Článek
Obchvat Brna, dálnice D1. Podle nejnovějších dat ze sčítání dopravy jedním z nejvytíženějších úseků českých dálnic denně projede asi 92 tisíc aut. To je o pětinu víc než v roce 2020. Téměř 18 tisíc z celkového počtu tvoří těžké náklaďáky. Těch celé Česko brázdí každý den statisíce.
Jak ukazují průzkumy i data úřadů, velká část kamionů jezdí přetížená, a snižuje tak životnost silnic a dálnic. Přesto stát v potírání tohoto nešvaru nadále tápe, což potvrzují odborníci i Nejvyšší kontrolní úřad. Skrze speciální vysokorychlostní váhy a nově vzniklou Inspekci silniční dopravy se daří postihnout jen malý zlomek prohřešků.
Ministerstvo dopravy nyní přiznalo, že chystá novou koncepci kontrolního vážení při udělování pokut. „Vyhodnotíme také variantu vzniku centralizovaného systému pro pokutování zjištěných přestupků z vysokorychlostních vah, zpřísnění postihů (ukládání vyšších sankcí) či rozšíření možností vážení, včetně znovuzavedení vážení náprav,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí resortu Alena Mühl. Doplnila, že úřad chystá změny ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu.
Loni šoféry nově začali kontrolovat také zaměstnanci Inspekce silniční dopravy. Pod novou hlavičkou jezdí od července 2025. Zatímco dálniční a silniční síť v Česku denně křižují statisíce kamionů, inspektoři podle nejnovějších dat z konce února za osm měsíců zvážili 721 nákladních aut. Plošné kontroly nedělají.
„Porušení hmotnostních limitů zjistili v téměř 69 procentech případů. V části kontrol se podezření nepotvrdí, třeba pokud má dopravce pro danou přepravu platné povolení,“ upřesnila mluvčí silniční inspekce Monika Balšánková. Zdůraznila, že si kolegové díky předvýběru z vysokorychlostního vážení i vizuálně už předem vytipují problematické soupravy.
Provozovatelům přetížených aut inspektoři uložili pokuty a kauce ve výši 4,2 milionu korun. Kauce je peněžitá záruka, kterou platí řidič v místě přestupku, pokud hrozí, že by se později vyhýbal správnímu řízení. Riziko se často týká zahraničních dopravců.
Kontroly přetížených aut tvoří jen zlomek činnosti nově vzniklé inspekce. Za zmíněné osmiměsíční období zvládli její pracovníci 14 tisíc kontrol. Nejčastěji pokutují nedostatečné přestávky řidičů.
Pozn.: Sčítání dopravy se uskutečňuje nepravidelně jednou za pět až šest let. Kompletní data za rok 2025 budou k dispozici v červnu. Nicméně je patrné, že na některých vytížených úsecích přibylo aut i o třetinu.
Do terénu vyjíždí okolo dvacítky týmů. Zda je to dostatečné množství, když jen dálnic je v Česku 1600 kilometrů, mluvčí detailněji nekomentovala. „Inspekce nestaví výkon na plošném rozmístění a počtu hlídek, ale na jejich cíleném nasazení. Podobně jako v městské dopravě nedává smysl kontrolovat každou soupravu metra, ale spíše se zaměřit například na přestupní stanice,“ reagovala.
Podle Ministerstva dopravy je osm měsíců krátká doba na odpovědné vyhodnocení přínosu inspekce k bezpečnosti silničního provozu.
„Benevolentní“ vážení
Přetížená auta mají odchytávat také vysokorychlostní váhy. Speciální kovové rámy s čidly a kamerami dokážou zvážit nákladní auto za jízdy. Balík dat odesílají do obce s rozšířenou působností, která přestupky administruje. A šoféry i dopravce má pokutovat.
Jenže rozjezd systému, který silničáři prezentovali jako evropsky unikátní, od počátku provázejí potíže. „Ve stávající podobě neplní svůj účel, neboť nezajistil účinné zjišťování, dokumentování ani postihování vážních deliktů a neposkytl odpovídající ochranu dálnic a silnic I. třídy před destrukčním účinkem jízd přetížených vozidel,“ konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad. Efektivitu kontrol náklaďáků prověřoval v letech 2019 až 2024. Kritiku před pár dny shrnul i ve výroční zprávě za loňský rok.
Dodal, že stát prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) inkasoval od ledna 2020 do září 2024 podíl na příjmech z pokut z kontrolního vážení v celkové výši 93,5 milionu korun, z toho pouze 21 milionů korun z vysokorychlostního vážení.
„Pokud by všech 289 311 vážních deliktů předaných obcím s rozšířenou působností skončilo uložením alespoň minimální pokuty pět tisíc korun, činil by celkový objem pokut 1,4 miliardy korun, z čehož by 40 procent připadlo SFDI,“ upozornili kontroloři. A dodali, že ve skutečnosti však státní fond za uvedené období obdržel pouze 21,1 milionu.
Ministerstvo dopravy namítá, že se systém zlepšuje. Peníze z pokut zajištěných vahami si podle zákona dělí stát, kraje a obce s rozšířenou působností. „V roce 2025 váhy zachytily a odeslaly obcím 14 958 přestupků,“ upřesnila mluvčí Alena Mühl.
