Hlavní obsah

Zvrat v bitcoinové kauze: Exministra Blažka obvinila policie

Foto: Profimedia.cz

Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Státní zástupci oznámili, že obvinili tři lidi pro zneužití pravomoci a praní peněz. Podle zjištění Seznam Zpráv se jedná o exministra Pavla Blažka (ODS), jeho náměstka Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze.

Článek

V bitcoinové kauze exministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) nastal významný posun: Policisté v pondělí začali stíhat tři lidi pro zneužití pravomoci a legalizaci výnosů z trestné činnosti.

„Stíhaný skutek bezprostředně souvisí s darováním bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti,“ uvedlo na webu Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které vyšetřování dozoruje.

Podle ověřených informací Seznam Zpráv detektivové obvinili exministra spravedlnosti Pavla Blažka i jeho tehdejšího náměstka Radomíra Daňhela, který bitcoinový dar dojednával. A také brněnského advokáta Kárima Titze zastupujícího programátora Tomáše Jiřikovského, který bitcoiny státu věnoval.

Nikdo z obviněných zatím věc nekomentoval. „Nemám čas,“ řekl do telefonu Radomír Daňhel a hned zavěsil. Pavel Blažek ani Kárim Titz mobilní telefony nezvedají.

Podle státního zastupitelství padla obvinění pro zvlášť závažné zločiny zneužití pravomoci úřední osoby a legalizace výnosů z trestné činnosti, dílem dokonané a dílem ve stadiu pokusu.

Dva obviněné mají vyšetřovatelé za pachatele a jednoho za organizátora. Všichni tři jsou podle žalobců také obviněni z pokusu o praní peněz.

„Trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby spočívá ve výkonu pravomoci úřední osoby způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch. Jeden trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti spočívá v převedení věci, která je výnosem z trestné činnosti jiné osoby, na jiného. Druhý trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti pak spočívá v usilování o to, aby bylo podstatně ztíženo zjištění původu věci, která je výnosem z trestné činnosti,“ uvedl na webu olomoucký vrchní státní zástupce Radim Dragoun.

Podle něho hrozí třem obviněným v případě odsouzení pět až 12 let vězení.

Bitcoinový dar v hodnotě téměř jedné miliardy korun přijalo Ministerstvo spravedlnosti v čele s Blažkem loni v březnu.

Dárce Tomáš Jiřikovský byl přitom dříve odsouzen na devět let vězení za vytunelování nelegálního darknetového tržiště Sheep Marketplace, na kterém se prodávaly drogy. Přesto ministerstvo s darem souhlasilo. Jiřikovského navíc policisté nově spojují s provozováním dalšího tržiště Nucleus Market, kde se prodávaly drogy a zbraně.

Přesto od něj resort pod vedením Pavla Blažka kryptoměnu přijal.

Foto: Kristina Ciroková, Jan Pospíšil

Tomáš Jiřikovský se loni v létě vrátil z Asie, nedlouho poté jej policisté začali stíhat.

I poté, co na podezřelý dar upozornil Deník N, jej ministr Blažek hájil. „Bože můj, získal jsem miliardu pro tento stát a nehodlám se za to stydět. Neexistuje žádný důkaz, že bitcoiny pocházejí z trestné činnosti. To je pro mě rozhodující. Nevidím na tom nic neetického a nemám se za co stydět,“ prohlašoval.

Nakonec ho ale kauza, která propukla několik měsíců před sněmovními volbami, stála funkci ministra i další politickou kariéru.

Jak Seznam Zprávy už loni popsaly, zastavení daru mohl mít v rukou dnes už bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Právníci Ministerstva financí, na které se obrátili úředníci Ministerstva spravedlnosti, sepsali stručnou analýzu, co si o přijetí daru myslí. Ostře v ní varovali, že může jít o špinavé peníze.

Jenže třístránkový dokument se nedostal k ministru Stanjurovi, který mohl kolegu Blažka varovat. Zůstal déle než měsíc u šéfa Stanjurova kabinetu Filipa Bendy. Ten nikdy nevysvětlil, proč dokument nepředal.

Hesla zapomněl, ale ne úplně

Cesta k daru, kterým chtěl podle policie Jiřikovský legalizovat peníze získané na nelegálním tržišti s drogami, trvala čtyři roky. A nebylo vůbec jisté, že skončí úspěchem. Všemu předcházely dlouhé soudní spory.

Jiřikovský se totiž nejprve potřeboval dostat k policií zabavené počítačové technice, která byla zašifrovaná a vyšetřovatelům se ji nepodařilo odemknout. Později se ukázalo, že v ní Jiřikovský měl přístupové kódy k bitcoinovým peněženkám spojeným s jeho druhým darknetovým tržištěm jménem Nucleus.

