Článek
Hlavní město v letošním roce vysadilo třiadvacet stromů v ulici V Cibulkách v Praze 5 a pokračovat chce v ulici Pod Strašnickou vinicí v Praze 10. Během patnácti let bude sledovat, jak se jednotlivým druhům daří, a následně chce pokračovat v sázení těch nejodolnějších. Magistrát plánuje, že ulice během příštích více než deseti let postupně zaplní devět set klimaticky odolných stromů. Fasády domů by mohly také pokrýt popínavé rostliny.
Praha se podobnými opatřeními snaží připravit na dopady klimatické změny. Podle zprávy města o vývoji klimatu se rychlost oteplování za posledních patnáct let oproti předchozím měřením téměř zdvojnásobila.
„Pokud chceme snížit třeba tepelný ostrov města (oblast, která je výrazně teplejší než okolí, pozn. red.), musíme vysazovat a testovat velké dlouholeté stromy, malé stromky nepomohou,“ říká arborista Jaroslav Kolařík.
Od spuštění projektu Klimastromy v roce 2022 však město do ulic dostalo pouze dvacet devět kusů břestovce a jilmu na Ovocném trhu a Strossmayerově náměstí. „V prvních dvou letech se projekt rozhýbával, jelikož je na podmínky Prahy poměrně komplexní – meziorganizační,“ vysvětluje náměstkyně primátora pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková (Piráti). Postup prací podle ní zpomalil i výběr zahraničního dodavatele sazenic nebo povolování rekonstrukcí, po kterých se nové stromy sází.
Podobné záměry ale narážejí na první pohled na neviditelné překážky, jako je velké množství kabelů či potrubí pod silnicemi a chodníky. Podle vedoucího Kanceláře zelené infrastruktury Institutu plánování a rozvoje Prahy Martina Fejfara dají často stopku i památkáři. „Speciální otázkou pak je, zda orgány památkové péče budou akceptovat stromy v ulicích, kde historicky nerostly. S tím bývá často problém,“ říká.
Památkáři to vysvětlují tím, že jsou návrhy na umístění stromů často nevhodné. „Úvaha nad umisťováním zeleně v místech, kde dříve neexistovala, by měla vycházet z analogií, které se v obdobném území vyskytovaly. Pro rozhodování památkové péče je ovšem důležitý konkrétní kontext lokality a její hodnoty. Jinak nahlížíme na zeleň na Vinohradech a jinak na Starém Městě,“ popsal pro Seznam Zprávy mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Bez stínění i úbytku parkování
O výsadbu a péči o stromy, i ty z projektu Klimastromy, se v Praze stará hlavně Technická správa komunikací (TSK). Nejčastěji se stromy sází na volných místech mezi chodníky a silnicí nebo v předem připravených prostorech v dlažbě. „Výběr lokalit se řídí odbornou metodikou. Sledujeme vedení inženýrských sítí a potřebu ochlazovat konkrétní ulice,“ říká mluvčí TSK Barbora Lišková. V nových a rekonstruovaných širokých ulicích se podle pražských stavebních předpisů stromořadí objeví povinně.
Podobná opatření realizují i jiné evropské metropole, u kterých se Praha částečně inspirovala. Například v ulicích v Paříži to ale znamená rušení parkovacích míst. To podle TSK v české metropoli nehrozí. Stejně tak se obyvatelé nemusejí obávat stínu, který by zeleň před okny bytů vytvářela.
„Druhy jsou vybírány tak, aby jejich koruny v dospělosti stínily fasády, ale nebránily přístupu světla do interiérů. U všech stromů navíc provádíme pravidelný výchovný řez, který zajistí správný tvar koruny,“ říká Lišková.
Přínos stromů podle odborníků leží hlavně v ovlivňování teploty v okolí. „Můžou okolní vzduch ochladit o jeden stupeň, pocitově ale až o pět,“ upozorňuje na rozdíl mezi osázenými a holými místy Daniel Kopkáně z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Odpařováním vody z listů navíc vytvářejí chladnější stín. Vedle toho také zachycují prach, čistí vzduch a tlumí hluk z okolí.
