Hlavní obsah

Parket: Wall Street je drahá. Berkshire po Buffettovi dál sází na Japonsko

Foto: Shutterstock.com

Investoři si na Berkshire bez Buffetta v roli generálního ředitele zvykají opatrněji, než by naznačovala její historická aura.

Akcie Berkshire v éře po Buffettovi ztrácejí dech. Jedna z nejviditelnějších linií, na kterou může nový šéf Greg Abel navázat a dál ji rozvíjet, se rýsuje v Japonsku, kde firma dál rozšiřuje velkou zahraniční sázku.

Článek

Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.

Berkshire Hathaway vstoupila do nové éry a investoři zatím dávají najevo, že odchod Warrena Buffetta z každodenního řízení firmy není jen symbolická událost. Od chvíle, kdy slavný investor loni v květnu oznámil, že ke konci roku 2025 skončí jako generální ředitel a předá vedení Gregu Abelovi, se akciím Berkshire daří výrazně hůře než širšímu americkému trhu.

Od loňského května klesly o 12 procent, zatímco index S&P 500 za stejnou dobu přidal 27 procent. Výkonnostní nůžky se tak rozevřely na takřka 40 procentních bodů. Je to jeden z nejviditelnějších signálů, že investoři si na Berkshire bez Buffetta v roli generálního ředitele zvykají opatrněji, než by naznačovala její historická aura.

Podle finančního serveru Barron’s jde zároveň o jedno z nejhorších období relativní výkonnosti Berkshire vůči širšímu americkému trhu od roku 1965, kdy Buffett firmu převzal.

Samotný Buffett svůj odchod oznámil 3. května 2025 na výročním setkání akcionářů v Omaze. Agentura Reuters tehdy napsala, že tím končí jeho více než šedesátiletá éra v čele firmy, během níž se z původně upadající textilky stal jeden z největších a nejrespektovanějších konglomerátů světa.

Buffett ale z firmy neodešel úplně. Zůstává předsedou představenstva, zatímco Greg Abel převzal funkci generálního ředitele od letošního ledna. Slabší výkon akcií Berkshire ale nemusí nutně znamenat slabší výkon samotné firmy. Spíše ukazuje, že trh si zvyká na novou realitu.

Foto: FactSet

Berkshire po Buffettově oznámení ztratila tempo. Zatímco S&P 500 výrazně rostl, akcie konglomerátu zůstávají pod nulou.

Aktuálnost přechodu se naplno ukázala právě o víkendu v Omaze. Sobotní valnou hromadu Berkshire poprvé vedl Greg Abel už jako nový generální ředitel. Tradiční „Woodstock kapitalistů“ tak měl jinou atmosféru než v době, kdy hlavní show patřila Buffettovi a Charliemu Mungerovi.

Buffett sice zůstává předsedou představenstva a na setkání krátce promluvil, hlavní roli už ale převzal Abel. Nový šéf se snažil akcionáře ujistit, že bude investovat rozumně a že konglomerát nezatíží zbytečnou byrokracií.

Nový šéf, stará otázka: Kam dát peníze?

Berkshire se postupně posouvá od příběhu firmy neoddělitelně spojené s Buffettovým osobním investičním úsudkem k příběhu obrovského, konzervativně řízeného konglomerátu s novým výkonným šéfem. Abel „zdědil“ firmu s mimořádně silnou rozvahou, velkým pojišťovacím byznysem a akciovým portfoliem za stovky miliard dolarů.

Vedle toho ale zdědil i zásadní otázku, kterou Buffett řešil v posledních letech stále častěji: Kam rozumně investovat peníze, když je americký trh drahý? Dobře to ukazuje například ukazatel Shillerovo P/E, který zjednodušeně říká, kolik jsou investoři ochotni platit za dlouhodobě očištěné zisky amerických firem.

Čím je číslo vyšší, tím dražší trh obvykle je. Podle serveru Multpl se tento ukazatel u indexu S&P 500 pohybuje kolem 40,7 bodu, zatímco jeho dlouhodobý průměr je zhruba 17,4 bodu. Americké akcie jsou tedy podle tohoto měřítka více než dvojnásobně dražší, než bývalo historicky běžné, a pro investora velikosti Berkshire je stále těžší najít dostatečně velkou příležitost za cenu, která by dávala dlouhodobý smysl.

Právě proto je důležité sledovat, kde Berkshire pod novým vedením nachází alespoň dílčí příležitosti. Firma dál drží obrovský objem likvidních prostředků – hotovosti a amerických státních dluhopisů – a v USA zůstává velmi opatrná. To ale neznamená, že se investičně zastavila.

Tam, kde vidí rozumnější ocenění, stabilní hotovostní toky a možnost dlouhodobého partnerství, je ochotná jednat. A právě v tomto ohledu se v posledních letech stále výrazněji rýsuje Japonsko.

