Putin žije ve strachu, kremelské elity jsou nespokojené a nervózní

Vyhýbá se veřejným akcím, velkou část času tráví schovaný v krytech. Tak vypadá v současnosti podle deníku Financial Times život ruského prezidenta Vladimira Putina.

Důvod je jednoduchý. Muž, který rozpoutal válku proti Ukrajině, se obává o vlastní bezpečnost. A to údajně i ze strany lidí, kteří jeho režim dlouhodobě pomáhali stavět.

V Rusku se nepochybně něco děje. Zatímco úřady sahají po blokování internetu, mezi běžnými Rusy takové rozhodnutí vyvolalo nevídanou míru nespokojenosti. Stejně tak dopadá omezování internetu i na ruský byznys.

Ruští komentátoři poukazují na další chyby, kterých se kremelský vůdce dopouští, a průzkumy ukazují, že jeho míra schválení klesá na nejnižší úroveň od vyhlášení částečné mobilizace.

„Frustrace je viditelná. Ale je třeba říct, že to neznamená žádné závažné politické důsledky, protože ruská společnost je v současné době v podstatě pasivní. Více, či méně se účinně přizpůsobuje jakýmkoli změnám v sociálně-politické situaci. A samozřejmě, nyní čelí určitým problémům,“ popisuje náladu v zemi expert na Rusko a elity působící v think tanku Chatham House Nikolaj Petrov.

To ovšem nemusí stačit. „Neznamená to, že je společnost připravena si uvědomit, že zdrojem těchto problémů je Kreml a válka, kterou před časem zahájil, a že mohou a měli by něco udělat, aby situaci změnili,“ dodává analytik.

Dlouhodobě se tak očekává, že pokud svržení Putina přijde, nebude to ze strany společnosti. Režim za poslední roky utáhl represe natolik, že i sebemenší náznak nesouhlasu s Kremlem může být tvrdě potrestaný. Většina opozičních hlasů ze země už utekla, skončila ve vězení nebo je po smrti. Rostoucí frustrace tak zatím nepřerůstá v politickou hrozbu pro režim.

Změna režimu by mohla přijít spíše od lidí blízkých ruskému prezidentovi. To je podle zdrojů deníku Financial Times nyní pravděpodobný scénář. Mezi elitami se totiž nálada s pokračující válkou zhoršuje.

Také zpráva lotyšské zahraniční zpravodajské služby sdílená s AFP naznačila, že mezi ruskou podnikatelskou elitou panuje nespokojenost s omezeními internetu ze strany úřadů.

Bývalý Putinův poradce Abbas Galjamov pak popsal, že se zhoršují vnitřní konflikty v ruských elitních vojensko-politických kruzích a jak některé klany v tomto prostředí jednají nezávisleji - tedy bez souhlasu Kremlu, který by dříve potřebovaly.

Otázkou ale je: Stačí to?

Podle Galjamova se nadále jednotlivé a nespokojené skupiny vyhýbají otevřené konfrontaci a jednoduše čekají, až se přizpůsobí okolnostem.

S tím souhlasí i další experti, podle kterých není možné očekávat nějakou větší akci ze strany Putinových blízkých. Ostatně právě někteří z nich mají zájem na udržení konfliktu, který je přímo navázaný na jejich pozici i bohatství.

„V současné ruské vládě existuje několik mocenských center. A navzájem se nemají v lásce. Jsou však loajální k Putinovi. Protože právě od něj čerpají svou moc,“ řekl Seznam Zprávám Kevin Riehle, autor několika knih o ruských zpravodajských službách.

Ruský prezident je ostatně u moci už více než 25 let. „Putin dokončil vybudování systému nové nomenklatury. A v tomto systému jsou všichni jen jeho rukojmími. Nehrají žádnou nezávislou roli. A můžeme říci, že v Rusku neexistují elity v tom smyslu, jak elity chápeme; neexistují žádní političtí aktéři, kteří by mohli mít odlišný názor od toho, co jim nařizuje Kreml,“ okomentoval současný stav ruské politiky Petrov.

„A to znamená nejen to, že jsou loajální a že se sjednotili kolem Putina, ale také to, že je lze snadno nahradit – jako ozubená kolečka ve stroji. A vidíme technokraty, kteří přecházejí k silovikům, nebo naopak. Řekl bych tedy, že bez ohledu na jejich původ hrají roli více, či méně účinných prvků Putinova nomenklaturního systému,“ dodává.

Ruský prezident má pod kontrolou i další klíčovou složku, která by byla pro případný puč zásadní - Federální službu bezpečnosti.

„FSB je loajální vůči Putinovi, protože čerpá svou moc od prezidenta. Bez prezidenta by FSB neměla takovou autoritu, jakou má. Ředitel FSB je Putinovým blízkým spolupracovníkem a patří do jeho nejbližšího okruhu,“ vysvětluje Riehle.

Dalším důvodem, proč se nedá očekávat v blízké době jakékoliv reálné ohrožení Putina v jeho pozici, je podle expertů i mizivá vyhlídka na nástupce. Přestože se prezident drží u moci už čtvrtstoletí a je mu 73 let, nejsou žádné zprávy, kdo by po něm jednou mohl moc převzít.

Navíc poté, co se v roce 2023 šéf ruských paramilitárních sil Jevgenij Prigožin otevřeně vzbouřil proti Kremlu, se Putin snažil potlačit jakoukoli autonomii armády a vlády. To byla ostatně jediná velmi zřetelná hrozba pro diktátorovu autoritu. Přestože Prigožin tvrdil, že neútočí na ruského prezidenta, žoldnéři pochodující na Moskvu byli jasným porušením pravidel režimu. A šéf Vagnerovců za to pak také zaplatil životem.

„Krize vyžaduje dva faktory: spouštěč a vůdce,“ řekl agentuře AFP politolog Konstantin Kalačev. A přestože nespokojenost narůstá, žádný významný spouštěč se nejeví. Tím ostatně mohly být v minulosti jiné věci, které taktéž vyvolaly nespokojenost, jako třeba již zmíněná mobilizace. Ani tehdy se však režim zásadněji neotřásl.

„Co se týče vůdce, v Rusku nemáme systém, v němž by se mohli objevit neautorizovaní vůdci. Takže nedramatizujme věci,“ vysvětluje Kalačev.

Přesto převažuje názor, že Putin se čím dál více obává o vlastní bezpečnost. A to spíše kvůli zlepšujícím se úderům ukrajinských sil, které podnikají dronové útoky i v hloubi ruského území.

I kvůli tomu se letos značně uskromnila každoroční vojenská přehlídka na Rudém náměstí při příležitosti 9. května. Také další ukrajinské operace nenechávají Kreml klidným.

„Obavy panují také kvůli nedávným ukrajinským pokusům o atentát na ruské generály,“ dodal Galljamov pro stanici Deutsche Welle. „Bezpečnost je teď důležitější než jeho image,“ uzavírá.