Co pily české děti: V Belgii změřili toxin ve výživě, výsledky jsou alarmující

„Tady jsou. Dvaačtyřicet plechovek kojeneckého mléka. Tolik jich dcera stihla vypít, než výrobce mléko stáhl z trhu,“ ukazuje Denisa na pytel plný prázdných obalů od sušeného mléka Alfamino společnosti Nestlé. Vedle vaku stojí dalších deset neotevřených plechovek.

Všechny pocházejí ze šarží, které výrobce stáhl z prodeje 5. ledna 2026. Oficiálně jako preventivní opatření kvůli možné přítomnosti bakterie Bacillus cereus. O toxinu cereulid, jenž může vyvolat zvracení a průjem, se Nestlé tehdy nezmínilo. Česká pobočka společnosti dnes uvádí, že stahovala mléka bez zbytečné prodlevy na základě výsledků testování vstupní suroviny.

„Nestlé bylo první společností, která problém zachytila a okamžitě začala proaktivně jednat tak, aby byly potenciálně dotčené výrobky co nejrychleji staženy z trhu,“ řekl mluvčí Nestlé Česko Petr Šašek.

Redakce Seznam Zpráv nechala mléko nezávisle otestovat. Ve všech vzorcích byl potvrzen toxin cereulid. Tři z nich obsahovaly tak vysoké koncentrace, že několikanásobně překračují současná bezpečnostní doporučení pro kojence. Odborníky výsledky zaskočily.

Babička dnes již roční dívky stojí opodál, hlavu má v dlaních a sleduje, jak Denisa na zahradě ve východních Čechách skládá jednu plechovku vedle druhé. „Co když měla vnučka zdravotní problémy právě kvůli tomu mléku? Jak je vůbec možné, že se něco takového mohlo stát?“ kroutí hlavou. Rodina si nepřeje zveřejnit své příjmení.

Od začátku globální aféry, která dosud zasáhla 99 zemí světa (více v boxu níže), sledují Seznam Zprávy příběhy tří rodin, jejichž děti dostávaly po několik měsíců totéž mléko – Alfamino ze stahovaných šarží. Jde o specializovanou výživu pro nemocné děti od narození, dostupnou výhradně v lékárnách.

Rodiny redakci popsaly zdravotní potíže, které u svých dětí v době užívání mléka pozorovaly: zvracení, průjem, v jednom případě s příměsí krve. Zpětně prokázat přímou souvislost s konkrétním výrobkem však nebylo možné. V Česku neexistuje laboratoř schopná analyzovat toxin cereulid z biologických vzorků.

Dlouhé měsíce se rodiny marně snažily zjistit, zda a případně nakolik bylo mléko kontaminované - a jestli děti nemohou mít trvalé následky. České úřady testování odmítly: mléko již bylo staženo a prohlášeno za nebezpečné, takové testy proto podle nich postrádají smysl, navíc kapacity státní laboratoře jsou omezené. Ani výrobce odpověď neposkytl.

Mezitím se rodiny z médií dozvídaly o dalších výrobcích, v nichž tuzemská potravinářská inspekce toxin odhalila. Obavy rostly.

Seznam Zprávy nyní zjistily, že skutečný rozsah aféry je větší, než se dosud vědělo. Výrobci do Česka distribuovali přibližně 650 tisíc balení mléka, stažena jich byla jen část - zhruba 132 tisíc. Vyplývá to z dat Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Kolik mléka stačily děti v Česku zkonzumovat, úřady nevědí. Některé z problematických šarží přitom ležely na trhu téměř rok, než je výrobci letos stáhli z prodeje. Státní veterinární správa později všechna stahovaná mléka označila za nebezpečná kvůli výskytu toxinu. Kolik ho obsahovala, ale úřady nesdělily.

Míru případné kontaminace se od úřadů a výrobce nepodařilo zjistit ani redakci Seznam Zpráv. Proto nechala čtyři neotevřená balení mléka Alfamino ze dvou stažených šarží - poskytnutých zmiňovanými rodinami - otestovat v prestižní belgické laboratoři Sciensano. Ta je současně federálním vědeckým institutem pro veřejné zdraví a bezpečnost potravin.

