Článek
Psychické zdraví je pro Čechy čím dál větším tématem. Potvrzují to data výzkumné agentury Ipsos a psychoterapeutické platformy Hedepy. A přitom o něm jen málokdo je ochotný mluvit se skutečným člověkem ze svého okolí, ať už se jedná o někoho blízkého, nebo přímo o profesionály, jako jsou psychoterapeuti nebo psychologové.
Čtyřicet procent lidí se snaží své psychické problémy zvládnout vlastními silami, protože jim ve sdílení brání obavy z reakce okolí, stud nebo neschopnost své pocity popsat a pojmenovat. Odbornou pomoc někdy v životě vyhledalo 24 procent lidí. Nejméně ochotní jsou k návštěvě odborníka starší lidé ve věku 54–65 let. Skoro polovina respondentů v této věkové kategorii se snaží své problémy řešit bez konzultace s psychiatrem, psychologem nebo psychoterapeutem.
Pomoc hledáme u kamarádů a v přírodě
K podobným výsledkům už před časem došel výzkum, za kterým stála iniciativa Nevypusť duši. Podle něj dvě třetiny Čechů spatřují největší pomoc v kontaktu s kamarády a v pobytu v přírodě. Jít s někým probrat potíže do hospody ale podle odborníků v případě vážných potíží nemůže stačit.
„Určitě není špatně svěřit se kamarádovi. Naopak – je důležité nebýt na bolest sám, říct nahlas, že už je toho moc. Přátelství má v těžkých chvílích velkou hodnotu. Jen je dobré odlišit podporu od řešení. Kamarád v hospodě může nabídnout blízkost, pochopení, možná i úlevu. Ale u deprese nebo těžkých vztahových potíží to často nestačí. Zvlášť když do toho vstoupí alkohol, hluk, únava nebo potřeba rychle něco poradit. Člověk se sice vypovídá, ale druhý den může zjistit, že se vlastně nic neposunulo,“ říká Zuzana Steigerwaldová, psychoterapeutka z psychoterapeutické platformy Hedepy.
Podle ní je riziko i v tom, že kamarád bude chtít pomoci, ale zvolí k tomu nešikovnou formu. Může říkat: Vykašli se na to. To bude dobrý. Musíš se sebrat. „Myslí to dobře, ale u deprese nebo hlubší vztahové krize takové věty často nestačí. Někdy dokonce člověka ještě víc dostanou do samoty, protože má pocit, že mu stejně nikdo nerozumí,“ vysvětluje psychoterapeutka.
Jít za kamarádem může být dobrý první krok. Ale nemělo by to být jediné místo, kde člověk trápení řeší. U deprese nebo těžké vztahové bolesti Steigerwaldová doporučuje: nebuďte na to sami, ale zároveň si zařiďte odbornou pomoc - psychoterapii. Kamarád může podržet. Terapie může pomoci pochopit a postupně měnit.
O vyhledání odborné pomoci přitom podle nového výzkumu Ipsos a Hedepy přemýšlelo 65 procent respondentů; většinu z nich odradil například pocit, že jejich potíže nejsou dost vážné, nebo také nedostupnost terapeutické péče v jejich okolí nebo její vysoká cena.
Ministerstvo zdravotnictví ve svém Národním akčním plánu pro duševní zdraví 2020–2030 navíc zmiňuje, že v Česku je stále na evropské poměry mimořádně vysoká stigmatizace psychických nemocí, a to i mezi samotnými lékaři. Kvůli častému odsuzování se tak lidé bojí veřejně přiznat, že jejich duševní zdraví není v pořádku.
Chatbot jako psycholog
To všechno vede k tomu, že lidé se snaží potíže řešit sami. Osm procent respondentů přiznalo, že své potíže zkoušelo řešit s umělou inteligencí. V tomto nejsme v Česku nijak výjimeční - podle společnosti OpenAI, která provozuje oblíbený ChatGPT, se na AI s otázkami týkajícími se duševního zdraví obracejí miliony lidí po celém světě. Jejich oblíbenost vyplývá i z toho, že jsou dostupné 24 hodin denně a většinou zcela dostačují verze, za které není nutné platit.
I podle odborníků na duševní zdraví můžou chatboti v některých situacích účinně a rychle pomoci. Skvěle například umějí odpovědět na zjišťovací otázky typu Jak poznám, že mám panickou ataku - a dokonce dokážou i upozornit, v čem se liší její příznaky například od infarktu.
„Chatbot může sloužit i trochu jako podpůrná ‚osoba‘. Uznání toho, že je legitimní mít nějaké pocity a řešit svoje psychické zdraví, je dobré, a ne každý kamarád na telefonu bude vaše emoce brát vážně,“ říká terapeutka Julie Janošíková z platformy Terapie.cz.
Pozor na data
„Pokud ale klient nemá jen úzkost, ale jeho psychický stav je závažnější, je depresivní a například přemýšlí o sebevraždě, umělá inteligence nemá šanci na to přijít. Může totiž vycházet jen z informací, které mu napíšete. Nevidí vás,“ varuje Janošíková.
Je také třeba mít na paměti, že chatboti jsou pořád jen počítačové programy, které navíc schraňují data a konverzace a používají je k vlastnímu tréninku – a podle některých expertů na internetovou bezpečnost navíc není nemožné je z nich získat a zneužít. Více si o kladech i záporech využívání AI ke konzultacím ohledně duševního zdraví přečtěte v textu Kláry Kubíčkové.
