Nahota jako součást rituálů i Maďarsko roku 1948: Kam na výstavy v Evropě

Nejlepší je spojit cestování s uměním. Pokud hledáte tip na prodloužený víkend, který strávíte v některé z evropských metropolí, naplánovat si to můžete tak, abyste si při té příležitosti zhlédli i některou z výstav.

Výběr je rozmanitý. Vydat se totiž můžete přes vídeňskou Albertinu do Francie 19. století, v Budapešti do válkou poničeného hlavního maďarského města nebo se v Krakově nechat unášet obrazy Toyen.

Na tuto výstavu vám moc času už nezbývá, nicméně pokud se chystáte v následujících dnech do Vídně, nenechte si ji ujít!

Politická situace je nestabilní, mocní zneužívají své postavení, ekonomika je v krizi. Do prostředí Francie 19. století přichází šprýmař Honoré Daumier (1808-1879), aby svými karikaturami a satirou nastavil zlé době zrcadlo.

Francouzský malíř, sochař a průkopník realismu Honoré Daumier se do Albertiny vrací po devadesáti letech, a tentokrát nebudou k vidění jen jeho litografie, kresby, malby a sochy, ale i animovaný film o jeho osobě. Hudbu k němu složili Paul a Linda McCartneyovi.

Více o výstavě

Report on Hungary neboli Zpráva o Maďarsku je soubor reportážních fotografií, které ve své rodné zemi pořídil spoluzakladatel fotografické agentury Magnum a jeden z nejslavnějších reportážních fotografů historie Robert Capa (1913-1954). Stalo se tak v září a říjnu roku 1948, kdy byl - už jako americký občan - ve své rodné zemi na návštěvě.

Série snímků s názvem Rozhovor v Budapešti vyšla o rok později v americkém magazínu Holiday. Podobných reportáží pro bohaté čtenáře připravil z poválečných měst víc, tato byla ovšem unikátní: do svého rodného Maďarska se totiž Capa pak už nikdy nevrátil.

Více o výstavě

Narodil se před sto dvaceti lety v Budapešti, kde také studoval malbu a kresbu. Svůj další život ovšem spojil s Francií a také s uměním založeném na barevné geometrické abstrakci a optickém klamu.

Victor Vasarely (1906-1997), vlastním jménem Vásárhelyi Győző, patří mezi důležité představitele op-artu a kinetického umění. Na vídeňské výstavě bude jeho dílo představené v dialogu s vrstevníkem Marcem Adrianem (1930-2008). Tento vídeňský rodák propojoval klasické umění s novými technologiemi a jako jeden z prvních pracoval s počítačem.

A ještě jednou Vasarely, tentokrát v Maďarské národní galerii a v dialogu s maďarským umělcem Nicolasem Schöfferem (1912-1992), který se proslavil mechanickými sochami. Budapešťská výstava je k vidění už teď a potrvá do 23. srpna.

Více o výstavě

Jmenoval se Giovanni Antonio Canal neboli Canaletto (1697-1768) a měl synovce Bernarda Bellotta (1722-1780). Žili v Benátkách a patřili mezi špičkové malíře - krajináře, kteří s láskou a vědeckou přesností malovali nejen jejich rodné město, ale také Londýn, Vídeň anebo Drážďany. Vídeňská výstava nabídne kromě jiného několik mezinárodních zápůjček, které nikdy předtím nebyly vystaveny.

Více o výstavě

I Leopoldovo muzeum si letos připomíná umělce, jemuž nebylo lhostejné společenské a politické dění: rodák z východofrancouzského městečka Ornans Gustave Courbet (1819–1877) patří, podobně jako Daumier, mezi nejdůležitější postavy realistického malířství a svými portréty, akty, krajinami či zátišími boural konvence 19. století. Retrospektivní výstavu čítající 130 artefaktů, včetně 90 maleb a 20 grafických listů, má Courbet v tomto výstavním prostoru vůbec poprvé. Přitom svojí prací s barvami ovlivnil mnoho impresionistů a dalších malířů, jako byl třeba Henri Matisse.

Více o výstavě

Krátce po výstavě věnované rakousko-americké fotografce Lisette Model, která se proslavila fotkami nočního života okolo jazzových podniků, nabízí rakouská metropole pohled na další zajímavou ženskou autorku.

Barbara Pflaum (1912-2002) byla jednou z mála žen, jež se coby fotografky prosadily v populárních magazínech. Fotografii začala studovat ve čtyřiceti letech jako rozvedená matka tří dětí, první fotoreportáže o Benátkách a experimentální švédské škole publikovala v roce 1954 v novinách Wiener Illustrierte.

Záhy získala více než dvacetileté angažmá v týdeníku Wochenpresse, kde ji proslavily snímky z vernisáží, koncertů a také z politických událostí. Kromě toho nadšeně fotografovala vídeňské ulice a jejich ruch. Právě toto téma, v kontextu autorčiny tvorby méně známé, je jádrem výstavy.

Více o výstavě

Debaty o surrealistické malířce Marii Čermínové alias Toyen v posledních letech rozdmýchaly hlavně knihy spisovatelky Andrey Sedláčkové. Umělkyně, která se nikdy nenechala svázat jakýmikoli hranicemi a jejíž díla se v aukcích šplhají na desítky milionů, se nyní představuje v Krakově.

Toyeninu tvorbu, a to zejména tu ilustrátorskou, grafickou a reklamní, nabízí Museum of Contemporary Art (MOCAK) pod kurátorskou taktovkou Adama Budaka. Ten v minulosti působil v pražské Národní galerii.

Více o výstavě

Poprvé po padesáti letech se v rámci retrospektivní výstavy v Neue Nationalgalerie vrací do Berlína jeden z nejslavnějších sochařů 20. století Constantin Brancusi (1876–1957). Rukopis, pro který jsou typické plastiky organických tvarů a redukovaných forem, si tento rodák z Rumunska vybudoval v Paříži.

V Berlíně jsou vystavené nejen jeho sochy, ale také fotografie, kresby, filmy a vzácné archivní materiály z pařížského Centre Pompidou. Část galerie se proměnila v Brancusiho studio. Návštěvníci ho uvidí poprvé od roku 1957, kdy jej Brancusi odkázal francouzskému státu.

Více o výstavě

Loňská vídeňská retrospektiva srbské umělkyně Mariny Abramovič se stala hitem. V Berlíně na ni v roce jejích 80. narozenin navazuje výstava pojmenovaná po video projektu Balkan Erotic Epic. K vidění jsou tu starší i nové práce s důrazem na témata spojená s rituály, smrtí, tělem a sexualitou. Právě ta jsou pro Abramovičovou v posledních letech aktuální. Výstava propojuje filmy, sochy a živé performance a ukazuje, že erotika coby životodárná síla lidem pomáhá například smířit se se smrtí.

Více o výstavě

Přestože vystudoval Vysokou školu ekonomickou, doslova celý život zasvětil fotografii. Karol Kállay (1926-2012) fotografoval pro časopisy na Slovensku i v Evropě, podnikl nespočet fotografických cest po celém světě a nejen mezi Slováky jsou oblíbené jeho snímky ze starých bratislavských uliček či z rozpáleného nábřeží Dunaje. Do retrospektivy Karola Kállaye zařadil kurátor Norbert Šlachta i vzpomínky na Prahu v podobě knihy Franz Kafka a Praha.

Více o výstavě