Poslední dva týdny na daňové přiznání online. Pozor na časté chyby

Další důležitý daňový termín se blíží. Nejpozději do 4. května musí podat daňové přiznání všechny osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které nemají daňového poradce. Pokud jim totiž daňové přiznání chystá poradce, platí pro ně termín pro odevzdání přiznání až do 1. července.

Daňové přiznání musí podat do 4. května také zaměstnanci, kteří si kvůli jiným příjmům daňové záležitosti řeší sami. Například mají příjem z pronájmu či jiné výdělečné činnosti. Nebo i senioři, studenti či matky na rodičovské, kteří si v loňském roce různým způsobem přivydělali nad limit 50 tisíc korun za rok.

Tedy pokud už svou daňovou povinnost nesplnili v prvním termínu do 1. dubna. To bylo možné podat přiznání ještě i v papírové formě. Po tomto termínu je možná už jen elektronická podoba.

Elektronicky můžete daňové přiznání podat několika způsoby.

Na portálu Moje daně jsou v sekci daňové formuláře v rozbalovací liště „Daň z příjmů fyzických osob“ k dispozici dva formuláře.

Dvoustránkový formulář nazvaný trochu komplikovaně Daň z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky (včetně daňových nerezidentů České republiky) - od roku 2024 včetně lidé vyplní jen tehdy, pokud mají příjmy jen ze závislé činnosti, jednoduše řečeno pouze ze zaměstnání.

Ostatní poplatníci musí podat klasický formulář Daň z příjmů fyzických osob - od roku 2024 včetně.

Přiznání si můžete vyplnit sami jako na papírovém formuláři. Nebo vám pomůže průvodce formulářem, který u některých kolonek radí, co do nich napsat a jak řádky formálně správně vyplnit. 

„Jedním z úskalí bývá záhlaví formuláře. Klíčové je správné určení místní příslušnosti správce daně, která se u fyzických osob řídí trvalým nebo hlášeným pobytem,“ říká daňový expert ze společnosti V4 Group Michal Jelínek. Pro OSVČ zde tedy neplatí místo podnikání, ale bydliště.

Chyby vznikají i při označování typu přiznání. „Tedy zda se jedná o přiznání řádné, opravné, ale podané do řádného termínu, nebo dodatečné, podávané po uplynutí lhůty,“ upozorňuje Jelínek.

Další chybou je podle něj opomenutí povinnosti zahrnout do přiznání veškeré zdanitelné příjmy. „Většinou jde o případy, kdy má poplatník kombinované příjmy ze zaměstnání a podnikání. Zaměstnanci si často neuvědomují, že zálohy na daň sražené zaměstnavatelem jsou pouze předběžné a musí být zúčtovány v rámci daňového přiznání, pokud jej podávají. Platí to i pro příjmy z nájmu, kapitálové příjmy nebo ostatní příjmy,“ doplňuje Jelínek.

Uvádět se nemusí jen příjmy zdaňované srážkovou daní, tedy většinou nižší příjmy do limitu z pracovní dohod či například z honorářů. „Při podání daňového přiznání hraje roli nejen správnost údajů, ale i jejich úplnost a doložitelnost. Každý nárok na slevu či odpočet musí být řádně podložen. I drobné opomenutí může způsobit zdržení nebo vést ke zbytečným sankcím,“ uzavírá Michal Jelínek.

Jak uvádí finanční správa, mezi nejčastější chyby patří nesprávné uplatnění slevy na manžela či manželku.

„Dokazují to tisíce případů lidí, které následně oslovujeme v rámci daňového echa. I pro zdaňovací období roku 2025 platí, že tuto slevu lze uplatnit pouze tehdy, pokud ve společně hospodařící domácnosti s manželi žije vyživované dítě do tří let věku. Zároveň vlastní roční hrubé příjmy manžela či manželky nesmí přesáhnout 68 tisíc korun, jinak nárok na slevu nevzniká,“ uvádí finanční správa.

