Článek
Jiholibanonským městem Bint Džubajl v pondělí otřásly silné boje mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh. Izraelská armáda podle agentury AFP tvrdila, že dokončila obléhání tohoto strategického města. Bojovníci Hizballáhu ovšem ostřelovali izraelské síly ve snaze zatlačit je zpět. Izraelské útoky na jižní Libanon si v pondělí vyžádaly nejméně šest mrtvých a několik zraněných, uvedla agentura NNA. Izraelské ozbrojené síly později uvedly, že za posledních 24 hodin udeřily na jihu Libanonu na 150 cílů spojených s Hizballáhem.
Šéf hnutí Hizballáh Naím Kásim vyzval v pondělí večer libanonskou vládu, aby zrušila přímá mírová jednání s Izraelem plánovaná na úterý ve Washingtonu. Lídr proíránské militantní organizace označil rozhovory za kapitulaci, napsala agentura AFP. Zástupci Libanonu a Izraele se mají sejít s cílem ukončit dlouhodobý konflikt. Izraelskou podmínkou k míru je přitom úplné odzbrojení Hizballáhu. „Toto jednání znamená podrobení se a kapitulaci,“ citovala AFP vyjádření, v němž Kásim odmítl rozhovory s Izraelem. Aby mohl Libanon vyjednávat, potřebuje nejprve shodu uvnitř země, která zatím nenastala, doplnil Kásim.
Libanon podle vyjádření svých činitelů usiluje o co nejrychlejší vyhlášení dočasného příměří, které by vedlo k dalším jednáním s Izraelem. Ten chce rozhovory zaměřit na odzbrojení Hizballáhu, řekl minulý týden izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
„Nevzdáme se a zůstaneme na bitevním poli až do posledního dechu,“ vzkázal v pondělí šéf hnutí, jehož členové se v těchto dnech brání izraelské ofenzivě na jihu Libanonu.
Město Bint Džubajl bylo pro Izrael klíčové už v minulosti, když Izrael okupoval Libanon 18 let. Už tehdy až do svého stažení v roce 2000 Izrael spoléhal na toto město a další vyvýšená místa jako na strategicky výhodné body. Kopcovité město leží nad takzvanou modrou linií, která obě země odděluje. Od izraelských hranic je zhruba tři kilometry. Izraelská armáda tvrdí, že při pondělním útoku zahynulo více než 100 bojovníků Hizballáhu.
V uplynulém týdnu izraelské útoky zesílily, když se Írán a Spojené státy dohodly na dočasném příměří, které se však netýkalo Libanonu. Krátce poté izraelský premiér Benjamin Netanjahu projevil zájem o navázání přímých jednání s Libanonem, která by se měla uskutečnit v úterý ve Washingtonu. Od začátku zmíněného příměří podle pondělního vyjádření izraelské armády ozbrojené síly židovského státu v Bejrútu a v jižním Libanonu „eliminovaly přes 250 teroristů“.
Při útoku na město Bazúríja Izrael zabil jednoho člověka a devět dalších zranil, píše NNA. Izraelské útoky zabily také obyvatele v jižních městech Nabatíja al-Fauká, Sír al-Gharbíja a Súr. Izraelský úder na středisko Červeného kříže ve městě Súr zničil několik sanitek a zabil zraněného pacienta, kterého měl jeden z vozů převážet.
Proíránské hnutí v pondělí podle deníku L’Orient-Le Jour oznámilo, že provedlo dronový útok na vojenské oblasti v severním Izraeli. Izraelská armáda později informovala, že Hizballáh vypálil pět raket mířících do oblasti města Karmiel na severu Izraele. Čtyři z nich sestřelila protivzdušná obrana, pátá dopadla do neobydlené oblasti. Zranění nejsou hlášeni.
Když se proíránské libanonské hnutí Hizballáh 2. března vzdušnými údery na Izrael zapojilo do izraelsko-americké války proti Íránu, zahájila izraelská armáda rozsáhlé bombardování Libanonu a provedla pozemní invazi v jižním Libanonu, kde vytváří takzvanou nárazníkovou zónu.
Podle nedělních údajů libanonského ministerstva zdravotnictví zahynulo od 2. března při izraelských úderech nejméně 2055 lidí, včetně 165 dětí. Mezi oběťmi je také 87 zdravotníků.
V Izraeli bylo při útocích Íránu a Hizballáhu zabito 23 lidí, na okupovaném Západním břehu při íránských útocích čtyři ženy. Na jihu Libanonu padlo v boji 11 izraelských vojáků, píše agentura Reuters.
Starmer: Izraelské bombardování Libanonu je nesprávné
Izraelské bombardování Libanonu je podle britského premiéra nesprávné a mělo by okamžitě přestat. Podle médií to Keir Starmer v pondělí uvedl v Dolní sněmovně britského parlamentu při debatě o situaci na Blízkém východě. Ministerský předseda řekl, že proíránské libanonské hnutí Hizballáh je třeba odzbrojit, prohlásil však, že izraelské údery mají devastující humanitární dopady a vyvolávají v Libanonu krizi.
„Vyzýváme k tomu, aby byl Libanon okamžitě zahrnut do příměří,“ sdělil podle serveru Sky News Starmer poslancům. Na přerušení bojů se v minulém týdnu dohodli zástupci Íránu a Spojených států, Izrael však uvedl, že tato dohoda nezahrnuje jeho konflikt s Hizballáhem, a po oznámení dohody vystupňoval své útoky na cíle na libanonském území. Krátce poté izraelský premiér Benjamin Netanjahu projevil zájem o přímá jednání s Libanonem, která by se měla uskutečnit v úterý ve Washingtonu. „Diplomacie je správnou cestou,“ komentoval nadcházející mírové rozhovory Starmer.
Příměří, které pozastavilo boje mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem, britský premiér označil za velmi křehké. „Napětí v regionu přetrvává a bude ještě potřeba hodně práce k otevření Hormuzského průlivu a deeskalaci situace vedoucí k udržitelnému míru,“ uvedl Starmer. Připomněl také, že po ohlášení dohody o příměří navštívil země Perského zálivu, například Saúdskou Arábii či Spojené arabské emiráty.
Dříve ministerský předseda médiím sdělil, že jeho země se bez ohledu na jakkoli silný tlak nenechá zavléct do americko-izraelské války s Íránem. Doplnil, že nepodporuje ani blokádu Hormuzského průlivu, kterou v neděli po neúspěchu mírových jednání oznámil americký prezident Donald Trump. Americká armáda následně upřesnila, že její síly budou blokovat pouze íránské přístavy.
