Článek
Spor mezi finančními poradci a Českou národní bankou (ČNB) se stále vyostřuje. Z debaty o tom, jak mají být placeni investiční zprostředkovatelé, se stává širší střet o to, kde končí ochrana spotřebitele a kde podle kritiků začíná přeregulování trhu.
Jádrem sporu je výklad pravidel pro odměňování investičních zprostředkovatelů a finančních poradců. Týká se především investičních zprostředkovatelů a jejich vázaných zástupců. ČNB dlouhodobě upozorňuje, že model založený čistě na provizích může vytvářet střet zájmů.
Česká asociace společností finančního poradenství a zprostředkování (ČASF) to znovu zdůraznila ve středu na tiskové konferenci, kde představila své nové stanovisko. Tvrdí v něm, že nový přístup ČNB nepoškodí jen samotný poradenský byznys, ale v konečném důsledku dopadne na klienty. Podle asociace může zdražit investování a zhoršit dostupnost finančního poradenství pro běžné domácnosti.
Centrální banka ale tuto interpretaci odmítá a tvrdí, že pravidla vyplývají ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu a z unijní regulace. Podle banky navíc její výklad v únoru potvrdil i evropský dohledový orgán ESMA. Spor se tak nevede jen o dopady regulace, ale také o to, zda ČNB pravidla pouze vykládá, nebo je v praxi fakticky posouvá.
„Poradce pak může upřednostnit vlastní zisk před zájmem klienta. Odměňování musí zahrnovat i fixní složku a kvalita poskytovaných služeb má hrát stejně důležitou roli jako samotný objem prodeje,“ řekl v říjnovém rozhovoru pro SZ Byznys člen bankovní rady ČNB Jan Procházka. Regulátor tím dává najevo, že odměňování poradců nemá stát jen na obchodním výsledku, ale i na kvalitě péče o klienta.
Střet o to, co ještě je výklad zákona
Právě tento výklad ale poradenský sektor ostře odmítá. Už v předchozích reakcích zástupci trhu namítali, že centrální banka svým přístupem fakticky rozšiřuje pravidla nad rámec zákona a snaží se na poradce uplatňovat režim, který byl vytvořen spíše pro banky nebo obchodníky s cennými papíry.
Podle asociace je takový postup odtržený od reality finančního poradenství, které funguje na jiném obchodním modelu než velké finanční instituce. ČNB to však odmítá s tím, že právní úprava podle ní stanoví jen minimální požadavky a ponechává investičním zprostředkovatelům dostatečný prostor přizpůsobit systém odměňování jejich obchodnímu modelu.
Finanční poradenství v číslech
- Podle dat ČASF zprostředkovaly členské společnosti asociace v roce 2025 finanční produkty za více než 240 miliard korun, meziročně o 27 procent více.
- Největší část objemu připadala na financování bydlení, investice a pojištění. Hypoteční úvěry přesáhly za celý rok 130 miliard korun a investice více než 65 miliard korun.
- Výše provize se liší podle banky, distribuční sítě i konkrétního úvěru. Ilustrativní příklad nabízí aplikace Orbi, která působí na trhu finančního poradenství: u hypotéky ve výši 4,5 milionu korun vychází provize poradce na 65 250 korun, tedy 1,45 procenta z uzavřené částky.
- Celkový počet vázaných zástupců v pojištění na českém trhu vzrostl za rok 2025 meziročně o 5,1 procenta, což v absolutních číslech znamená přírůstek 1 746 lidí na celkových 35 974 poradců.
- Pozici jedničky si udržela společnost OVB Allfinanz, která překročila hranici 3,5 tisíce poradců.
„Režim celkové úpravy povinností, dáme-li stranou odměňování, je pro ně výrazně jednodušší a mírnější než pro obchodníky s cennými papíry, ať jde například o požadavky na kapitálovou přiměřenost, nebo reporting. Tvrzení ČASF, že současný postup ČNB se neopírá o evropskou a národní legislativu, je vysloveně nepravdivé,“ zdůrazňuje banka.
V novém stanovisku ČASF posouvá spor ještě dál. Už nemluví jen o dopadech na firmy v oboru, ale přímo o následcích pro klienty. Varuje, že povinné zavedení fixní složky odměny by zvýšilo fixní náklady poradenských společností bez ohledu na skutečný výkon jejich poradců.
