Článek
Detaily, navíc technické. Reálně ovšem mají potenciál zásadně proměnit naději lidí v nouzi na získání bydlení skrze státní garanci.
„S jistotou můžu na základě expertních odhadů říci, že se pomoc díky úsilí a tlaku Pirátů má rozšířit na 350 až 400 tisíc lidí,“ odhaduje poslankyně Olga Richterová, předsedkyně pirátského klubu.
Popisuje, že došlo k dohodě ohledně úprav zákona o podpoře bydlení. Ten přichází s podpůrnými opatřeními jako poradenství při zabydlování, kontaktní místa pro bydlení a systém garancí, kdy majitelům bytů bude ručeno, že nájemník zaplatí nájem.
Klíčové jsou ale podmínky, za kterých mají lidé na podporu nárok, protože zákon obsahuje i řadu pojistek, aby podpora nebyla zneužívána.
Poslanci se dohodli na snížení spodního limitu a zvýšení horníholimitu, který je vázaný na životní minimum.
„Zákon by se jinak stal úplně nefunkčním,“ vysvětluje Richterová, proč k dohodě došlo. Tu pro Seznam Zprávy potvrdila poslankyně Eva Fialová (ANO), která má klíčovou roli jako zpravodaj zákona a autorka hlavního pozměňovacího návrhu.
„Ano, je to pravda. Příjmový test se zvedá z 1,6násobku životního minima na dvojnásobek a spodní limit uplatnitelnosti bytu se snižuje z životního minima na polovinu životního minima,“ napsala poslankyně redakci.
Nová šance na zabydlení
Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení, který propočítává dopady novely na případné příjemce podpory, mluví o tom, že dohoda na snížení i zvýšení stropů je zásadní pro dva okruhy osob: pro lidi bez domova a pro seniory.
„U spodního příjmového limitu je důležité, že klesá na polovinu životního minima. Jinak by prakticky nešlo zabydlovat lidi bez střechy, protože by vycházeli z pohledu zákona moc chudí,“ vysvětluje Opletal.
Pro představu: podle posledních zveřejněných odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí bylo v loňském roce bez střechy nad hlavou zhruba 11 641 osob v České republice. Nově má tak řada z nich teoretickou šanci, že pokud zažádá o garanci při zabydlování, nebudou odmítnuti kvůli formálnímu nenaplnění podmínky na výšku příjmů.
Celkově pak má podle těchto dat problém s bydlením 160 517 lidí, z toho 10 tisíc seniorů a 61 tisíc dětí do osmnácti let. Jde o součet lidí bez střechy nad hlavou, bez bydlení nebo v nevyhovujícím či nejistém bydlení.
Zvýšení příjmového testu na dvojnásobek životního minima pak zase bude mít dopad na seniory. „Nově se tam dostanou alespoň nějací senioři. Předtím to bylo nastavené tak, že limit byl nižší, než je minimální důchod,“ uvádí Opletal.
Pro připomenutí: minimální důchod je pro rok 2026 nastavený na 9 800 korun. Životní minimum jednotlivce je zatím nastavené na 4 860 korun a letos od října se má navýšit na 5 500 korun. Pokud by platil strop 1,6násobku, tak by byl nastavený na 7 776 korun a osamocení důchodci by tak neprošli. Pokud bude dvojnásobek životního minima, tak se strop od října posune na 11 tisíc korun a nízkopříjmoví důchodci na podporu dosáhnou.
Důchodci na výjimku mohli, reagovalo ministerstvo
Proti dřívějšímu varování Platformy pro sociální bydlení, že na podporu nedosáhnou senioři, se ovšem ohradilo Ministerstvo pro místní rozvoj jako navrhovatel novely zákona. Resort argumentuje, že zákon myslí i na výjimky.
„Zákon se nově rozšiřuje o možnost individuálně posuzovat případy osob s příjmem nad stanovenými příjmovými hranicemi, pokud je dle správního uvážení Úřadu práce vyhodnoceno, že jde o osobu bez vyhovujícího bydlení a bez možnosti si vlastním přičiněním opatřit vyhovující bydlení,“ uvedlo Ministerstvo pro místní rozvoj v tiskové zprávě a doplnilo, že seniorské bydlení už řeší i jiné nástroje a sociální služby.
Hlavní pozměňovací návrh Evy Fialové počítá s přesunem vícero kompetencí ohledně posuzování žádostí pod Úřad práce.
„Již v průběhu legislativního procesu bylo poukazováno na skutečnost, že právní úprava zavádí svým způsobem paralelní strukturu posuzování schopnosti klienta opatřit si vyhovující bydlení vlastním přičiněním,“ stojí ve zdůvodnění, proč se rozhodování přesouvá právě na úřady práce.
Pirátská poslankyně Olga Richterová před tím ovšem varuje. „Mohou tam v podstatě vysabotovat, aby zákon reálně fungoval, protože bez posvěcení úřadů práce nebudou obce moci opatření uvádět v život,“ říká poslankyně.
Podle informací Seznam Zpráv má být dohoda i na pozměňovacím návrhu bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který zavádí přednost v posuzování úřady práce, a to u konkrétních žadatelů, kteří bydlí s osobou, která se dopustila domácího násilí na členu domácnosti, nebo například pokud je v ohrožení ztráty bydlení nezaopatřené dítě.
