Článek
Šéf íránské organizace pro atomovou energii Mohammad Eslámí vyloučil jakékoliv omezení íránského obohacování uranu. Požadavky USA a Izraele v tomto směru označil za zbožná přání. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP. USA a Írán uzavřely ve středu dvoutýdenní příměří po více než měsíci trvajících bojích.
Podmínky dohody přijal také Izrael. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo jedním z důvodů začátku války zabránit Teheránu v získání jaderných zbraní a v obohacování uranu.
„Požadavky našich nepřátel na omezení íránského programu obohacování uranu jsou zbožná přání, která budou pohřbena,“ prohlásil Eslámí v rozhovoru pro íránská média. Trump uvádí, že Írán v rámci příměří souhlasil s ukončením obohacování uranu. Naopak předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf uvedl, že podle podmínek dohody o klidu zbraní má Teherán právo v obohacování uranu pokračovat.
Prohlášení hlavy íránského jaderného programu přichází před jednáním představitelů Washingtonu a Teheránu v Pákistánu. Cílem rozhovorů bude dosažení trvalého míru na Blízkém východě.
Podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který příměří zprostředkoval, měl klid zbraní platit v celém regionu. To však odmítl izraelský premiér Benjamin Netanjahu, když prohlásil, že klid zbraní se nevztahuje na proíránské hnutí Hizballáh sídlící v Libanonu. Poslední údery izraelské armády na libanonském území si podle tamního ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 203 životů.
Válka na Blízkém východě začala 28. února údery USA a Izraele na Írán, což vyvolalo regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali pomocí dronů, balistických střel a raket útočit nejen na Izrael a americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.
