Článek
Ministryně financí Alena Schillerová chce ve středu zrušit dluhovou brzdu. Rozvolněním rozpočtových pravidel se hnutí ANO otevře cesta k ještě výrazně vyšším schodkům, než jaké vytváří nyní.
Už letos je přitom stav rozpočtu takový, že český stát „projí“ všechno, co vybere. Na cokoli mimo základní provoz si musí půjčovat. Vláda letos počítá se schodkem 310 miliard korun. Politici ANO se hájí tím, že si půjčuje na investice a tím pádem jsou vyšší schodky v pořádku.
„Ti před námi se pokusili budoucnosti Česka svázat ruce. Zanechali po sobě takovou potřebu výdajů do veřejných investic, do bezpečnosti, do zdravotnictví, bydlení, růstu i energetické infrastruktury, že kdybychom je nerealizovali, byli by první, kdo nás začne kritizovat,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
Dluh ale neroste proto, že by tato vláda plánovala výrazně větší investování do rozvoje Česka než ty předchozí.
Podle údajů Národní rozpočtové rady každý kabinet za posledních dvacet let průměrně investoval jen desetinu výdajů. Stejné číslo má Babišova vláda v plánu letos. Oproti loňskému rozpočtu se investiční výdaje v absolutních číslech zvedly o 12 miliard.
Ve skutečnosti nabobtnaly hlavně běžné výdaje: důchody, sociální dávky, platy, školství a zdravotnictví. Za tyto zákony dané povinné výdaje, o nichž vláda nerozhoduje (přinejmenším ne z roku na rok), už dnes stát utratí 96 procent příjmů.
Většinu toho spolknou důchody (přes 700 miliard) a sociální dávky. Rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí překročil hranici bilionu korun. V závěsu jsou výdaje na školy nebo fungování armády.
Na některé další běžné výdaje a všechno navíc si už dnes půjčujeme. „Problém v posledních letech je, že si musíme půjčovat i na běžný provoz a pak to samozřejmě nutí vlády, aby si půjčovaly o to víc i na investice. Čili historka, že v posledních letech jde o půjčování na investice, nesedí,“ potvrzuje Mojmír Hampl, předseda rozpočtové rady.
Hampl navíc upozorňuje, že pod kolonkou investice si nejde představovat jen projekty typu nemocnice nebo dálnice, ale vše, co stojí více než 40 tisíc korun. „Počítají se tam i méně hezké investice, jako jsou třeba ministerská auta nebo dražší technika,“ dodává Hampl.
Pokud chce Babišova vláda splnit svoje předvolební sliby, budou navíc mandatorní výdaje v budoucnu ještě růst. Ať už jde o další zvyšování důchodů a rušení zbytku důchodové reformy, valorizaci plateb za státní pojištěnce nebo růst platů všemožným zaměstnancům státu.
K tomu je potřeba připočíst ještě plány na snížení daní a návrat různých daňových úlev, které zase podseknou příjmovou stránku rozpočtu.
Ministryně Alena Schillerová obhajuje uvolnění fiskálních pravidel a financování výdajů z půjčených peněz tím, že Česko pořád patří mezi rozpočtově odpovědnější země v EU. Řada z nich má vyšší celkový dluh i každoroční schodky.
„Ne, nebudeme se stydět za deficit blízko tří procent HDP, když Rakousko má mít 4,3 procenta, Německo 5,3 procenta, Polsko 6,1 procenta a Slovensko 5,3 procenta,“ argumentovala ministryně před týdnem ve sněmovní debatě.