S pomocí advokáta Kárima Titze se mu podařilo techniku skutečně získat zpět. A to i přesto, že Krajský soud v Brně a Vrchní soud v Olomouci mu ji nejprve chtěly vrátit smazanou. Předpokládaly totiž, že v ní mohou být bitcoiny, které policie během vyšetřování Jiřikovského mezi lety 2014 až 2016 nenašla. Nejvyšší soud ale případ nižším soudům vrátil s tím, že pokud se nepodaří stoprocentně zjistit, že jsou v počítačích bitcoiny z nelegálních obchodů, má na ně Jiřikovský nárok.

Loni v lednu Jiřikovskému elektroniku, z velké části nesmazanou, Krajský soud v Brně vrátil. Programátor soudcům tvrdil, že hesla do počítačů stejně zapomněl. Ale pak si na ně zřejmě vzpomněl, protože dokázal z navrácené techniky vydobýt bitcoiny, které podle detektivů nemohl získat legální cestou.

K rukám ministra

Brněnského advokáta Kárima Titze si břeclavský programátor Jiřikovský najal poté, co se dostal ven z vězení. Proč si vybral právě jeho, není jasné. Titz je v moravské metropoli známým právníkem, který v minulosti často zastupoval i brněnské členy ODS v korupčních kauzách.

Jak napsaly Hospodářské noviny, Kárim Titz často chodíval i na Ministerstvo spravedlnosti, kde se v přátelské atmosféře setkával jak přímo s Pavlem Blažkem, tak i s jeho náměstkem Radomírem Daňhelem. Pavel Blažek ale jejich vztah bagatelizoval.

„Já ho znám jako stovky jiných advokátů celý profesní život. Na žádných dovolených jsme spolu nebyli,“ uvedl pro Deník N loni v květnu.

Dar od odsouzeného drogového obchodníka Jiřikovského ministerstvu advokát poprvé nabídl už v srpnu 2023. V mailu psal o tom, že pokud jeho klient vysoudí zpět zabavenou počítačovou techniku, jsou na ní bitcoiny „velmi vysoké hodnoty“.

„Klient je ochoten tyto prostředky převést ve prospěch České republiky a s ohledem na stadium jeho trestního řízení žádá o sdělení možného legálního postupu směřujícího k tomu, aby tyto prostředky mohly být využity ve prospěch rozpočtových položek státu,“ sděloval úřadu Titz.

V prosinci o rok později poslal další dopis přímo „k rukám ministra“. Z nabídky ovšem už slevil. Psal, že Jiřikovský by státu dal jen „30 procent hodnoty virtuálních měn“.

Po otevření počítačů přítomný znalec uvedl, že Jiřikovský má v kryptopeněženkách bitcoiny v hodnotě zhruba tří miliard korun. Stát tedy získal necelou miliardu.

Kárim Titz podle Deníku N svému klientovi za tři roky práce na této záležitosti naúčtoval 40 milionů korun. Advokát však tvrdí, že zaplaceno nedostal, protože mezitím Jiřikovskému peníze zajistila policie.

Role Blažkova náměstka

Role dalšího obviněného – exnáměstka ministra spravedlnosti Radomíra Daňhela – byla především v ladění konkrétních kroků s advokátem dárce. Daňhel například domlouval darovací smlouvu, pod kterou je za úřad i podepsán, a byl také při převodu bitcoinů do státní peněženky.

K tomu došlo loni 7. března. Strana dárce však smlouvu nedodržela. Bitcoinovou peněženku totiž začal Jiřikovský společně se soudním znalcem a advokátem Titzem otevírat už o den dříve, aniž by u toho byl notář a zástupci ministerstva, jak bylo domluveno.

Stát bitcoiny přesto přijal. Získal 468 bitcoinů, podle smlouvy 30 procent z celkové částky 1561,56 BTC, jež byla znalcem zjištěna v bitcoinové peněžence.

„My jsme se poměrně intenzivně zabývali tím darem a vyhodnocovali jsme všechna rozhodnutí soudu, která v té době byla k dispozici. Na základě těch jsme dospěli k závěru, že tam nevidíme zásadní problém, proč by ten dar nemohl být přijatý,“ tvrdil loni v říjnu Radomír Daňhel.

Nicméně o necelé tři týdny po provedení transakce se Daňhel setkal s ředitelem Finančního analytického úřadu, který bojuje proti praní špinavých peněz. Podle serveru Odkryto sondoval, za jakých okolností by úřad bitcoiny zmrazil, kdyby se ukázalo, že pocházejí z pochybného zdroje.

Doporučované