Článek
Útoky na zdravotnická zařízení v Kongu výrazně komplikují boj proti rychle se šířící epidemii eboly. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že v souvislosti s nákazou je dosud evidováno 220 úmrtí, u nichž existuje podezření na ebolu. Při dvou víkendových útocích na jednu nemocnici uprchlo 25 pacientů. Test na ebolu byl pozitivní u nejméně jednoho z nich, informovala agentura Reuters.
Přinejmenším tři takové incidenty se odehrály v severovýchodní provincii Ituri, kde se nákaza poprvé objevila. Nemocnice v Mongbwalu čelila útokům nejprve v sobotu a poté znovu v neděli. Útočníci v sobotu zapálili izolační stany organizace Lékaři bez hranic, což umožnilo útěk 18 pacientů. V neděli pak na nemocnici zaútočili ve čtyřech vlnách mladí lidé, které zmobilizovali příbuzní zemřelého křesťanského náboženského vůdce. Při útocích uprchlo dalších sedm pacientů.
Útočníky podle Reuters motivuje hněv nad tím, že nemohou pohřbít své blízké podle tradic. Přitom právě pohřby, při kterých rodiny manipulují s těly bez ochranných pomůcek, patří mezi hlavní faktory přenosu viru, protože těla obětí eboly jsou vysoce infekční.
Místní jsou ale také nedůvěřiví vůči náhlému přílivu peněz a zahraničních pracovníků do oblasti, která byla podle nich po léta ignorována. To v nich posílilo podezření ohledně skutečných motivů náhlého zájmu a přesvědčení, že epidemie je podvod.
„Část populace nemoc popírá, přičemž někteří lidé chtějí získat těla podezřelých a potvrzených případů,“ uvedl v prohlášení ředitel nemocnice Richard Lokodu.
Jeden pacient, který byl v kritickém stavu kvůli krvácení, zemřel během druhého útoku, když se pokoušel opustit své lůžko. Konžská policie a vojáci museli zasáhnout, aby obnovili pořádek. Ze čtyř laboratorních výsledků pacientů, kteří uprchli při sobotním útoku, byly tři negativní a jeden pozitivní. To znamená, že jeden nakažený je nyní na svobodě.
Útoky připomínají rozsáhlé násilí během epidemie eboly v letech 2018 až 2020 na východě Konga, při kterém zemřelo více než 20 zdravotníků. Útoky byly způsobeny nedůvěrou obyvatelstva v oblasti, která se po desetiletí konfliktů a humanitární krize cítila opomíjena. Část útoků ale podle Reuters provedly také militantní skupiny, které se snažily zneužít epidemii k politickému a finančnímu zisku.
WHO vyhlásila epidemii vzácného kmene eboly Bundibugyo za mimořádnou situaci v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu a vyzvala sousední země k okamžité reakci. Jde o třetí největší epidemii eboly v historii. Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus uvedl, že bylo dosud zaznamenáno více než 900 lidí s podezřením na nákazu. Z tohoto počtu laboratorní testy potvrdily nákazu u 101 osob.
WHO dále eviduje 220 úmrtí s podezřením na souvislost s virem. Zdravotníci podle Ghebreyesuse nyní musí dohánět zpoždění v odhalování a potvrzování případů. Ebola se totiž v regionu šířila nejméně několik týdnů bez odhalení, což nyní komplikuje snahy o její kontrolu.
