Bezpečí jako absolutní priorita. Viktorčina tragédie vede ke změnám systému

Osud tříleté Viktorky, kterou měl podle policie v sobotu 21. března zavraždit vlastní otec, jemuž byla jen o pár měsíců dříve svěřena, vyvolal reakci na dvou klíčových ministerstvech.

Případ podrobně rozebrala podcastová série Viktorka z investigativního pořadu Seznam Zpráv Ve stínu.

Jak Ministerstvo spravedlnosti, tak Ministerstvo práce a sociálních věcí, nastavující metodiku pro Orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), nyní hovoří o nutnosti práce na zdůraznění hlediska bezpečí při rozhodování, komu se dítě svěří do péče.

Současně podle informací Seznam Zpráv obě ministerstva spustila přezkum samotného řízení, které vyústilo ve svěření holčičky do péče otce, který byl částečně zbaven svéprávnosti a léčen jak s duševní nemocí, tak se závislostí na návykových látkách.

„Případ malé Viktorky je nesmírně bolestivý a pro mě osobně naprosto nepřijatelný. Dlouhodobě zastávám názor, že bezpečí dítěte musí mít vždy absolutní prioritu. Biologické rodičovství samo o sobě nemůže být automaticky považováno za nejlepší řešení, pokud není pro jejich potomka zajištěno bezpečné a stabilní prostředí,“ uvedl pro Seznam Zprávy ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).

„Zvažujeme, že v rámci chystaného návrhu zákona zdůrazníme hlediska vymezující nejlepší zájem dítěte, včetně výslovného uvedení bezpečí dítěte,“ reaguje mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Vysvětluje, že samotná novela už se legislativně zpracovává a původně navazovala na takzvanou rozvodovou novelu, která například zrušila zavedené druhy péče o dítě, jako jsou střídavá péče nebo výlučná péče.

„V pokročilé fázi přípravy je i další novela, která by mohla zavést multidisciplinární týmy do soudního řízení v opatrovnických věcech,“ dodává Řepka. Soudce by tak měl mít při rozhodování k dispozici názor skupiny odborníků, jako je psychiatr, psycholog, ale i adiktolog, zástupců intervenčního centra, policie nebo OSPODu.

Data přitom ukazují, že dva roky po sobě roste počet dětí, o kterých soudy poprvé rozhodují, komu budou svěřené do péče. V roce 2023 soudy rozhodovaly o péči u 33 297 dětí, v loňském roce už u 38 645 dětí.

Pod záštitou ministerstva práce se kvůli případu Viktorky historicky poprvé sešla komise pro nepřirozená úmrtí dětí.

„Chci, aby bylo zcela jasné, zda a kde případně došlo k pochybení. Už před několika týdny jsem ustanovil komisi pro nepřirozená úmrtí dětí, která se věnuje analýze podobných případů i fungování systému jako celku,“ uvedl pro Seznam Zprávy ministr Juchelka.

Ustanovená komise pro nepřirozená úmrtí dětí vychází ze zahraniční praxe, její vznik iniciovala už předcházející vláda Petra Fialy (ODS) v rámci programu Bezpečné dětství, kterým reagovala na tragickou střelbu na Filozofické fakultě UK před Vánoci 2023.

„Cílem činnosti komise bude definovat efektivní mechanismy prevence na úrovni systému a zabránit tak opakování tragických úmrtí dětí, včetně těch, kdy bylo dítě usmrceno záměrně,“ stojí ve vládním programu, který komisi do českého prostředí uvedl.

Komise se měla poprvé sejít před dvěma týdny. Jedním z členů je i nově zvolený dětský ombudsman a bývalý opatrovnický soudce Martin Beneš. „Veřejná diskuze se hodně soustředí na to, jestli bylo rozhodnutí správné, nebo špatné, ale podle mě ta otázka leží více v tom, jestli byl soudní dohled vykonávaný dobře, nebo špatně. To je to systémové téma, na které bychom se měli zaměřit,“ popsal v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Ministr práce Juchelka také poznamenává, že do budoucna by mohl podobným tragédiím zabránit i plánovaný centrální úřad, který sjednotí postupy a zlepší koordinaci mezi institucemi. O tomto plánu už Seznam Zprávy informovaly.

Paralelně na pokyn ministra Jeronýma Tejce (za ANO) zahájilo dohled i Ministerstvo spravedlnosti a prošetřuje dotčené řízení.

Citlivým bodem případů s fatálním koncem je věta, která při vynášení rozsudku zazněla z úst soudkyně, totiž že je potřeba, aby se děti navracely k biologickým rodičům.

„V současné době moc zákon nechce, aby se osvojovaly děti,“ zaznělo z úst soudkyně na nahrávce zveřejněné investigativní sérií.

Proti tomu se ministr práce Aleš Juchelka ve vyjádření pro Seznam Zprávy vymezuje. „Přístup, který bez ohledu na okolnosti upřednostňuje biologické rodiče před potřebami dítěte, proto považuji za chybný,“ uvedl.

Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že tomu tak není. „Není žádný legislativní tlak na rozhodování, aby se děti za každou cenu dávaly biologickým rodičům,“ říká mluvčí Řepka a vysvětluje, že se vždy posuzuje nejlepší zájem dítěte, což představuje soubor kritérií.

„Tedy ani z vymezení nejlepšího zájmu dítěte neplyne zvýhodňování péče biologických rodičů například před potřebou zajistit bezpečné výchovné prostředí pro nezletilé dítě,“ dodává mluvčí.