Hlavní obsah

Brusel zavírá ruská „zadní vrátka“. Ponesete důsledky, varuje Unii Čína

Foto: Reuters

Čínský ministr zahraničí Wang I (ilustrační snímek).

Vztahy mezi Čínou a Evropskou unií se v posledních měsících ochlazují, stále více se vyznačují obchodním napětím a promítají se i do širšího geopolitického soupeření o vliv a ekonomickou bezpečnost.

Článek

Evropská unie v rámci dvacátého sankčního balíčku proti Rusku zařadila na seznam také čínské firmy.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Čínské ministerstvo obchodu v prohlášení vydaném v sobotu pozdě večer uvedlo, že „EU ponese veškeré důsledky“, je „hluboce nespokojeno“ a „rozhodně nesouhlasí“ se zařazením čínských podniků do sankcí proti Rusku.

„Čína naléhavě vyzývá EU, aby neprodleně vyřadila čínské společnosti a fyzické osoby ze seznamu sankcí,“ uvedlo ministerstvo a varovalo, že Peking „přijme nezbytná opatření k rozhodnému zajištění“ svých zájmů.

Dvacátý balík sankcí EU proti Rusku byl schválen minulý týden poté, co Maďarsko a Slovensko stáhly své veto a byl vyřešen spor ohledně ropovodu Družba, který přepravuje ruskou ropu přes Ukrajinu do střední Evropy.

Sankce se primárně zaměřují na dalších 20 ruských bank, které by tak měly být odříznuty od transakcí v eurech a obchodní činnosti v rámci Unie.

Omezení však zasahují i banky a společnosti třetích zemí, včetně Číny. Smyslem je zavřít Moskvě zadní vrátka, kterými získává podporu pro svou válečnou ekonomiku a obchází obchodní i energetické sankce.

Peking však namítá, že kroky Bruselu jsou „v rozporu s duchem konsenzu dosaženého mezi čínskými a unijními vůdci a vážně podkopávají vzájemnou důvěru mezi Čínou a EU a celkové bilaterální vztahy“.

Den po zavedení unijního sankčního balíčku Peking oznámil, že na svůj seznam vývozních omezení zařadil sedm subjektů z EU, včetně dodavatelů v obranném průmyslu, výzkumných ústavů v oblasti letectví a kosmonautiky a firem zabývajících se satelitním zpravodajstvím, a zakázal jim přijímat produkty s potenciálním vojenským využitím pocházející z pevninské Číny.

Vybrané společnosti Peking obvinil z prodeje zbraní Tchaj-wanu nebo z poskytování vojenské podpory ostrovu, který považuje za součást Čínské lidové republiky.

Téma Tchaj-wanu přitom dlouhodobě zatěžuje i vztahy s některými členskými státy EU, včetně Česka. To v posledních letech zaujímá vůči ostrovu vstřícnější postoj, symbolizovaný mimo jiné cestou předsedy Senátu Miloše Vystrčila do Tchaj-peje v roce 2020, kterou Peking ostře kritizoval.

Čínská komunistická strana na Tchaj-wanu nikdy nevládla

  • V Číně a na Tchaj-wanu fungují od konce občanské války v roce 1949 dvě samostatné vlády. Čínští komunisté nikdy neměli ostrov pod kontrolou, Tchaj-wan během celé občanské války i po ní kontrolovali nacionalisté vedení Čankajškem. V 90. letech se ostrov demokratizoval.
  • Peking ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a dlouhodobě se snaží omezit jeho mezinárodní aktivity. S Tchaj-wanem soupeří o vliv v tichomořské oblasti.
  • Napětí v posledních letech opakovaně eskaluje a Peking nevyloučil možnost použití síly k získání ostrova.
  • Ačkoli je Tchaj-wan oficiálně uznán jen hrstkou národů, jeho demokraticky zvolená vláda udržuje silné obchodní a neformální vztahy s mnoha světovými mocnostmi. Diplomatické styky mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem neprobíhají po oficiální linii. Americký zákon Taiwan Relations Act však zajišťuje ostrovu ochranu a poskytuje prostředky k jeho obraně.

EU v pátek ze seznamu vyřadila dvě čínské banky, Heihe Rural Commercial Bank a Suifenhe Rural Commercial Bank. Ty byly sankciovány loni v červenci, Brusel však zjistil, že Rusku finanční služby již neposkytují. V reakci na to Čína zrušila odvetné sankce vůči dvěma litevským společnostem – UAB Urbo Bankas a AB Mano Bankas.

Minulý měsíc Peking přijal nové osmnáctibodové nařízení o dodavatelských řetězcích. To propojuje průmysl s národní bezpečností a dává úředníkům pravomoc trestat subjekty považované za hrozbu pro přístup k životně důležitým zdrojům i pro volný tok zboží.

Vztahy mezi Čínou a Evropskou unií v posledních měsících ochlazují, stále více se vyznačují obchodním napětím a promítají se i do širšího geopolitického soupeření o vliv a ekonomickou bezpečnost.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek varoval, že Evropa je nyní pod tlakem ze strany Spojených států, Číny a Ruska zároveň.

„Neměli bychom podceňovat, že se jedná o jedinečný moment, kdy americký prezident, ruský prezident a čínský prezident stojí proti Evropanům,“ řekl Macron při společném vystoupení s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem v Athénách. Francouzský lídr vyzval EU, aby „probudila“ a bránila své vlastní zájmy.

Doporučované