Redakce nejprve požádala o testy Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Ta je jedinou laboratoří, která na území Česka analyzuje cereulid v kojenecké výživě. Inspekce však redakci odmítla s tím, že testy pro soukromé subjekty neprovádí.

Výsledky z belgické laboratoře Sciensano dorazily na začátku června 2026 a byly jednoznačné: toxin cereulid byl potvrzen ve všech čtyřech vzorcích. Tři vzorky z jedné šarže obsahovaly 4,73 až 4,77 mikrogramu na kilogram (μg/kg) kojeneckého prášku. Při doporučeném dávkování mléka představují přibližně devítinásobné překročení referenční hodnoty Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) pro kojence. Její překročení evropský úřad považuje za potenciální zdravotní riziko. Tyto hodnoty patří k nejvyšším veřejně známým koncentracím cereulidu ve stahované kojenecké výživě v Evropě.

„Z pohledu ochrany veřejného zdraví je nutné takový výsledek považovat za významný, a to zejména s ohledem na cílovou skupinu spotřebitelů, čili kojence a malé děti, často se specifickými zdravotními potřebami, tedy zvláště zranitelnou skupinu populace,“ označila naměřené hodnoty toxinu v mléce Alfamino hlavní hygienička Barbora Macková a dodala, že skutečné zdravotní riziko je vždy nutné hodnotit s ohledem na konkrétní expozici a dostupné vědecké poznatky.

Co by tyto koncentrace toxinu znamenaly při doporučeném dávkování mléka pro malé dítě, přepočítal pro Seznam Zprávy i Státní zdravotní ústav (SZÚ).

„Podle našich výpočtů se jedná o cca devítinásobné překročení takzvané akutní referenční dávky (ARfD) pro novorozence i šestiměsíční dítě. To považujeme za velmi významné překročení a takovou potravinu bychom vyhodnotili jako potravinu škodlivou zdraví,“ sdělila Hana Bendová, vedoucí ústavního Centra toxikologie a bezpečnosti.

Čtvrtý vzorek s nižší naměřenou koncentrací cereulidu (0,46 μg/kg) ještě považuje Státní zdravotní ústav za zdravotně nezávadný.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) naměřené hodnoty komentovat nechtěl. Zopakoval pouze, že překročení hodnot, které používá pro posuzování rizika u kojenců, může představovat potenciální zdravotní riziko - neznamená však automaticky, že se u konkrétního dítěte zdravotní potíže projeví.

Redakce Seznam Zpráv následně splnila požadavek laboratoře Sciensano a o pozitivním výsledku informovala Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Té předala také laboratorní protokol, fotografie balení a další podklady. Inspekce následně vložila protokol do evropského Systému rychlého varování pro potraviny (RASFF). V zemi, kde se mléko vyrobilo, nyní záležitost prověří kompetentní úřady. Odkud tato konkrétní šarže pocházela, by mělo být jasné v příštích dnech.

Česká pobočka Nestlé zaslané výsledky laboratorních testů nerozporovala. Uvedla, že rozhodnutí o stažení výrobků vycházelo z testování vstupní suroviny a z toho důvodu nemůže ke koncentracím cereulidu ve finálních výrobcích poskytnout další informace. Podle mluvčího Petra Šaška bylo Nestlé první společností, která problém zachytila a začala okamžitě jednat, tak aby byly potenciálně dotčené výrobky co nejrychleji staženy.

„Šarže mléčné výživy Alfamino, které zmiňujete, byly z trhu staženy, jakmile jsme na základě našeho interního preventivního systému kontrol identifikovali možné riziko související se vstupní surovinou. Tento postup nám umožnil jednat bez zbytečné prodlevy. K hodnotám ve finálních výrobcích proto nemůžeme poskytnout více informací,“ uvedl Šašek.