Dodala, že obce nemají povinnost sdělovat, kolik peněz z pokut inkasovaly. Nicméně podle legislativy má 40 procent částky připadnout státu, přesněji Státními fondu dopravní infrastruktury. „Transfer do SFDI za rok 2025 od obcí činí cca 25,4 milionu korun, nicméně nejedná se o výběr z přestupků zjištěných v roce 2025, jedná se o částky připsané za rok 2025 na účet fondu ze strany obcí s rozšířenou působností,“ popsala mluvčí ministerstva.
Jeho bývalé vedení loni v červnu avizovalo, že bude do konce roku 2025 v provozu 30 těchto chytrých rámů. Podle mluvčí ministerstva jich je v provozu 28.

Váhy na dálnicích. Stav k červnu 2025. Ministerstvo dopravy tvrdí, že je nyní v provozu 28 zařízení.
Jenže to neznamená, že ve spolupráci skutečně výběr pokut zajišťují.
Příklad? Třeba Brandýs nad Labem má administrovat váhy na dálnicích D8 a D10. „Jsou s tím od počátku potíže, administrace drhne. Nakoupili jsme software. Připravili se na výběr, leč forma, kterou k nám podněty chodí, není kompatibilní s tímto systémem. Podněty tedy nedokážeme zpracovat,“ uvedl vedoucí odboru na městském úřadu Petr Fehér. Dodal, že se silničáři řeší adekvátní propojení systému.
Váhy slouží i k takzvanému předvýběru. Inspektoři silniční dopravy si díky některým zařízením mohou na dálku změřit soupravu a o něco dál si váhu ověřit na odpočívadle při tradičním vážení. „Inspekce má nyní přístup k datům z 15 vysokorychlostních vah a využívá je jako jeden z nástrojů pro cílený výběr vozidel ke kontrole. Nejde jen o okamžitý záchyt, ale i o práci s daty v čase,“ sdělila mluvčí silniční inspekce Monika Balšánková.
Jak už redaktoři popsali, nákup a provoz vah stojí stovky milionů korun. Jen vybraná pětice zařízení, pořízená silničáři v posledních dvou letech, vyjde i s penězi na servis na více než půl miliardy korun.
Nové vysokorychlostní váhy na českých dálnicích
- D10 (umístění na dálnici - 5,7 km), obec s rozšířenou působností: Brandýs nad Labem. Cena včetně servisu: 108 milionů korun
- D0 - Pražský okruh (79,1 km), Černošice, 79 milionů korun
- D11 (79,2 km), Hradec Králové, 90,7 milionů korun
- D6 (11,2 km), Kladno, 86,9 milionu korun
- D3 (91,9 km), Soběslav, 79,3 miliony koun
Pozn. Platí pro oba směry.
Zdroj: Registr smluv.
Váhy je potřeba pravidelně kalibrovat a navíc je po celou dobu provázejí spory o relevanci či metodiku měření mezi dopravci, obcemi a státem.
Specifický problém teď řeší v Židlochovicích na Brněnsku, jejich úřad přijímá vážní lístky z dálnice D2. Obec s rozšířenou působností v březnu zasáhl kybernetický útok. „Úřad je stále částečně paralyzovaný. Data za loňský rok nyní nejsme schopní vyhodnotit,“ omluvila se jeho tajemnice Ivana Kejřová.
Obec jako první v Česku začala díky vahám přetížené kamiony pokutovat. Starosta Jan Vitula však namítá, že jsou téměř dva roky staré úpravy v metodice vážení pro těžká auta příliš benevolentní. „Odpadá většina zachycených přetížení, protože se váhy rozpočítávají i na náklaďák (tahač). Váhou neprošlo jen několik desítek aut měsíčně. Takže efekt nula,“ řekl už dřív pro Seznam Zprávy.
Četné výhrady shrnuli i zástupci kontrolního úřadu. Doporučili, aby ministerstvo ve spolupráci se silničáři „přehodnotilo a zásadně změnilo přístup k problematice kontrolního vážení vozidel“.
„Strategie kontrolního vážení by měla obsahovat konkrétní a adresná opatření, implementační strukturu, procesy její realizace, časový a finanční plán i cílový stav a ukazatele pro sledování plnění stanovených cílů,“ napsali ve výroční zprávě. Dodali také, že pořizování dalších vah bez odstranění potíží je spojené „s významným rizikem dalšího neúčelného a nehospodárného vynakládání peněžních prostředků státu“.
Proti systému se vymezují i někteří dopravci. „Výsledky kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu podle nás jen potvrzují, že celý systém vysokorychlostního vážení vyžaduje zásadní revizi. Nestačí pouze rozšiřovat počet měřicích bodů – je třeba zajistit, aby jejich provoz měl jasná pravidla, transparentní metodiku a měření obstála i ve srovnání s jinými přesnými vážními zařízeními,“ reagoval loni v červnu Ondřej Stöhr, jednatel společnosti CONTI-RSC.
Kdy konkrétně řidiči pocítí změny chystané ministerstvem, zatím není jasné.














