala výpadek podpory vykrýt, by bylo zajištění z hospodářské činnosti našich vysokoškolských kolejí, to by se nicméně muselo negativně propsat do navýšení ceny kolejného, čímž ubytované na kolejích zatěžovat nechceme,“ vysvětluje například za Univerzitu Hradec Králové její mluvčí Jakub Novák.
Dosud studentům dotovali v externí jídelně obědy 19 korunami, což muselo skončit, a tak studenti zaplatí jako cizí strávníci celých 106 korun. Kromě VŠE a UHK se obědy zdražovaly také na Vysoké škole chemicko-technologické. Na ČVUT zůstalo zvýhodněné jedno jídlo denně.
Naopak i nadále obědy dotují na obou největších univerzitách – pražské Karlově a brněnské Masarykově. Stejně tak na většině ostatních vysokých škol. Část z nich však upozorňuje, že momentálně slevy na obědy ponechala, ale to se může do budoucna změnit.
Jihočeská univerzita rozhodne v následujících týdnech. Západočeská univerzita v Plzni, brněnská Mendelova univerzita nebo VŠB - Technická univerzita Ostrava budou zvažovat, jak dále po konci tohoto akademického roku.
Plaga: Falešná argumentace
Část vysokých škol argumentuje, že prostě teď musí konec přímé dotace na stravování vykrývat penězi ze svých zdrojů.
„Tohle je falešná argumentace některých rektorů,“ zlobí se ministr školství Robert Plaga (ANO).
Platilo by to podle něj jen za předpokladu, kdyby Ministerstvo školství peníze vysokým školám na dotované obědy sebralo.
„Peníze, které na to byly určeny, jsme ale pouze přesunuli v rámci jednoho balíku veřejných prostředků,“ říká Plaga s tím, že jde o 100 milionů korun.
Záměrem Ministerstva školství totiž bylo rozvolnit školám ruce, aby mohly lépe zacílit finanční podporu pro své studenty. Některé totiž svou menzu nemají, sleva tak nemusela být studentům vůbec dostupná.
Jinak řečeno by se tedy podle ministra Plagy nemělo stát, že škola zruší slevy v menzách bez toho, že nabídne minimálně stejně vysokou podporu jiným způsobem, třeba zacílenou na studenty z rodin s nízkými příjmy.
„Pokud má fungovat autonomie vysokých škol a rektoři řeknou, že dodrží to, že se prostředky přesunou a dají studentům, tak mě udivuje, že poté, co se takto dohodneme, argumentují úplně jinak. Jsou vysoké školy, které dohodu drží a nemají s tím problém,“ dodává Plaga.
Češi jsou na tom skoro nejhůř
Proti kroku Ministerstva školství se vymezila Studentská komora Rady vysokých škol. Podle ní je krok Ministerstva školství nekoncepční a jde proti podpoře studujících. Studentská komora tak upozorňuje, že se tak rozhodně nedaří snižovat překážky v přístupu k vysokoškolskému vzdělání.
„Za Studentskou komoru Rady vysokých škol můžu říct, že to nevidíme jako problém rektorů, potažmo vysokých škol. Tedy, že se některé školy rozhodly, že stravování nadále dotovat nebudou. Je pochopitelné, že když dostaly peníze v ukazateli A, tak s nimi tak nakládají. Tento ukazatel není určen na podporu studujících,“ říká k rozpisu rozpočtu předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol Tereza Marková.
Každopádně důsledkem přesunu prostředků na stravování je, že se části studentů zdražily výdaje spojené se studiem. Přitom Česko dlouhodobě patří k zemím, které finančně podporují studující na vysokých školách vůbec nejméně.
Máme sice studium zdarma, neposkytujeme ale univerzální granty, jako například v severských zemích, a neexistuje ani systém státem podporovaných nebo regulovaných studentských půjček, které přitom fungují v polovině zemí EU, a to i v těch, kde se na veřejných školách neúčtuje školné.
