Počasí na svetr. The Neighbourhood přivezli píseň, která má miliardy přehrání

Ve vyprodané holešovické Sportovní hale Fortuna o svatojakubské noci s úderem deváté zhasnou světla. Na pódium nastupují členové americké kapely The Neighbourhood. Publikum křičí tak hlasitě, že téměř přehluší ženský hlas, který koncert odstartuje. „Dámy a pánové, vítejte v sousedství,“ říká s odkazem na doslovný název skupiny.

První písní z loňského alba jménem Hula Girl začíná show, již The Neighbourhood přivezli v rámci svého zatím největšího světového turné. Pražanům nejsou neznámí. Kalifornská skupina, míchající alternativní rock, indie a pop-rock s prvky elektronické hudby, hip hopu či R&B, poprvé hrála roku 2016 v Lucerně, tři roky nato zaplnila Forum Karlín. Tentokrát pro velký zájem musela naplánovat hned dva koncerty, čtvrteční vystoupení zopakovala na stejném místě v pátek.

Umělý ženský hlas zvaný Iris provází celým večerem. Jeho promluvy slouží jako krátké přestávky, jež rozdělují jednotlivé části programu, a obstarávají většinu komunikace s publikem. Nadšení většinově dvacátníků, oblečených v černém, kteří se skupinou zpívají i nejnovější písně, křičí, tleskají a zapínají světla na telefonech, má kromě dlouhodobé popularity The Neighbourhood ještě jeden důvod. A tím je čtyřletá pauza.

Začátkem roku 2022 kapela přerušila činnost. Rozhodnutí odůvodnila potřebou věnovat se soukromému životu. Bez jakékoli souvislosti s tím za pár měsíců následovalo obvinění ze sexuálního obtěžování. María Zardoya, zpěvačka losangeleských The Marías, popsala, že ji v baru nevhodně osahával bubeník Brandon Fried z The Neighbourhood. Jeho spoluhráči se rychle omluvili, Frieda vyhodili, upozornili na jeho problémy s alkoholem i drogami a Maríi Zardoye poděkovali za odvahu se ozvat.

Když vloni v srpnu kapela na sociálních sítích oznámila návrat, krátce nato vydala páté studiové album Ultrasound a oznámila nynější světové turné, mnohé překvapilo, že za bicí opět usedl Fried. Jeho odchod z The Neighbourhood se přitom zdál finálním. Ačkoli bubeník v uplynulých letech podstoupil odvykací léčbu a několikrát se omluvil Maríi Zardoye i všem, které zklamal, kauza dál rozděluje fanoušky. Mnozí říkají, že omluvy a osobní růst nemusí stačit, a vyzývají k bojkotu skupiny. Přesto je polovina turné vyprodána a tak jako v Praze se i jinde pro velký zájem přidávaly další koncerty.

Fried sedí za bicími také tento čtvrtek ve Sportovní hale Fortuna, kde doprovází zakládající členy The Neighbourhood: zpěváka Jesseho Rutherforda, kytaristy Jeremyho Freedmana se Zachem Abelsem a basistu Mikeyho Margotta.

Koncert je po vizuální stránce minimalistický, s velkým smyslem pro detail. Hudebníci mají jednoduché černé či džínové košile a kalhoty, pozornost tak přitahují zpěvákovy červené tenisky. Rutherford je - stejně jako bubeník - zkraje večera oblečený v bílém tričku, oba je však rychle sundávají a na zbytek show odhalují potetovaná torza.

Muzikanti stojí uprostřed jinak prázdného bílého podia jen se svými nástroji a mikrofony. Na obrazovce za nimi diváci sledují černobílé záběry z kamer, zpracováním působící téměř jako klipy. Střídají se pohledy shora, přes publikum, zblízka, frontman s kamerou interaguje, kameraman se proplétá přímo mezi hudebníky. K některým písním se tematicky mění projekce: The Beach doplňují mořské vlny na podlaze, Planet poté otáčející se planeta Země. Tuto jednoduchost rozbíjí barevná světelná show během elektronických skladeb.

The Neighbourhood zahájili turné koncem března v americkém Texasu, do konce roku je čeká více než šest desítek koncertů. Setlist zatím obměňují jen minimálně. V první polovině také v Praze chytře střídají starší skladby s těmi nejnovějšími, hiphopové s elektronickými, druhá část sestává z balad a na konci se fanoušci dočkají největších hitů.

V holešovické hale si největší křik večera vyžádají první tóny předposlední skladby. Jesse Rutherford jí téměř polovinu nechává odzpívat diváky, neboť jsou tak hlasití, že by přes ně možná ani nebylo slyšet. Na pódium v tu chvíli přilétají z publika dva svetry. Tematicky, jelikož nejznámější píseň The Neighbourhood se jmenuje Sweater Weather, volně přeloženo Počasí na svetr.

Málokdy bývá největším hitem skupiny ten úplně první, který spolu členové napsali. Právě tato skladba je v roce 2011 přesvědčila, že se chtějí věnovat hudbě společně. Hned následující rok se vyšplhala na přední místa hitparád, načež se stala singlem z jejich prvního alba I Love You. Začíná hiphopovým rytmem, výraznou kytarovou linkou a vokály, po celou dobu si udržuje intimní atmosféru. Doplňuje ji černobílý klip.

Novou vlnu popularity song zažil po téměř dekádě na sociální síti TikTok, kde s ním bylo natočeno přes dva miliony videí. Na platformě Spotify má dnes téměř 4,6 miliardy přehrání a letos v lednu tam byl třetí nejstreamovanější skladbou všech dob po Blinding Lights od zpěváka The Weeknda a Shape of You od Eda Sheerana.

Sami hudebníci nevědí, co k tak obrovské, respektive opětovné popularitě písně přispělo. Sweater Weather se navíc stále vrací. „Na začátku každého podzimu a pak během celé zimy. Omylem jsme vytvořili sezónní hit, to mi přijde šílené,“ komentoval to zpěvák Rutherford pro časopis Variety.

„Jedna láska, dvoje rty / Jedna láska, jeden dům / Žádné triko, žádná blůza, jen my,“ zpívá v refrénu. Píseň skrze obraz sdílení jednoho svetru zkoumá blízkost, komfort a zranitelnost ve vztahu. Díky absenci určení genderu milované osoby se na sociálních sítích stala neoficiální hymnou bisexuální komunity. A to navzdory faktu, že se žádný člen kapely k takové sexuální orientaci nehlásí a text ji ani explicitně netematizuje.

The Neighbourhood od té doby přišli s mnoha hity, od Daddy Issues přes R.I.P. 2 My Youth až po Softcore, jejichž částem se na sociálních sítích určitou dobu nedalo vyhnout a které všechny hrají také tento čtvrtek v Praze. Jak ale koncert ukazuje, zatím se jim nepodařilo napsat hit, kterým by svůj debut překonali.