Článek
Emise dluhopisů se nezastavily ani po zahájení války USA a Izraele s Íránem. Na trh v dubnu razantně vstoupila Komerční banka, která vydala obří emisi hypotečních zástavních listů v objemu 750 milionů eur, což v korunách představuje částku 18,2 miliardy.
Dluhopisy budou přinášet úrok ve výši zhruba 3,25 procenta. Jde o bondy se splatností 5,5 roku s možností prodloužení o jeden rok. „Výnos je pro Komerční banku zajímavý i vzhledem k současné situaci ve světě,“ komentuje emisi portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Podle něj banka vydání dluhopisů dobře načasovala.
Zájem investorů o emisi byl značný, když byla téměř 1,7krát přeupsaná. Podle Pfeilera dosáhla výše 1,25 miliardy eur. „Přestože volatilita trhů způsobená především konfliktem na Blízkém východě vedla některé emitenty k odložení vydání dluhopisů, Komerční banka (KB) se rozhodla postupovat podle svého plánu a investoři projevili o dluhopisy velký zájem,“ říká její mluvčí Zuzana Čepelková.
Vysoký zájem se projevil na úroku, který banka investorům zaplatí. Během prodeje dluhopisů se totiž snížila přirážka k tržní úrokové sazbě, což je takzvaný úrokový swap, z původních 44 bazických bodů na 40 bazických bodů. Sto bazických bodů je jeden procentní bod.
K zájmu přispělo i to, že se jedná o zajištěné bondy s nejvyšším ratingem AAA od ratingové agentury Fitch. „Dosažená úroveň výnosů je velmi úspěšná pro banku mimo eurozónu, která nemá přirozenou bázi klientských vkladů v eurech a nepodléhá dohledu Evropské centrální banky,“ uvádí Čepelková.
Komerční banka patří mezi několik bankovních domů z regionu střední a východní Evropy, které se po zahájení války v Íránu ke vstupu na trh odhodlaly. „V rámci střední Evropy vydávaly zajištěné dluhopisy v podobném období i instituce z Rakouska a Slovenska. Mimo eurozónu jsme byli v rámci regionu jediní,“ doplňuje Čepelková.
Válka v Íránu totiž rozhoupala finanční trhy, když došlo ke zvýšení ceny peněz. Opatrnost bankovních domů ohledně emisí obligací je tak pochopitelná. „Banky vyčkávají, až se konflikt vyřeší. Nechtějí v době nejistoty vstupovat na trh,“ dodává Pfeiler.
Mezi kupce dluhopisů KB patřili zejména správci majetku a banky. „Více než čtvrtinu emise upsaly centrální banky a nadnárodní instituce. Další čtvrtinu upsaly jiné banky do svých knih nebo do portfolií svých klientů,“ líčí Čepelková. Správci majetku, kteří nakupují do fondů, nakoupili přes čtyřicet procent své emise.
Největší zájem měli investoři z německy mluvících zemí – Německa, Rakouska a Švýcarska. Ti nakoupili 54 procent z těchto dluhopisů. „Pětinu vydaných dluhopisů pořídili investoři ze Skandinávie. Necelá pětina zůstala v našem regionu a významné byly i investice ze zemí Beneluxu,“ popisuje Čepelková.
Na emisi dluhopisů KB se podílely bankovní domy Société Générale (vlastník Komerční banky), BayernLB, Danske Bank, Erste Group, ING, UniCredit, Bank Pekao a Nord/LB.
KB není jediná banka, která letos stejné bondy vydala. Již v únoru prodala dluhopisy kryté hypotékami rovněž za 750 milionů eur UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia.