Společnost zároveň odmítla komentovat jednotlivé detaily případu s odkazem na probíhající policejní šetření. Policie od května prověřuje, zda se výrobci kojeneckého mléka Nestlé a Danone nemohli dopustit trestného činu ohrožení zdraví závadnými potravinami (více zde).

Na otázku, kolik cereulidu už může být pro kojence skutečně nebezpečné, věda nicméně dosud nedokáže dát jednoznačnou odpověď. Na nedostatek dat upozorňují jak Evropský úřad pro bezpečnost potravin, tak laboratoř Sciensano.

„Údaje o opakované nebo dlouhodobé expozici jsou stále omezené,“ uvedl pro Seznam Zprávy evropský dohledový úřad. Jím stanovené hodnoty pro cereulid přitom vycházejí z testů na zvířatech. Protože organismus velmi malých kojenců zpracovává látky jinak než dospělí, zvolil úřad při stanovování limitů záměrně opatrný přístup.

„Neexistuje dostatek údajů o vztahu mezi koncentrací cereulidu v kojenecké výživě a jeho toxickými účinky u dětí. Proto je obtížné vyvozovat závěry o toxicitě konkrétních koncentrací,“ uvedl mluvčí laboratoře Sciensano Gijs Van Gassen.

Tamní vědci nicméně ve svém odborném článku - s odkazem na dřívější studie - uvádějí, že koncentrace cereulidu v rozmezí 5 až 10 μg/kg byly v odborné literatuře spojovány se vznikem onemocnění. Tyto hodnoty se ovšem vztahují k dospělým, nikoli dětem. Připomeňme, že ve třech vzorcích mléka Alfamino přitom naměřené hodnoty toxinu dosáhly 4,73 až 4,77 μg/kg.

„Nemůžeme přesně říct, co tato koncentrace cereulidu mohla způsobit. Avšak je jasné, že takové množství toxinu nemá v kojenecké výživě co dělat,“ souhlasí se zahraničními vědci přední český toxikolog Jiří Patočka.

„Jsem opravdu překvapená. Tohle jsou skutečně extrémně vysoké hodnoty,“ doplnila expertka na bezpečnost potravin Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické.

Daniela Winklerová z Centra toxikologie a bezpečnosti potravin Státního zdravotního ústavu poznamenala, že dlouhodobá konzumace toxinu není obvyklá. „Pokud by k ní přesto došlo, některé zdroje uvádějí možné poškození střevního mikrobiomu.“

Případné zdravotní následky závisejí na věku dítěte a množství přijatého toxinu. Nejzranitelnější jsou novorozenci. „Pokud počáteční mléko obsahuje toxin cereulid, a to i ve velmi malém množství, může dojít k průjmům a zvracení a v důsledku toho k dehydrataci organismu, což je pro novorozence vysoce rizikové,“ upřesnila Winklerová.

Přednosta Pediatrické kliniky FN Brno Petr Jabandžiev upozornil, že chronická intoxikace nebyla u dětí dosud popsána ani prokázána. „Při opakované expozici by teoreticky mohly vznikat toxické účinky, ale jasné důkazy chybí.“

Gabriela žije s rodinou ve středních Čechách a je další maminkou, která dávala svému synovi stahované Alfamino. Protože měl její pětiměsíční chlapec zdravotní problémy - doložené lékařskou zprávou -, obrátila se na Krajskou hygienickou stanici Středočeského kraje a požadovala testování mléka, které pil. Stanice odmítla. Výrobky byly podle ní již staženy z trhu a pro ochranu veřejného zdraví je už nemá význam testovat.

Gabriela, která si nepřála zveřejnit své příjmení, se odvolala k hlavní hygieničce. I zde byla její žádost zamítnuta. Požádala proto Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Ta ji také odmítla - s odůvodněním, že se soustředí na kontrolu mlék v obchodech a že testování na žádost rodiny by bylo obcházením a suplováním hygieny, která by si testy musela zadat. Mluvčí inspekce Pavel Kopřiva nicméně připustil, že takový test by mohl přinést důležité informace pro další šetření.

