Článek
Slovenský prezident Peter Pellegrini vyhlásil na 4. července referendum jen o dvou ze tří navrhovaných otázek, odmítl tu o předčasných parlamentních volbách. Krok zdůvodnil tím, že otázka, která by měla vyústit v konání nových voleb, není v souladu se slovenskou ústavou a s dřívějším rozhodnutím slovenského ústavního soudu v podobné záležitosti. V referendu budou tedy Slováci rozhodovat o zrušení takzvané doživotní renty například pro současného premiéra Roberta Fica, kterou zavedla nynější vládní koalice, a také o obnovení elitních složek prokuratury a policie, jež byly rozpuštěny za nynějšího Ficova kabinetu.
Exministr obrany Jaroslav Naď, jehož neparlamentní strana Demokraté sbírala podpisy za vypsání referenda, v reakci ohlásil podnět petičního výboru k ústavnímu soudu, aby přezkoumal rozhodnutí hlavy státu. Naď tvrdí, že Pellegrini zmařil možnost, aby se lidé mohli v referendu vyjádřit k vládní koalici, a prezidenta označil za jejího poskoka. Před složením prezidentského slibu v červnu 2024 byl Pellegrini předsedou jedné z trojice současných vládních stran, a to Hlasu-sociální demokracie. Demokraté také kritizovali, že Pellegrini vypsal referendum se dvěma otázkami až na období letních dovolených.
Prezidentem odmítnutá referendová otázka počítala s tím, že se voliči vyjádří, zda souhlasí s tím, aby parlament schválil usnesení o zkrácení svého nynějšího čtyřletého volebního období. Nové parlamentní volby by se pak měly konat do 180 dnů od vyhlášení výsledků referenda. V řádném termínu jsou příští parlamentní volby v zemi plánovány na září příštího roku.
O vypsání referenda o předčasných volbách už v minulosti usilovala například Ficova strana Směr – sociální demokracie, když byla v opozici. Tuto iniciativu podpořil Pellegrini, který byl v té době rovněž opozičním politikem. V roce 2021 ale slovenský ústavní soud konání referenda v této věci zakázal. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že referendum o zkrácení volebního období sněmovny by obcházelo stanovená pravidla fungování parlamentu, porušilo způsob dělby moci a prolomilo článek ústavy, že poslanci jsou voleni na čtyři roky. V roce 2023 pak na nízké účasti ztroskotalo referendum o ústavních změnách pro předčasné parlamentní volby. Následně sněmovna přímo do ústavy doplnila ustanovení, že volební období Národní rady lze zkrátit usnesením parlamentu, které navrhnou poslanci.
Pro platnost samotného lidového hlasování je podle slovenské ústavy nezbytné, aby se ho zúčastnila většina oprávněných voličů. Tuto podmínku splnilo v zemi jen jedno z devíti dosavadních referend, a to hlasování z roku 2003 o vstupu Slovenska do Evropské unie.