„ČNB se rozhodla aplikovat na finanční poradce režim, který byl vytvořen pro obchodníky s cennými papíry a velké finanční instituce. To je zásadní omyl. Finanční poradce není banka. Pokud dohledový orgán bez rozumného zdůvodnění zatíží fungující trh dalšími fixními náklady, dopad na domácnosti bude okamžitý – finanční poradenství se jim vzdálí nebo prodraží,“ říká výkonný ředitel ČASF Marek Černoch.
Klienti, náklady a odchod poradců
Podle asociace by nová pravidla nejtvrději zasáhla menší a středně velké firmy. Část poradců by podle ní mohla z trhu odejít, konkurence by oslabila a dostupnost služeb by se zhoršila zejména mimo velká města. Pokud by firmy nové náklady promítly do cen, klienti by si podle ČASF za poradenství připlatili. I to ale ČNB rozporuje.
„Toto tvrzení nemá oporu v datech ani v reálném vývoji trhu. Naopak praxe ukazuje, že ačkoliv většina investičních zprostředkovatelů pravidla odměňování upravila v souladu s právní úpravou, počet zprostředkovatelů na trhu neklesá,“ uvádí ČNB.
Asociace zároveň tvrdí, že pro tak razantní zásah neexistuje dostatečný důvod v datech. Podle ní sektor finančního poradenství nevykazuje systémové selhání ani vysoký počet stížností. O to víc podle ní překvapuje, že ČNB soustředí takovou pozornost právě na tento segment, zatímco v jiných částech trhu vznikaly klientům výrazně vyšší škody.
Poukazuje třeba i na ztráty investorů z problémových firemních dluhopisů, které ve svých materiálech staví do kontrastu s počtem stížností na investiční zprostředkovatele.
„Jestliže centrální banka tvrdě zasahuje obor, ve kterém řešila podle posledních informací 56 stížností za rok, a zároveň nedokáže stejně důsledně reagovat tam, kde klientům vznikají miliardové ztráty, je zcela namístě ptát se, zda jsou jeho priority nastaveny správně. ČNB dnes místo skutečné ochrany spotřebitele dusí fungující sektor finančního poradenství v Česku,“ doplňuje Černoch.
Spor o čísla i rizikové dluhopisy
ČNB ale namítá, že číslo 56 stížností je vytržené z kontextu. Podle banky ročně obdrží téměř 300 stížností na finanční poradce, z toho více než čtvrtina se týká nabízení investic, a počty stížností navíc rostou. Obě strany přitom pracují s odlišně vymezenými čísly a spor se tak vede i o to, jak velký problém tento segment ve skutečnosti představuje.
„V letech 2020 až 2025 jsme provedli kontroly u 64 investičních zprostředkovatelů, odhalili jsme téměř 250 zjištění a uložili pokuty v objemu milionů Kč. Většina kontrolovaných firem je přitom přímo členem ČASF,“ tvrdí centrální banka.
U firemních dluhopisů pak ČNB zdůrazňuje, že nad přímou distribucí emitenty nemá žádnou pravomoc, zatímco právě distribuce přes investiční zprostředkovatele podle ní vytváří prostor pro střet zájmů, protože provizní nastavení může motivovat k upřednostňování rizikovějších produktů s vyšší odměnou.
ČASF do sporu nově vnáší i širší argument o dopadech na dlouhodobé investování a zajištění na stáří. Připomíná význam poradců při sjednávání dlouhodobého investičního produktu (DIP) a varuje, že pokud se finanční poradenství stane dražším nebo méně dostupným, může to odradit část domácností od pravidelného investování.
V době, kdy stát zároveň hledá cesty, jak posílit individuální odpovědnost lidí za zajištění na důchod, označuje asociace postup ČNB za krok opačným směrem. Ani s tímto výkladem ale ČNB nesouhlasí. Uvádí, že roli finančních poradců při distribuci dlouhodobých investičních produktů včetně DIP nezpochybňuje.
„Je však nezbytné omezit střet zájmů a prodejní tlak, protože špatné poradenství se zde neprojeví okamžitě, ale až po desítkách let. Srovnávání se zrušením někdejšího druhého pilíře je navíc fakticky nepřesné. Šlo o politické rozhodnutí, nikoli o důsledek regulace či dohledu centrální banky. ČNB nebude ustupovat mediálnímu tlaku lobbistických uskupení ani obraně zavedených obchodních modelů,“ zdůrazňuje banka.