Berkshire už několik let drží velké podíly v pěti hlavních japonských obchodních domech, známých jako sogo shosha: Mitsubishi, Itochu, Mitsui, Marubeni a Sumitomo. Nejde o obyčejné obchodní firmy, ale o rozsáhlé konglomeráty s aktivitami v mnoha odvětvích.

Japonské konglomeráty

A právě tím se podobají samotné Berkshire. Nejsou postavené na jednom módním produktu ani na jedné technologické vlně, ale na široké síti podniků, které vydělávají peníze v různých odvětvích a za různých ekonomických podmínek.

Buffett přitom dal už loni jasně najevo, že nejde o krátkodobou sázku. Agentura Reuters po výročním setkání akcionářů v Omaze citovala jeho slova, že Berkshire v příštích 50 letech „ani nenapadne“ tyto podíly prodávat. „Budujeme vztahy a opravdu doufáme, že s těmito firmami budeme dělat velké věci,“ doplnil Abel.

Podle výroční zprávy Berkshire za rok 2025 měla skupina na konci loňského roku v těchto pěti japonských firmách podíly v tržní hodnotě 35,4 miliardy dolarů. Jejich původní pořizovací cena přitom činila 15,4 miliardy dolarů a dividendy za rok 2025 dosáhly 862 milionů dolarů.

To je přesně typ investice, který do buffettovského stylu zapadá: Koupit kvalitní a diverzifikovaná aktiva za rozumnou cenu, dlouhodobě je držet a inkasovat dividendy.

Berkshire navíc vstoupila do letošního roku silně. V prvním čtvrtletí více než zdvojnásobila čistý zisk na 10,1 miliardy dolarů ze 4,6 miliardy dolarů před rokem. Provozní zisk, který lépe ukazuje výkonnost hlavních byznysů skupiny, se zvýšil o 18 procent na 11,35 miliardy dolarů.

Půjčky v jenech

Ještě zajímavější je způsob financování. Berkshire má obrovskou munici ve výši necelých 400 miliard dolarů, ale na japonské investice si půjčuje, a to přímo v jenech. Na první pohled to může působit zvláštně, ale má to dvojí vysvětlení. Zaprvé, půjčky v japonské měně byly pro Berkshire velmi levné. Ve výroční zprávě uvádí, že průměrný náklad tohoto financování činí přibližně 1,2 procenta.

Zadruhé, dluh ve stejné měně, v jaké jsou nakoupená aktiva, funguje jako přirozené měnové zajištění. Pokud by jen výrazně oslabil, snížila by se sice dolarová hodnota japonských akcií a dividend, ale zároveň by v dolarovém vyjádření klesla i hodnota jenového dluhu, který Berkshire musí splatit. Měnový pohyb se tak zčásti vyrovnává.

Berkshire si tedy nepůjčuje proto, že by jí chyběly peníze, ale proto, že levné financování v jenech dobře odpovídá povaze celé investice. Pokud dividendy a růst hodnoty japonských firem převýší nízký náklad dluhu, vzniká velmi atraktivní dlouhodobá struktura.

Nová sázka

Tím ale japonská strategie Berkshire nekončí. Dosavadní sázka stála hlavně na pěti podnicích, které Buffett začal nakupovat už před lety. Pod Abelem se však záběr rozšiřuje i mimo tuto skupinu. Novou kapitolou je vstup do Tokio Marine Holdings. Agentura Reuters v březnu informovala, že Berkshire přes svou pojišťovací dceřinou společnost National Indemnity kupuje v japonské pojišťovně podíl 2,49 procenta za zhruba 1,8 miliardy dolarů.

Dohoda zároveň umožňuje National Indemnity navýšit podíl nákupy na trhu až na 9,9 procenta bez dalšího souhlasu představenstva Tokio Marine. Součástí má být strategická spolupráce v zajišťovnictví, tedy v pojištění rizik jiných pojišťoven, a také v globálních investicích a případných akvizicích.

Tokio Marine je pro novou éru Berkshire symbolická i tím, že nejde o další japonský obchodní konglomerát typu sogo shosha, ale o pojišťovnu, tedy sektor, který tvoří jádro Berkshire. Ajit Jain, místopředseda Berkshire odpovědný za pojišťovací operace, v oznámení k transakci uvedl, že partnerství by mělo vytvořit „přesvědčivé dlouhodobé příležitosti pro obě organizace“.

Pokud se spojí kapitálová síla Berkshire, její zkušenosti s pojišťovnictvím a globální síť Tokio Marine, může jít o základ širšího působení Berkshire v Japonsku. Japonská sázka tak ukazuje, že Berkshire po Buffettovi nemění investiční DNA. I nadále hledá silné firmy, rozumné ceny, dividendy, levné financování a dlouhý horizont.

Rozdíl je v tom, že po odchodu Buffetta z každodenního řízení bude muset trh přesvědčit někdo jiný. Greg Abel zatím naznačuje, že jednou z jeho nejdůležitějších odpovědí může být právě Japonsko.

V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.

Doporučované