Článek
Pojištění domácnosti má podle dat České asociace pojišťoven (ČAP) uzavřeno téměř tři a půl milionu českých domácností - jenže téměř sedmdesát procent z nich je podpojištěno. V případě škody by tak řada lidí dostala náhradu, která by nedokázala utrpěnou škodu nahradit.
Jak si pojištění nastavit správně a nenechat ho zestárnout? A komu se ho zřizovat nevyplatí? Redakce Seznam Zpráv Byznys připravila přehledný článek.
Co přesně pojištění domácnosti kryje?
V souvislosti s bydlením se rozlišují dva základní typy pojištění, pojištění domácnosti a pojištění nemovitosti. Často spolu jdou ruku v ruce, ale každé chrání něco jiného.
Klasické pojištění domácnosti kryje škody na zařízení a vybavení, jako nábytek, elektroniku, spotřebiče nebo cennosti či oblečení, a někdy rovněž i škody na věcech ve sklepě. Jedná se o škody vzniklé například vytopením, požárem nebo krádeží a vandalismem. Podobně ale také kryje škody v domácnosti z vichřic a krupobití.
„Někdy se používá vhodný příměr, že pojištění domácnosti pokrývá vše to, co by případně z domu/bytu vypadlo, pokud byste ho obrátili vzhůru nohama,“ vysvětluje Tomáš Pavlík z České asociace pojišťoven.
Oproti tomu pojištění nemovitosti se týká samotné stavby nebo její pevné části, vztahuje se na požáry nebo záplavy. Podobně ale kryje rovněž následky vichřic či krupobití, tentokrát se škodou přímo na stavbě. Pojištění nemovitosti tak pokrývá škody na zdech, stropech nebo v rozvodech a na střeše. Zároveň se ale vztahuje i na poškození pevně zabudované kuchyňské linky nebo vestavěných skříní.
Pro koho je vhodné, pro koho naopak ne?
Podle odborníků se dá obecně doporučit mít pojištění domácnosti i nemovitosti uzavřené. To platí především pro majitele domu či bytu, neboť právě tato dvě pojištění chrání velkou finanční hodnotu. Podobně odpovědně by měl ale přemýšlet i pronajímatel ve vztahu k nájemci, kdy se velmi často řeší nutné pojištění domácnosti a případně i odpovědnosti.
Otázkou pak je, komu se jednotlivá pojištění skutečně vyplatí. Podle Milana Káni, tiskového mluvčího pojišťovny Kooperativa, je pojištění méně vhodné pro lidi, kteří mají doma jen minimum vybavení nízké hodnoty a případnou škodu by byli schopni bez větších problémů uhradit z vlastních zdrojů.
Pojištění v nájmu
Samotný nájemník by měl podle Pavlíka mít pojištěné právě veškeré věci, které nejsou kryté z pojištění pronajímatele, a stejně tak je potřeba myslet třeba i na pojištění odpovědnosti, které typicky kryje například vytopení sousedů.
Nájemce není ze zákona povinen mít sjednané pojištění domácnosti jen proto, že v bytě bydlí. Teoreticky ale může nájemní smlouva obsahovat ujednání, že si nájemce určité pojištění sjedná, pokud taková povinnost není zjevně nepřiměřená, říká Ondřej Preuss, zakladatel online služby Dostupnyadvokat.cz.
„Z praktického hlediska bývá u nájemců často rozumné kombinovat pojištění domácnosti s pojištěním občanské odpovědnosti,“ upozorňuje.
Na co si dát při sjednání pozor?
Jenže mít pojištění sjednané často stačit nemusí - je třeba si ho nastavit adekvátně. Pavlík upozorňuje, že pojištění by mělo odpovídat reálné hodnotě majetku. Tedy v případě domácnosti by mělo dokázat pokrýt náklady na opětné vybavení bytu a v případě nemovitosti na opravu, případně znovupostavení domu. To potvrzuje také Káňa, podle kterého lidé často neví, jakou má jejich majetek skutečnou hodnotu - dokud se neocitnou v situaci, kdy si ho musí pořizovat znovu.
Zásadní je podle Pavlíka dávat si průběžně pozor, aby nemovitost nebyla podpojištěná, tedy nebyla pojištěna na nižší částku, než je její skutečná hodnota. V Česku je podle dat ČAP podpojištěno sedm z deseti nemovitostí. Vyšší zastoupení pojištění domácnosti je tradičně u vlastníků nemovitostí, zatímco u nájemníků je pojištění domácnosti méně běžné.
„Přestože o tom podle aktuálního průzkumu České asociace pojišťoven Češi vědí, situaci neřeší. Své pojištění totiž aktualizovalo jen 28 procent z nich. Řada domácností tedy nadále spoléhá na staré nastavení smluv a vystavuje své domovy riziku podpojištění,“ dodává s tím, že lidé se tak mohou připravit i o miliony.
V praxi to znamená, že v případě škody může domácnost dostat méně peněz, než kolik reálně potřebuje na opravu nebo obnovu domova. Podle Preusse je vhodné pojištění revidovat také například po rekonstrukci nebo při nákupu nového vybavení.
Káňa doplňuje, že pozornost je potřeba věnovat také limitům u vybraných skupin věcí, například elektroniky, cenností, sportovní výbavy nebo věcí uložených mimo byt – typicky ve sklepě, garáži nebo kočárkárně.
„Ne všechny věci totiž mají automaticky krytí do celé pojistné částky. Doporučujeme smlouvu pravidelně aktualizovat, ideálně jednou ročně nebo při výrazných změnách – například po rekonstrukci, stěhování nebo nákupu dražšího vybavení,“ uvádí Káňa.
Preuss pak doplňuje, že je také potřeba velmi pečlivě číst pojistné podmínky – zejména výluky z pojištění, například v případech nezabezpečeného bytu, hrubé nedbalosti, úmyslného jednání, škod pod vlivem alkoholu nebo nedostatečně chráněných cenností. Dále pak limity pro cennosti či elektroniku, podmínky zabezpečení bytu a pravidla pro škody způsobené vodou, krádeží nebo živelnými událostmi.
„Důležitý je i samotný proces sjednání: klient má povinnost odpovídat na dotazy pojistitele pravdivě a úplně. Pokud podstatné skutečnosti zamlčí nebo uvede nepravdivě, může to vést až ke snížení plnění, odstoupení od smlouvy nebo v krajním případě k odmítnutí pojistného plnění. Pokud je smlouva uzavírána na dálku, má spotřebitel zpravidla právo od ní ve lhůtě 14 dnů odstoupit,“ dodává.
