Článek
Maďaři o víkendu zvolí nový parlament a rozhodnou, zda jim další čtyři roky povládne Viktor Orbán.
Finále předvolební kampaně je vyostřené z obou stran. Orbána v Budapešti osobně podpořil americký viceprezident J. D. Vance a premiéra popsal jako muže, který čelí nenávisti bruselských byrokratů a vměšování EU do voleb.
Deník The Washington Post získal přepisy rozhovorů, ve kterých Viktor Orbán a jeho ministr zahraničí Péter Szijjártó nabízejí pomoc ruským politikům a dávají Moskvě k dispozici dokumenty o jednáních unijních špiček.
Ve středu se na veřejnost dostal předloňský rozhovor Szijjártoa s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Šéf maďarské diplomacie v něm nabízí Íránu pomoc s vyšetřováním explozí pagerů představitelů libanonského Hizballáhu, do nichž izraelská rozvědka nastražila výbušniny.
Překvapivé jsou na tom dvě věci. První je fakt, že s nabídkou pomoci přišla země, která je - vedle Česka - největším spojencem Izraele v Evropské unii a pravidelně hlasuje jak v Bruselu, tak v OSN proti rezolucím nebo sankcím namířeným na židovský stát. Druhou pak to, že nabídku Budapešť učinila Teheránu, byť terčem útoku bylo 17. listopadu 2024 sice proíránské, ale libanonské hnutí.
„Naše tajná služba už kontaktovala vaši a předá jí veškeré závěry našeho vyšetřování. Budeme s vámi sdílet veškeré dokumenty,“ řekl Szijjártó svému íránskému protějšku. „Jsme vám vděční za vše, co děláte,“ odpověděl Arakčí. Znovu si pak oba ministři telefonovali loni v srpnu.
Pagery s vloženými výbušninami tehdy do Libanonu oficiálně dodala maďarská firma, ve skutečnosti se ale jednalo o krycí izraelský manévr. Společnost neexistovala, jen měla fiktivní adresu v Maďarsku.
Americký deník zveřejnil odposlech právě v době, kdy Vance přebýval v Budapešti a vrcholila válka USA a Izraele proti Íránu. Ukončilo ji, či možná jen přerušilo, středeční příměří. Zároveň Orbána podpořil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který ho označil za politika, který je schopen bránit Maďarsko před radikálním islámem.
Maďarská nabídka Íránu si zdánlivě protiřečí s dlouhodobou a konzistentní podporou Izraele. Klíčem k pochopení je ale spíše Orbánovo pojetí zahraniční politiky jako projevu suverenity a nezávislosti na Bruselu.
Politici ze zemí EU do Íránu příliš nejezdili, protože režim je dlouho pod sankcemi kvůli svému jadernému programu. Ani dohoda z roku 2015, kdy íránská vláda umožnila dohled nad svými jadernými zařízeními, stavidla diplomacie moc neuvolnila.
Viktor Orbán je jediným premiérem členské země Evropské unie, který Írán navštívil. V roce 2015 v Teheránu podepsal dohodu o ekonomické spolupráci. „Maďarsko stojí na půdě politiky národní suverenity. Jsme si jisti, že velmi složité záležitosti tohoto regionu nelze vyřešit bez Íránu,“ řekl tehdy.
V roce 2024 navštívil Teherán ministr Szijjártó, a to v době, kdy země EU vyčítaly Íránu vyzbrojování Ruska proti Ukrajině drony Šahíd a dělostřeleckou municí.
Maďarští politici po ruské invazi na Ukrajinu před čtyřmi lety jako jediní z Evropské unie opakovaně navštěvují Rusko a Bělorusko. A označují to za znak nezávislé, suverénní politiky, která se neřídí zájmy Bruselu.
Z výše postavených politiků ze zemí EU navštívil Írán kromě Orbána jen bývalý rakouský prezident Heinz Fischer. Česko podporuje Izrael podobně jako Maďarsko, ale do Íránu v uplynulých letech přijel jako nejvýše postavený český politik ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
