Hlavní obsah

Už to skončí, říká Trump. Nástřel dohody s Íránem se vešel na jednu stránku

Foto: Reuters, Reuters

Motorkáři přejíždění na silnici v Teheránu po namalovaných vlajkách USA a Izraele.

Americký prezident střídavě Íránu vyhrožuje a vydává smířlivá prohlášení. Vypadá to ale, že obnovit bombardování nechce.

Článek

V pátek tomu bude měsíc, co ve válce USA a Izraele proti Íránu začalo platit příměří.

Nyní Donald Trump oznámil, že dohoda je blízko a válka brzy skončí. „Za posledních 24 hodin jsme měli velmi dobré rozhovory a je dobře možné, že uzavřeme dohodu,“ citovala ho ve středu večer SELČ agentura AFP.

Zpravodajský server Axios, který má obvykle ověřené informace z Bílého domu, napsal, že podpis dohody je tentokrát skutečně blízko a že Trump nechce obnovit bombardování Íránu.

Seznam Zprávy v otázkách a odpovědích shrnují poslední vývoj války, která odstartovala 28. února.

Co má dohoda obsahovat?

Podle prvních informací je to jakási dohoda o budoucí dohodě. Obě strany se zavazují během 30 dnů projednat všechny sporné body.

Írán má na patnáct let zastavit obohacování uranu využitelného pro atomovou bombu, zatímco USA by zrušily veškeré ekonomické sankce.

Zároveň by obě strany upustily od blokády Hormuzského průlivu, což by v praxi znamenalo, že Írán nechá volně plout tankery a plavidla všech zemí a USA přestanou bránit v pohybu íránským lodím.

Návrh memoranda má podle televize CNN jednu stránku formátu A4 a obsahuje čtrnáct bodů. „Dohoda je blízko. Velmi blízko,“ řekl stanici zdroj z pákistánského týmu diplomatů, který zprostředkovává jednání mezi Washingtonem a Teheránem.

Zároveň se chystá schůzka amerických a íránských představitelů: buď v Ženevě, nebo v Islámábádu.

Pokračují boje i po podpisu příměří?

Američané a Izraelci v současnosti nebombardují cíle v Íránu, ale konfrontace se odehrává na moři.

Naposledy ve středu americké námořnictvo střílelo po íránské lodi, která se snažila proplout Hormuzem. Zároveň palba vážně poškodila jihokorejský tanker, ale není jasné, kdo na něj střílel. Írán to popírá.

Příměří se vztahuje i na Libanon, ale izraelská armáda metropoli Bejrút i jih země ve čtvrtek znovu ostřelovala. Hizballáh stále více používá drony proti izraelským vojákům rozmístěným v jižním Libanonu.

Izraelské útoky si od začátku března vyžádaly podle údajů libanonského ministerstva zdravotnictví přes 2534 obětí. Tento údaj nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci Hizballáhu.

Foto: Šimon, Seznam Zprávy

Jak se na válku dívají Američané?

Průzkumy setrvale ukazují, že většina obyvatel USA operaci Epic Fury (Epická zuřivost) kritizuje. A neslyší na Trumpův argument, že Írán nesmí v žádném případě vlastnit atomové zbraně.

V posledním průzkumu agentury Ipsos pro deník Washington Post a televizi ABC, zveřejněném o víkendu, označilo válku za chybu 61 procent dotázaných Američanů. Opačný názor má 36 procent dotázaných.

Válka v USA zvýšila ceny pohonných hmot. A Spojené státy dosud stála 25 miliard dolarů (520 miliard korun), jak 29. dubna řekl vysoce postavený úředník amerického ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část peněz za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení.

Jak na možnou dohodu mezi Íránem a USA reaguje Izrael?

Premiér Benjamin Netanjahu má podle izraelských médií obavy, aby Donald Trump v zájmu ukončení konfliktu nepřistoupil na přílišné kompromisy.

Nelíbí se mu zrušení protiíránských ekonomických sankcí a žádá, aby Teherán v rámci dohody musel omezit výrobu balistických raket, které ohrožují Izrael.

Jak to nyní vypadá s cenami ropy?

Ceny v naději na dosažení dohody a ukončení války klesají. Severomořská ropa Brent se ve středu dostala pod 102 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) se pak prodávala za necelých 94 dolarů za barel.

V úterý přitom Brent stála 114,60 dolaru, WTI 105,8 dolaru.

Hlavní sporné body mezi USA a Íránem

Íránský jaderný program

Zřejmě hlavní důvod, kvůli kterému se Spojené státy rozhodly proti Íránu zasáhnout. Americký prezident Donald Trump už po loňské dvanáctidenní válce tvrdil, že íránský jaderný program byl „kompletně zničený“, teď Spojené státy tvrdí, že Teherán rozhodně několik let jadernou zbraň nevyrobí. Izrael a USA se při útocích zaměřily i na jaderné vědce.

Írán ale trvá na svém právu využívat jadernou energii a obohacovat uran právě pro energetické a také jaderné účely. Někde pod sutinami íránských jaderných zařízení také stále zůstává možná 440 kilogramů vysoce obohaceného uranu, USA by ho chtěly zničit.

Doporučované