Článek
Trávit, či netrávit? Podle úřadů se populace hrabošů vymyká kontrole a hrozí rozsáhlé škody. Po letech by proto v Česku mělo dojít k povolení povrchového rozhozu jedu Stutox II po polích. V reakci na plány ministerstev zemědělství a životního prostředí zveřejnili členové Českého svazu ochránců přírody petici „Proti trávení české krajiny“, která během pár dnů získala na internetu přes tři a půl tisíce podpisů.
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů zajímavé příspěvky z diskuze pod článkem, který o záměru úřadů i obavách ochránců přírody a některých odborníků informoval.
„Místo jedu by asi stačila hluboká orba. Copak naši prarodiče měli po ruce fůru chemie, kterou by sypali, kam jen oko dohlédne?“ píše například čtenářka Bzunkova Jitka.
Přečtěte si původní článek:
Lada Jakubikova: Dravci, malí i velcí predátoři, zpěvní ptáci, zajíci, srnčí zvěř, pernatá zvěř, hadi, ježci, psi, kočky. Tohle všechno šlo do háje, když u nás v 80. letech použili soudruzi Stutox. Neumím si představit, co to udělá s vodou, kdyby přišly větší deště. Použití Stutoxu je zločin.
Alena Holikova: Logicky, buď budeme mít z polí co jíst my lidé, nebo nám to sežerou hraboši. Našim zemědělcům bych další klacky pod nohy neházela. Ochranáři by také nechtěli hladovět, nebo si ty hraboše mohou jít osobně pochytat.
Radovan Mládek: V rozhlase jsem slyšel vyjádření jednoho předsedy JZD. Prohlásil, že nechce používat jedy, protože pak nemůže zabránit otravě dalších živočichů, možná i psů a koček. Pro něj je mnohem levnější a ekologičtější natlouct na pole bidýlka pro dravce a případně dodat pár hnízdních budek, no a příroda si poradí sama. (redakčně kráceno)
- Vojtěška Vohralíková (reaguje): Za vším hledej člověka: „Tím, že podpoříme predátory, obnovíme přirozenou rovnováhu. Přemnožení hrabošů je často důsledkem intenzivního hospodaření, které z krajiny vyhnalo přirozené nepřátele.“
Tomas Minka: Tak, a proti tomu by měl Milion chvilek protestovat, to bych ocenil. Tohle, pokud to schválí, by bylo zvěrstvo a na polích by se neurodilo nic. Dravci by skončili a hlodavci by se s tím naučili během chvíle žít.
Radovan Reiter: Ochránce toho, co plení úrodu, máme. Ještě by to chtělo ochránce pšenice a dalších plodin a byl by tady další spolek vysavačů státního rozpočtu. Když jedu kolem polí a vidím ty zplundrované hektary, tak je mi hodně smutno. Ochrana přírody je důležitá, ale abych nemohl chránit to, co je důležité pro mě, mi připadá divné. K Dyji nesmíme na ryby, protože tam zahnízdil orel. A je toho čím dál víc. Bobři, ondatry, nutrie, vydry, kormoráni atd.
- Josef Valenta (reaguje): Nepotřebujete další vysávání rozpočtu, spočítejte si náklady na rozházení Stutoxu a náklady na výrobu, instalaci a údržbu budek a berliček. Ušetřené penízky může dát farmář na vylepšení živočišné (výroby), aby měl více hnoje.
Zdenek Tergel: Ať žije Green Deal. Starý zemědělec vám řekne, že je potřeba hluboká orba a ne jedovatý sajrajt.
- Lenka Krausová (reaguje): To je pravda. Nechápu, jak můžou lidé alespoň trochu myslící hlavou vůbec uvažovat o hubení hrabošů povrchovým rozsíváním jedů. Mají snad dojem, že jsme tu přírodu zničili málo, vyhubíme zbylé ptáky a zvířata? Možná i ta domácí - kočky a psy.
Jáchym Šebeš: Populace druhů funguje v cyklech. To je výuka 2. ročníku SŠ. Hraboš se přemnoží, ale to vede ke zvýšení nemocí mezi jeho populací, stresu a také lepšímu stavu predátorů. Chce to především přirozený ekosystém. Ale naši myslivci by nejradši vystříleli snad úplně vše, co je alespoň trochu masožravé, viz těch pár stovek našich vlků, takže to je asi sci-fi.
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Tomas Vanek: Jako obvykle… Ochránci protestují, ale jakékoliv jiné řešení nenabízejí, jen obecné kecy. A je jim evidentně úplně jedno, kolik úrody hraboši sežerou.
Pavel Krivcik: Máme malé hospodářství kolem 15 ha. Vedle sebe jsme měli 6ha louku (jetelotráva na orné) a 2ha obilí (pšenice/ječmen). Políčko s obilím se pravidelně hnojilo chlévským hnojem a oralo na 25-30 cm. V jednu dobu se nám hraboši přemnožili, ale pouze na louce. Na každém m2 bylo několik děr. Ač byla louka ze dvou stran lemována lesem, dravci nebyli schopni populaci hrabošů krotit. A jednoho krásného léta přišlo období dešťů. V jeden den pršelo tolik, že voda už šla z polí i do vesnice. Voda tekla převážně od lesa a do toho se přidal meliorační pramen. Co mě ale překvapilo nejvíc, bylo obrovské množství mrtvých hrabošů na louce. V kolejích byl na každém kroku min. jeden. Od té doby jsme měli s hrabošema klid. (redakčně kráceno)
Pavel Chamrád: Kde je hluboká orba a hnůj, tam není hraboš, ale dnešní chemici už neumí pěstovat plodiny.
Josef Němec: Jak tedy tu populaci hrabošů snížit? Když se řekne „A“, má se říci i „B“ a nejenom poukazovat na to, že je to špatně, musí se navrhnout i jiné řešení.
- Marcel Tománek (reaguje): O tom se mluví už tři desetiletí, přinejmenším - hluboká orba, stanoviště pro dravé ptactvo, fragmentace polí. Sejměte to v jednom roce jedem a druhý rok máte hrabošů 2× tolik, protože jim budou chybět predátoři.
Jiří Cásek: Jak se pozná ztráta selského rozumu? Když si člověk otráví svůj zdroj potravy. Ten hraboš se hezky v té zemi rozloží, a tak látky přejdou do půdy, z půdy pak do rostlin, z rostlin pak do chleba, z chleba do nás a z nás na onkologii.
- Pavel Rus (reaguje): Kravina! Jed na hraboše (nejčastěji přípravek Stutox II na bázi fosfidu zinečnatého), který se aplikuje na pole, se rozkládá poměrně rychle, což má minimalizovat dlouhodobou kontaminaci životního prostředí. Po pozření granule hrabošem se jed v žaludku škůdce působením žaludečních kyselin rozkládá na plyn fosfan. Fosfan je vysoce toxický plyn, který hraboše zabije. Následně tento plyn z těla uhynulého hlodavce nebo z nezkonzumované granule uniká do atmosféry a oxiduje.
