Článek
Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová a kolumbijský prezident Gustavo Petro po páteční schůzce v Caracasu oznámili, že se dohodli na opatřeních ohledně sdílení zpravodajských informací a vojenské spolupráci v boji proti ozbrojeným zločineckým skupinám na společné hranici a také na zvětšení vzájemného obchodu a na společném úsilí o zajištění dodávek elektřiny pro západní část Venezuely, trpící častými výpadky proudu. Uvedly to v sobotu tiskové agentury.
Obě země uskuteční „společné, hluboce koordinované úsilí o to, aby pohraniční komunity osvobodily od mafií zapojených do různých nelegálních ekonomických aktivit, počínaje kokainem přes zlato až po obchodováním s lidmi“, uvedl Petro. Hranice musí patřit občanům obou zemí, ne zločineckým skupinám, zdůraznil.
Obě země „zaujaly velmi vážný a komplexní přístup k tomu, co by měl boj proti zločineckým gangům zahrnovat, zavázaly se k vypracování vojenských plánů a také k okamžitému zavedení mechanismů sdílení informací a k rozvoji spolupráce zpravodajských služeb“, oznámila Rodríguezová.
Kolumbie a Venezuela sdílejí 2200 kilometrů dlouhou propustnou hranici, kde se ozbrojené skupiny přetahují o kontrolu nad příjmy z obchodu s drogami, nelegální těžbou nerostných surovin a pašováním.
Kolumbijský prezident je první hlava cizího státu, která navštívila Venezuelu od únosu hlavy státu Nicoláse Madura americkými speciálními silami na počátku ledna kvůli obvinění z narkoterorismu.
Oba vůdci se dostali pod silný tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa: V případě Rodríguezové, aby otevřela ekonomiku své země zahraničním investicím, a v případě Petra, aby udělal více v boji proti obchodu s drogami, poznamenala agentura Reuters.
Schůzka v prezidentském paláci v Caracasu byla druhou schůzkou Rodríguezové s jinou hlavou státu poté, co začátkem tohoto měsíce krátce navštívila Grenadu.
Kolumbie a Venezuela mají hluboké historické a kulturní vazby, zejména podél společné hranice, kde mnoho rodin má dvojí občanství. V Kolumbii se v posledních letech usadily téměř tři miliony venezuelských emigrantů, kteří prchají před ekonomickým kolapsem ve své vlasti.
Skupiny pro lidská práva a předchozí kolumbijské vlády tvrdí, že ozbrojené skupiny pracují s podporou nebo spoluúčastí venezuelské armády, což Caracas dlouhodobě popírá.
Americká armáda zabila v Tichém oceánu další dva lidi při tažení proti drogám
Americké ozbrojené síly zabily dva lidi ve východní části Tichého oceánu při útoku na plavidlo, které podle jižního velitelství amerických sil (Southcom) provozovaly teroristické organizace. Ochránci lidských práv tyto útoky odsuzují jako mimosoudní popravy, zatímco administrativa amerického prezidenta hovoří o útocích na narkoteroristy, poznamenala agentura Reuters.
Kritizované vojenské tažení proti narkotikům si vyžádalo přinejmenším 182 životů, napsala agentura AFP. Jen tento měsíc se odehrálo nejméně sedm podobných útoků.
„Uskupení sil Southern Spear na pokyn velitele, generála Francise L. Donovana, uskutečnilo smrtící úder na plavidlo provozované teroristickými organizacemi. Zpravodajské služby potvrdily, že plavidlo proplouvalo známými trasami pašeráků drog ve východním Pacifiku a bylo zapojeno do obchodu s drogami. Během akce byli zabiti dva narkoteroristé. Žádný příslušník amerických ozbrojených sil nebyl zraněn,“ napsalo velitelství na X. Zveřejnilo také záběry z útoku.
Spojené státy loni v září zahájily v Karibském moři a později i ve východním Tichém oceánu útoky proti malým lodím, jejichž posádky označují za narkoteroristy. Americký prezident Donald Trump dříve uvedl, že USA jsou v ozbrojeném konfliktu s drogovými kartely v Latinské Americe, a útoky označil za nutnou eskalaci k potlačení pašování drog do země.
Trumpova administrativa nikdy neposkytla spolehlivé důkazy na podporu tvrzení, že zasažené lodě se skutečně podílely na obchodování s drogami. Legalita této kampaně, která oficiálně míří na drogové kartely vyvážející narkotika do Spojených států, vyvolává vášnivou debatu jak na mezinárodní úrovni, tak i v rámci americké politiky. Experti a představitelé OSN tyto činy odsoudili jako mimosoudní popravy.