Lepší je používat nové i původní druhy, radí odborník
Výsadba a sledování odolných stromů má trvat patnáct let. Náměstkyně Komrsková považuje délku období za přiměřenou. „Projekt Klimastromy cílí na stav, který zde bude za desítky let, kdy se předpokládá, že horší klimatické podmínky nebudou současné druhy v ulicích zvládat a bude nutné je postupně obměňovat právě za ty, které se osvědčí v rámci tohoto testování,“ říká.
Její slova potvrzuje i arborista Kolařík, podle kterého se nejdříve po této době uvidí, jestli strom zvládne místní podmínky. Doba pro zhodnocení pro jejich širší použití je ale podle něj mnohem delší, minimálně 40 let.
Dosud Praha pro výsadbu běžně používala různé druhy lip, javorů a akát. Změny klimatu jim ale často škodí. „Druhy, které nejsou na zvýšené teploty adaptované, mají velký problém, aby jejich listy zůstaly funkční, a potřebují více vody, což bývá ve městě komplikované,“ popisuje dopady Kolařík.
Vedoucí kanceláře zelené infrastruktury Fejfar za původním složením stojí. „Tyto druhy i nadále považujeme za vhodné, nízká druhová pestrost ale může být hrozbou pro ekosystém. Proto se nově můžeme setkávat s různými jinými druhy javorů, jasanů, hlohů, habrů, břestovců a dubů,“ vyjmenovává odrůdy, s jejichž testováním projekt Klimastromů počítá.
I podle Kolaříka se již nelze spoléhat jen na původní výsadbu: „Nejde ale říct, které stromy jsou vhodné, protože nikdo netuší, jak jednotlivé druhy, které nejsou tak dlouho známé, budou v budoucnu vypadat. Nejlepší je tedy sázet všechny.“
Nová mapa chladu a podpora projektů
Praha chce v létě v rámci Strategie adaptace spustit i Mapu oáz chladu, kde vyznačí místa, na kterých se dá v horkých dnech zchladit. „V první fázi plánujeme do mapy zanést koupaliště, pítka, mlžítka, fontány, pumpy, studánky a vodní plochy,“ říká k plánům vývojářů městské firmy OICT, která mapu připravuje, mluvčí Vladimír Antonin Bláha. Na webové stránce se podle podkladů objeví na 250 míst, přesný počet a konkrétní lokace ale zatím technici neurčili.
Od Dejvic po Háje
Výsadbu v menší míře organizují i jednotlivé městské části. Například na Chodově a Hájích stromy sází v místech, kde už předtím rostly. Snaží se přitom využívat původní i nové druhy, které nezhoršují alergie.
Například v Praze 6 ale částečně využívají i místa, kde dříve parkovala auta. „Městská část má díky placenému stání podrobné informace o tom, jak jsou jednotlivá parkovací místa využívána. Víme proto, že v některých místech není problém určitý počet míst zrušit ve prospěch výsadby stromů nebo jiné kultivace veřejného prostoru,“ říká radní Prahy 6 pro životní prostředí a klima Petr Palacký (Zelení). Celkově je ale podle něj jednodušší stromy sázet na existující zeleni. Z dalších oslovených městských částí (Praha 2, 10 a 11) sázení na parkovacích stáních neplánuje žádná.
V sousedních Holešovicích k výsadbě stromů přistupují při rekonstrukcích. Třeba v ulici Milady Horákové nedávno přibylo pět břestovců Juliiných. Tam, kde není pěstování možné, vytváří úřad záhony, plánuje i použití popínavých rostlin. Právě Praha 7 patří spolu s Libní mezi čtvrtě, kde se teplo udržuje nejdéle.
Kromě výsadby se radnice městských částí snaží okolí ochladit i jinými způsoby. Upravují intervaly sečení, zakládají louky, pořizují mlžítka či pítka a budují nádrže, například na Vinohradech v Sadech Svatopluka Čecha. Podle Kopkáněho je ale vhodné využít i další opatření, jako jsou světlé povrchy či materiály poskytující kvalitnější stín.
Téma zpracoval Martin Kvasnica.