„Když nám nikdo nechce odpovědět na otázku, jak moc byla případně mléka kontaminovaná, nikdo je nechce testovat, začínám se bát, že jsme žili v bludu. Že nešlo jen o preventivní stahování. Že to může být horší, než si myslím,“ svěřila se Gabriela.

Ještě před odesláním vzorků do Belgie redakce oslovila ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) a popsala mu příběh jedné z rodin. Ministr sice vyjádřil pochopení, rodinám však vzkázal, že si mléko mohou nechat otestovat na vlastní náklady.

„Bez prokázání přímé epidemiologické souvislosti se zdravotním stavem dítěte má však takové vyšetření omezenou vypovídací hodnotu,“ napsal.

Globální aféra propukla v prosinci 2025, kdy výrobci kojenecké výživy začali stahovat některé šarže poté, co zjistili kontaminaci jedné ze vstupních surovin toxinem cereulid - konkrétně ARA oleje dodávaného čínskou společností. Evropské úřady v následujících měsících potvrdily jeho přítomnost u několika značek kojenecké výživy.

U preventivně staženého mléka nebylo možné z veřejně dostupných údajů zjistit, jak moc byly jednotlivé šarže kontaminované. Potravinářská inspekce je netestovala. Tvrdila, že své laboratorní kapacity musí soustředit na mléka, která zůstala na trhu. Ze tří stovek výrobků, které takto analyzovala, našla cereulid v osmadvaceti případech. Tři z nich následně Státní zdravotní ústav označil za zdraví škodlivé.

Hlavní hygienička Barbora Macková zveřejňovala varování na stránkách Ministerstva zdravotnictví. U většiny stahovaných šarží přitom uváděla, že výrobce provedl laboratorní testy a výsledky potvrdily přítomnost cereulidu.

Ukazuje se však, že stát laboratorní výsledky u řady stažených mlék ani neměl.

To platí i pro Alfamino. Přestože se dotčené šarže objevily v evropském systému rychlého varování RASFF, konkrétní naměřené hodnoty u nich chyběly. Potvrdila to Státní zemědělská a potravinářská inspekce. A také uvedla, že od Nestlé nedostala laboratorní protokoly ani výsledky stahovaných výrobků.

„U těchto výrobků bylo preventivní stahování založeno především na trasování použitých šarží ARA oleje, výsledcích analýz surovin a hodnocení potenciální expozice,“ vysvětlil mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Konkrétní hodnoty v RASFF podle něj figurovaly jen u části stahovaných mlék BEBA od Nestlé - s obsahem toxinu přibližně mezi 0,5 a 0,7 μg/kg kojeneckého prášku.

Nestlé po celou dobu zdůrazňovalo, že stahování probíhalo preventivně. „Nestlé od samého začátku uplatňuje přísnější interní limit ve výši 0,2 ng/g (0,2 μg/kg, pozn. red.) a náš přístup zůstává beze změny. Stahování probíhalo preventivně a dobrovolně z interního principu nejvyšší opatrnosti,“ uvedla letos v únoru tehdejší mluvčí společnosti Tereza Procházková.

Když se Seznam Zprávy opakovaně ptaly na konkrétní naměřené hodnoty cereulidu ve stažených šaržích, české Nestlé na konci dubna odpovědělo, že je nemá k dispozici.

Redakce seznámila s výsledky laboratorních testů i ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Ten říká, že u výrobků určených kojencům a malým dětem je nutné postupovat s maximální obezřetností.

„Ochrana zdraví dětí je pro mě prioritou. Nové informace vyhodnocujeme ve spolupráci s odbornými institucemi a současně jednáme s Ministerstvem zemědělství o úpravě právních předpisů za účelem dalšího posílení systému ochrany spotřebitelů v této oblasti,“ doplnil k výsledkům testů ministr.

Redakce Seznam Zpráv připravuje k tématu sérii textů, které zveřejní v následujících dnech.