Článek
Nejpozději 10. května plánuje Péter Magyar převzít post maďarského premiéra; nejpozději v tento den se tedy po šestnácti letech s úřadem rozloučí Viktor Orbán.
Nastupující předseda vlády už oznámil, kam pojede na první zahraniční návštěvy. Tyto cesty obvykle vysílají signál, koho politici z té či oné země považují za nejbližšího spojence.
Čeští prezidenti a premiéři tak na svoji první cestu po zvolení vždy jezdí do Bratislavy a slovenští naopak do Prahy. Podobně němečtí politici jezdí nejprve do Francie a naopak.
Historické, ale i ekonomické důvody
První kroky Pétera Magyara povedou do Varšavy a Vídně, zatím bez určení pořadí. Rakousko označil za klíčového maďarského partnera a na spojenectví s ním chce stavět.
„Dříve jsme sdíleli společnou zemi a Rakousko je pro Maďarsko klíčovým ekonomickým partnerem. Rád bych z historických, ale také kulturních a ekonomických důvodů posílil vztah mezi Rakouskem a Maďarskem,“ vysvětlil vítěz nedávných parlamentních voleb.
S jistou nadsázkou se tak dá říci, že místo Visegrádské skupiny jako by chtěl budoucí maďarský premiér oživovat v jiné, moderní podobě Rakousko-Uhersko.
Připomeňme, že za dlouhé vlády Viktora Orbána nebyly vztahy mezi Vídní a Budapeští zcela bez problémů. Během uprchlické krize v letech 2015 a 2016 si rakouská vláda stěžovala, že maďarské úřady posílají přes hranici běžence a vůbec o tom rakouskou stranu neinformují.
„Maďaři zacházejí s lidmi jako s dobytkem,“ neudržel se v komentování tehdejší rakouský kancléř Werner Faymann, což vyvolalo v Budapešti ostré reakce. Bez napětí se v minulosti neobešla ani snaha rakouské energetické společnosti OMV koupit maďarskou firmu MOL.
Tisícileté přátelství
Pozitivní vztah k Polsku demonstroval Magyar slovy o tisíciletém polsko-maďarském přátelství a vřelým telefonátem se svým budoucím protějškem Donaldem Tuskem. Polský premiér umístil na sociální sítě video, kde s Magyarem mluví telefonicky a říká mu: „Mám z toho snad větší radost než ty.“
„Slova o tisíciletém maďarsko-polském přátelství, to je taková trochu otřepaná a romantická fráze, samozřejmě to neodpovídá historické realitě,“ řekl Seznam Zprávám po volbách dlouholetý maďarský diplomat a bývalý velvyslanec Maďarské republiky v Česku György Varga.
„Ve středověku proti sobě Polsko a Uhry bojovaly, například o Halič nebo Volyň. Pravda je to zhruba od 19. století, protože Maďaři bojovali v Polsku proti Rusům během povstání v roce 1830 a v revoluci v roce 1848 pak zase Poláci bojovali v maďarské armádě. Tam vzniklo to heslo: ‚Maďar a Polák jsou bratři v šavli i ve sklenici.‘ Magyar zřejmě bude mít k Tuskovi velmi blízko. Oba se dobře znají, mnohokrát se setkali,“ dodal.
Naopak se Slovenskem komunikace od Magyarova volebního vítězství 12. dubna drhne.
Nastupující premiér nejprve řekl, že Viktor Orbán v roce 2021 záměrně poslal na slovenskou hranici migranty, aby před slovenskými volbami podpořil stranu Směr Roberta Fica. V telefonickém hovoru s Ficem pak Magyar prohlásil, že za zásadní bod pro budoucí vztahy obou zemí považuje Benešovy dekrety.
Magyar chce, aby Bratislava zrušila zákon, na jehož základě podle něj občanům Maďarska na Slovensku hrozí vězení. Požaduje rovněž, aby do budoucna už nebyla na Slovensku konfiskována půda příslušníků maďarské menšiny na základě Benešových dekretů.
Ty po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny. Slovenská vládní koalice premiéra Fica loni v novele trestního zákoníku prosadila, že lidem, kteří dekrety zpochybňují, bude hrozit půlroční vězení.
