Parket: Stát má v ČEZ poslední slovo. Teď se čeká, co s ním udělá

Akcionáři ČEZ se v pondělí scházejí na valné hromadě, která může být jedním z nejdůležitějších setkání vlastníků firmy v historii. Na stole je totiž nejen návrh, kolik peněz si akcionáři rozdělí ze zisku, ale i debata o budoucí podobě největší české energetické společnosti.

ČEZ je dnes pro investory mnohem víc než jen sázka na ceny elektřiny. Hraje se i o rozhodnutí státu, který v podniku drží zhruba 70 procent akcií. Hodnotu firmy v posledních letech ovlivňovaly rekordní zisky po energetické krizi, mimořádné daně, debaty o zestátnění i nejistota, jak by vláda případně naložila s menšinovými akcionáři. Pondělní valná hromada proto ukazuje, jak těsně se u ČEZ proplétá byznys, burza a politika.

Na pražské burze je ČEZ jednou z nejsledovanějších akcií a pro řadu investorů byl dlouho symbolem stabilního výnosu. Takzvaný dividendový titul si investor nekupuje hlavně pro rychlé zbohatnutí na růstu ceny akcie, ale proto, že mu firma pravidelně vyplácí podíl ze zisku. V případě ČEZ to dávalo smysl. Společnost vyrábí elektřinu, má silné postavení na trhu a stát jako většinový vlastník měl zájem, aby z ní do rozpočtu plynuly peníze.

Vývoj ceny akcií přitom ukazuje, že investoři v posledních letech nevnímali ČEZ jen jako výrobce elektřiny. Kurz se po energetické krizi dostal nad tisíc korun a od té doby se drží na úrovních, které z ČEZ dělají jednu z nejhodnotnějších emisí na pražské burze a největší českou společnost obchodovanou na domácím trhu s aktuální tržní hodnotou přes 670 miliard korun.

Ještě před energetickou krizí působil tento příběh poměrně předvídatelně. Za rok 2021 valná hromada schválila dividendu 48 korun na akcii a její výsledky se pohybovaly v rámci běžného energetického cyklu. Pak ale přišel rok 2022.

Po ruské invazi na Ukrajinu prudce vzrostly ceny elektřiny i plynu a evropská energetika se dostala do mimořádné situace. Pro výrobce elektřiny, jako je ČEZ, to znamenalo skokový růst příjmů.

Firma vykázala rekordní zisky a akcionáři zažili mimořádnou dividendu. Za rok 2022 dostali 145 korun na akcii, nejvíc v historii firmy. Tuto výplatu prosadil stát jako většinový akcionář a ukázal tím, jak silnou roli v ČEZ hraje. V jedné chvíli byl stát nejen tvůrcem pravidel a mimořádných zásahů v energetice, ale také hlavním akcionářem, který měl přímý zájem na tom, aby z firmy odešlo co nejvíc peněz na dividendách.

Jenže stejný stát vystupoval zároveň v jiné roli – jako výběrčí mimořádných příjmů. Vláda zavedla daň z neočekávaných zisků, známou jako windfall tax, a také odvody z nadměrných tržeb výrobců elektřiny. Smyslem bylo odebrat část mimořádných zisků, které firmám přinesla energetická krize, a použít je mimo jiné na pomoc domácnostem a podnikům s drahými energiemi.

Pro investory to ale znamenalo, že část peněz, které by jinak mohly zůstat ve firmě nebo být vyplaceny akcionářům, odešla státu.

To je pro pochopení vývoje akcií ČEZ zásadní. Jejich cena se v posledních letech neřídila jen tím, kolik firma vydělává na výrobě a prodeji elektřiny. Stejně důležitá byla otázka, kolik ze zisku si stát vezme jako majoritní akcionář formou dividendy, kolik vybere prostřednictvím daní a odvodů a jaká pravidla nastaví do budoucna. Investor u ČEZ kupuje s energetickou firmou i politické riziko.

Letos se k tomu přidává další velké téma: možná proměna vlastnické struktury. Na programu valné hromady je i bod týkající se optimalizace vlastnické struktury a správy společnosti.

Za tímto úředním jazykem se skrývá jedna z nejcitlivějších otázek českého kapitálového trhu – zda a jak by se ČEZ mohl rozdělit, případně zda stát získá přímější kontrolu nad částí firmy, zejména nad výrobou elektřiny a jadernými aktivy.

Analytik Komerční banky Bohumil Trampota očekává, že akcionáři schválí vyčlenění takzvaného zákaznického segmentu, tedy převážně nevýrobních aktivit ČEZ, do samostatné společnosti DSZS. Ta má zahrnovat distribuci elektřiny a plynu, prodej, trading, energetické služby a telekomunikační byznys. „Tato operace by měla být dokončena do konce prvního čtvrtletí 2027,“ píše analytik ve svém komentáři.

Podle něj by následně mohlo dojít k prodeji maximálně 49 procent v nově vyčleněné společnosti. ČEZ by si v ní ponechal většinu. Forma prodeje zatím jistá není, ve hře by podle Trampoty mohlo být uvedení části akcií na burzu, přímý prodej nebo kombinace obojího. Trampota odhaduje, že ČEZ by za 49procentní podíl mohl získat až 250 miliard korun.

Právě to je pro investory klíčové. Peníze z případného prodeje části nové společnosti by podle analytika mohly sloužit k výkupu minoritních akcionářů v mateřském ČEZ. „A to je důvod, proč se tato transakce vůbec dělá,“ píše Trampota. Jinými slovy, restrukturalizace by nemusela být jen technickou změnou uvnitř skupiny, ale krokem, který by otevřel cestu k větší kontrole státu nad výrobní částí ČEZ.

Právě očekávání takového kroku patří k důvodům, proč se akcie ČEZ drží vysoko i ve chvíli, kdy už zisky nejsou na krizových maximech. Část investorů sází na to, že případná restrukturalizace nebo výkup minoritních akcionářů může přinést atraktivní cenu.

Trampota předpokládá, že výkupní cena by měla zahrnovat prémii k tržní ceně v řádu nižších až středních desítek procent. Jiní investoři jsou ale opatrnější, protože stále není jasné, jak by případné rozdělení firmy proběhlo, jaká aktiva by zůstala v obchodované části a jak přesně by byli menšinoví akcionáři vypořádáni.

Aktuální dividenda tento příběh dobře ilustruje. Představenstvo navrhuje vyplatit 42 korun na akcii, tedy zhruba 23 miliard korun. To je pořád významná částka, ale ve srovnání s rekordními 145 korunami za krizový rok 2022 ukazuje, že mimořádná éra extrémních výplat je pryč.

ČEZ za rok 2025 vydělal čistého 27,4 miliardy korun, očištěný čistý zisk činil 28,1 miliardy. Firma tak zůstává velmi zisková, jen už se pohybuje v jiném prostředí než během vrcholu energetické krize.

Pro letošní rok společnost čeká očištěný čistý zisk 30 až 34 miliard korun. Pomáhá jí konec windfall tax, vyšší realizované ceny elektřiny i vyšší výroba. Zároveň ale platí, že výsledky ČEZ budou nadále citlivé na vývoj velkoobchodních cen elektřiny, regulaci, investice do jaderné energetiky a politická rozhodnutí.

Pondělní valná hromada proto vedle účetní tečky za loňským rokem přinese i další informace o tom, čím se ČEZ v příštích letech stane. Zda zůstane velkou veřejně obchodovanou energetickou firmou s pravidelnou dividendou, nebo se postupně promění v nástroj státní energetické politiky s jiným postavením minoritních akcionářů.

V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.