Do příjmů manžela či manželky se započítávají i nemocenské dávky, podpora v nezaměstnanosti nebo peněžitá pomoc v mateřství. Rodičovský příspěvek se nepočítá.

Častou chybou je také uplatnění slevy na vyživované dítě oběma rodiči, což zákon neumožňuje. Daňové zvýhodnění na dítě může uplatnit pouze jeden z rodičů. Pokud ho například uplatňuje otec, musí doložit, že matka si slevu nenárokuje, a to čestným prohlášením. Stejně to platí i v obráceném případě.

Při uplatnění slevy na dítě může vzniknout daňový bonus, a to v případě, že při výpočtu daně z příjmu vyjde dotyčnému daň nižší než tato sleva. Jde o jedinou daňovou slevu, která může jít do minusu, a pokud vyjde záporná daň, úřad vám rozdíl vrátí. Podmínkou je, že budete mít dostatečné příjmy ze zaměstnání a z podnikání alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. To je pro letošní daňové přiznání ve výši 134 400 korun.

Často dochází i k chybám při odpočtu úroků z úvěru na bydlení. Poplatník vyplní zaplacenou částku, ale opomene uvést počet měsíců, po které byly úroky skutečně hrazeny. Zákonný limit je 12 500 Kč za měsíc a maximálně 150 tisíc korun ročně u úvěrů sjednaných od roku 2021. U starších úvěrů je limit 300 tisíc korun za rok.

Úroky je možné odečíst pouze tehdy, je-li poplatník vlastníkem příslušné nemovitosti a využívá ji k vlastnímu trvalému bydlení nebo k bydlení zákonem vymezených blízkých osob. Odpočet úroků není možné uplatnit u hypotečních úvěrů na nemovitosti určené k rekreaci, podnikání nebo pronájem.

Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření podporuje stát formou státního příspěvku a daňového odpočtu. Právě spoření na penzi je v praxi častým důvodem pro čerpání daňového odpočtu. Od základu daně je možné odečíst souhrnnou částku až 48 000 korun na všechny státem podporované finanční produkty dohromady, kam patří právě i penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření.

„Žádný z daňových odpočtů nelze uplatňovat měsíčně, ale všechny až za celý kalendářní rok v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.

U penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření se hodnotí u daňového odpočtu vklady nad měsíční částku, pro kterou náleží maximální státní příspěvek. V prvních šesti měsících roku 2024 to bylo nad 1000 korun, od července 2024 to bylo nad 1700 korun. Za celý loňský rok je to už nad 1700 korun.

To znamená, že někteří daňoví poplatníci si sníží za rok 2025 daňový základ méně než v minulém daňovém přiznání za rok 2024. „Kupříkladu měsíční pravidelný vklad na doplňkové penzijní spoření ve výši 2000 korun znamenal za rok 2024 nárok na daňový odpočet ve výši 7800 korun, zatímco za rok 2025 to je jenom 3600 korun,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.

U darů je zásadní datum faktického plnění. Nestačí, že jste darovací smlouvu uzavřeli do konce kalendářního roku – samotný dar musí být také poskytnut nejpozději do 31. prosince loňského roku.

Co se týká investic, od 1. ledna 2025 byl zaveden maximální limit 40 milionů korun pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů při splnění takzvaného časového testu – tři roky mezi nabytím a prodejem. Jinými slovy, když se ziskem prodáte třeba akcie po více než třech letech držení, do hodnoty 40 milionů z tohoto příjmu neplatíte daň. Příjmy nad tento limit již podléhají zdanění. Od 14. února 2025 se do tohoto limitu započítává i osvobozený příjem z prodeje kryptoaktiv.

Pokud jste jako fyzická osoba obdrželi v roce 2025 osvobozený příjem vyšší než pět milionů korun, nezapomeňte to oznámit finanční správě, a to ve lhůtě, ve které se podává daňové přiznání. Je možné využít nepovinný formulář, který je k dispozici na webových stránkách Finanční správy.

