Porážka, která dává naději. Rulík trefil změny a tým ožil

Brankář Dominik Pavlát by se dal ždímat, jak z něj kapal pot. Ve velkém vedru čelil kanadským hvězdám, které doteď viděl jen v televizi. Kousek od něj stál Sidney Crosby. „Moc lepších už jich na světě není, že ne?“ trochu trpce se pousmál český gólman.

„Myslím si, že budu mít tady od toho pána trošku modřinu,“ vybavil si moment, kdy mu Crosby sekl dvakrát do ruky. Jedna z největších hokejových ikon planety je typ hráče, který dělá pro vítězství všechno. Obdivujete, jak je geniální, štve vás, že umí dělat i špinavé věci. Někdy projdou i proto, že je to Crosby.

„Trochu to bolelo. Myslím, že tohle už pár gólmanů pocítilo v NHL a teď i já. Asi si to tam nechám vytetovat,“ žertoval Pavlát.

Pak ale zvážněl. Osobní dojmy si ještě párkrát přehraje, až všechno skončí. „Jsem hrdý, jak jsme bojovali. Tohle je potřeba si odnést dál do čtvrtfinále,“ chválil pracovní úsilí sestavy před ním. Do čtvrtečního čtvrtfinále Česko nastoupí po dvou porážkách, což na první pohled není nic extra.

Jenže obě porážky vyslaly úplně jinou zprávu.

Nejprve tým trenéra Radima Rulíka v pondělí prohrál 1:4 s Norskem a působil tak apaticky, že ho dokonce čeští fanoušci ve Fribourgu vypískali.

V úterý Česko padlo s Kanadou 2:3, tím pádem se musí přesunout na čtvrtfinále do Curychu. Ale přístup party na ledě se výrazně lišil, nikdo v hledišti nepískal. Bylo poznat, že tohle byl výkon na hraně českých možností. To je samozřejmě krutá zpráva, když vyhrál soupeř, ale hokejová mapa tak zkrátka vypadá. Kanada je obr, Česko může zkoušet překvapit a doufat, že má svůj den „D“.

„Když bojujete a snažíte se, lidi vám pak odpustí i porážku,“ přikývl i Pavlát. Špatnou náladu se podařilo změnit. Za jeden den výběr kouče Radima Rulíka přepnul do vyšší třídy.

„Chyběla potřebná aktivita, působili jsme přibrzděně. Bylo nám jasné, že potřebujeme hrát rychle a nastoupit proti Kanadě jinak. Kdyby ne, bylo by to špatné,“ přikývl útočník Daniel Voženílek, který se stal jedním ze symbolů změny od Norska ke Kanadě.

Trenérovi vyšly totiž tahy, které původně neplánoval.

Rulík Voženílka poprvé na mistrovství světa nasadil jako beranidlo do formace k Romanu Červenkovi s Lukášem Sedlákem. Jen jednu útočnou formaci nechal pohromadě, jinak všechny překopal. „Tak pracujeme s tím,“ odvětil kouč stroze na dotaz Seznam Zpráv. Víc své plány rozebírat nechtěl.

Ať udělal a řekl v kabině cokoliv, efekt byl znát.

„Po zápase s Norskem jsme měli v šatně delší poradu, před zápasem s Kanadou taky. Všichni jsme viděli, že to dobré nebylo. Pořád jsme měli šanci postoupit ze druhého místa, ale bohužel jsme Kanadu neporazili,“ štvalo Voženílka.

V případě výhry za tři body by Česko zůstalo pro čtvrtfinále ve Fribourgu a zahrálo by si o postup s Lotyšskem.

Finsko v Curychu je těžší varianta z pohledu kvality i komfortu, protože během středy se musí vyklidit hotel a všechno je potřeba přesunout do největšího města Švýcarska. Výkon proti Kanadě ovšem ukázal, že tým není emočně mrtvý, jak to vypadalo proti Norsku. Byl to zápas, v němž až děsila apatie, s jakou český celek končil duel.

Prohrát s Kanadou na velké akci je už očekávaný scénář. Doba, kdy se ji dařilo pravidelně porážet, je dávno v prachu. Naposledy se to Česku povedlo na olympiádě v roce 2018. Když ale Kanada mohla využít hráče NHL, tak ji národní tým složil v roce 2010, od té doby nikdy.

Teď reprezentace potřebovala odpověď, jak na tom je a co vlastně dokáže. Porážka říká, že na úrovni Kanady není. Vést 2:0 a přijít o náskok až ve třetí třetině naštve. Ovšem zároveň Česko podalo výkon, který by ve čtvrtfinále mohl stačit k vyrovnané bitvě.

Směrem ke čtvrtečnímu zápasu je výhled takový, že Daniel Voženílek vypadá jako nejlepší alternativa u kapitána Červenky. Jaroslav Chmelař si dál drží skvělou fazonu, kdy dává energii do každého pobytu na ledě. Jeden z českých gólů dal Dominik Kubalík, jehož je důležité držet v gólové permanenci. Na MS se trefil už počtvrté a je nejlepším českým střelcem.

Nejistý je stav brankáře Josefa Kořenáře, ze kterého se stávala jednička. Ale Dominik Pavlát s Kanadou obstál slušně, takže v „režimu Kanada“ by mohl obstát i ve čtvrtfinále.

„Může se stát cokoliv, nikdo do budoucnosti nevidí. Pro nás by mělo být nejdůležitější, abychom ze sebe dostali to nejlepší,“ klidně pronesl směrem k zápasu s Finskem Roman Červenka. O dalším výhledu mluví opatrně: „Je důležité se dostat na svůj limit. Protože i když to nevyjde, fanoušci to respektují a zatleskají, když necháte na ledě všechno. To bych byl rád, kdyby bylo vidět po čtvrtfinále.“

Nakonec tak Česko do boje o medaile dostala Červenkova teč v zápase se Slovenskem, kdy Martin Kaut trefil brusli svého kapitána. Od ní se kotouč odrazil do sítě a akce Slováky dráždila, ale z pohledu pravidel byla v pořádku. Výhra 3:2 v konečném pořadí rozhodla, že Slovensko skončilo na mistrovství světa po základní skupině.

Výběr Radima Rulíka pokračuje a dál platí, že se Česku nikdy nestalo, aby do čtvrtfinále nepostoupilo. Jen po konci skupiny až mrazí, jak k tomu bylo blízko. Týmu dokonale sedl jen zápas se Švédskem, jinak to byla velká dřina.

Prohra s Kanadou dává vzkaz, že Česko umí zabrat. „Jasně,“ přikývl Daniel Voženílek. „Zvedli jsme se, ale pořád to nebyla výhra. Takže potřebujeme být ještě lepší,“ dodal útočník.