Pokud oznámení nepodáte, hrozí citelné sankce, a to až do výše 15 procent z částky neoznámeného příjmu. Typicky je nutné oznámení podat v případě získání dědictví nebo darování nemovitosti v blízké rodině.

Oznamují se také osvobozené příjmy z prodeje podílů v obchodních společnostech, cenných papírů nebo kryptoaktiv.

Stále platí, že základ daně do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy se zdaňuje 15procentní sazbou. Část základu daně nad tuto hranici pak podléhá 23procentní sazbě daně.

„Třicetišestinásobek průměrné mzdy pro rok 2025 činí 1 676 052 korun, oproti loňskému roku se částka zvýšila. V tomto kontextu připomínáme, že vyšší sazba se neuplatňuje na celý roční příjem, ale pouze na tu část základu daně, která tuto hranici přesáhne,“ uvádí finanční správa.

Daň z příjmu musí lidé zaplatit nejpozději v den, kdy končí lhůta pro podání daňového přiznání, tedy 4. května. Pokud vám daňové přiznání chystá poradce, tak do 1. července. Když se opozdíte, začne vám běžet pokuta od čtvrtého kalendářního dne od těchto termínů, podle toho, který se vás týká.

Když vám v přiznání vyjde přeplatek, požádejte o jeho vrácení. A to přímo ve formuláři daňového přiznání. Nezapomeňte ale, že poslední strana formuláře musí být podepsána dvakrát. V závěru je totiž obsažena právě žádost o vrácení přeplatku. „Chybějící podpis u této žádosti patří mezi časté důvody, proč správce daně nemůže vratitelný přeplatek bez dalšího doplnění vyplatit,“ připomíná Patrik Madle z tiskového oddělení Generálního finančního úřadu.

Žádost o vrácení přeplatku je možné podat i samostatně. Zvolit lze formu volného textu nebo lze využít internetovou aplikaci Finanční správy.

Přeplatek byste měli dostat na účet do 30 dnů, tedy nejpozději 3. června 2026.

Kromě daňového přiznání mají živnostníci a další OSVČ povinnost odevzdat přehledy o příjmech a výdajích své zdravotní pojišťovně a také České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Protože drtivá většina živnostníků má ze zákona povinně zřízenou datovou schránku, musí využít k podání už jen elektronickou formu. A to u obou úřadů. Papírově už to nejde.

Návod, jak vyplnit a podat přehled o příjmech a výdajích pro sociální správu je k dispozici na ePortálu ČSSZ.

Informace a formuláře pro podání přehledu na zdravotní pojišťovnu najdete na webech jednotlivých zdravotních pojišťoven včetně pokynů pro vyplnění.

„Pokud OSVČ ukončila živnost a byla jí zrušena datová schránka podnikající osoby, neznamená to, že přehled nemůže podat. Pokud má nadále aktivní osobní datovou schránku fyzické osoby (nepodnikající), lze přehled podat i jejím prostřednictvím. Přehled je možné podat také přes aplikaci Moje VZP nebo VZP Point. Interaktivní formulář provede plátce celým procesem podání,“ říká Lucie Miarková z tiskového oddělení VZP.

Doplňuje, že většinu potřebných dat formulář čerpá přímo ze systému VZP, například úhrn zaplacených záloh či dobu pojištění. OSVČ vyplní výši daňového základu a následně zkontroluje automaticky vyplněná data a případně doplní chybějící údaje. 

„Formulář zároveň vypočítá pojistné, vyčíslí přeplatek nebo nedoplatek a v případě nedoplatku je součástí potvrzení QR kód, pomocí kterého lze platbu snadno provést. Nejpozději ale do osmi dnů od data, kdy byl nebo měl být přehled OSVČ podán,“ dodává Miarková. Podobné portály s možností online podání mají i ostatní pojišťovny.