Článek
Péter Magyar představuje vůči Ukrajině výrazně odlišný přístup než jeho předchůdce Viktor Orbán.
Po nástupu k moci zařadila jeho vláda Kyjev mezi první zahraniční partnery, s nimiž obnovila dialog, a signalizovala tak ochotu ukončit léta trvající konfrontační rétoriku.
Nový směr nedávno představila šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová, a to v Praze na bezpečnostní konferenci Globsec. Řekla, že Budapešť chce být opět „konstruktivním hráčem“ v Evropské unii i Severoatlantické alianci a aktivně obnovit vztahy se západními partnery.
To se nyní začíná promítat do konkrétních kroků maďarské zahraniční politiky.
Konec veta, vrácení peněz
Vláda v Budapešti například zrušila veto, které dosud blokovalo částečné proplácení nákladů členským státům EU za zbraně dodávané Ukrajině. Skončila tak téměř dvouletá blokace.
Začátkem května pak Maďarsko udělalo další krok směrem k uvolnění napětí a vrátilo Ukrajině zabavené peníze a cennosti spojené s bankou Oschadbank, které maďarské úřady zadržely dříve.
Především ale Budapešť a Kyjev podle dostupných informací dosáhly politické dohody, která otevřela cestu k odblokování ukrajinských přístupových rozhovorů s EU.
Pro Ukrajinu je to klíčové, protože maďarské veto v minulých letech opakovaně blokovalo nebo zpomalovalo její evropskou integraci a bez změny postoje Budapešti nemohl proces přístupových jednání plně postoupit.
„Skvělá zpráva – všechny členské státy EU daly zelenou zahájení jednání o první kapitole v rámci přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Jsme o krok blíž k členství v EU, vytrvale směřujeme k našemu cíli. Děkujeme kyperskému předsednictví a všem členským státům EU za to, že drží krok a podporují evropskou volbu Ukrajiny,“ napsala ve středu na síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková a text doplnila o emotikony vlaječek EU a Ukrajiny.
Proměna maďarské zahraniční politiky:
„Viditelný posun v tónu i ochotě“
Podle zdrojů Seznam Zpráv jednání mezi oběma zeměmi v posledních týdnech probíhají kontinuálně a jsou výrazně intenzivnější než dříve.
Ukrajinská strana je popisuje jako „výrazně konstruktivnější změnu kurzu“ oproti předchozím letům.
„Ve srovnání s minulostí jde o viditelný posun v tónu i ochotě hledat řešení,“ řekl redakci diplomat z ukrajinské prezidentské kanceláře, který je s průběhem jednání obeznámen. Zároveň ale upozornil, že si na Ukrajině uvědomují, že maďarská vláda ani veřejnost nejsou vyloženě proukrajinské, ale spíše proevropské. „A s tím se učíme pracovat.“
Vztahy mezi Budapeští a Kyjevem byly v posledních letech silně zatížené. Maďarsko opakovaně blokovalo nebo zpomalovalo ukrajinskou cestu do Evropské unie, a to zejména kvůli sporům o práva maďarské menšiny v Zakarpatí.
Budapešť dlouhodobě tvrdila, že Ukrajina omezuje používání maďarštiny ve školách, médiích i veřejném životě. Kyjev naopak argumentoval snahou posílit státní jazyk a zlepšit integraci vzdělávacího systému.
Spor se postupně přenesl i do širší politiky a vztahy mezi oběma zeměmi se prakticky zmrazily. Omezily se oficiální návštěvy, výměna mezi parlamenty byla minimální a většina komunikace probíhala jen na technické nebo diplomatické úrovni v Bruselu.
V praxi tak Maďarsko několikrát využilo své veto v EU, čímž dokázalo zastavit nebo výrazně zpomalit další kroky Ukrajiny směrem k evropské integraci.
Teď se ale obě strany podle dostupných informací posunuly k dohodě: Budapešť a Kyjev se shodly na balíčku opatření týkajících se práv maďarské menšiny, který byl hlavním bodem sporu.
Premiér Magyar uvedl, že Ukrajina se zavázala převést dohodnutá pravidla do své legislativy „v blízké budoucnosti“, a že pokud se tak stane, Maďarsko podpoří další posun přístupových jednání Ukrajiny s EU, čímž fakticky odblokuje jejich pokračování.
„Za tři týdny jsme dokázali to, co Viktor Orbán nedokázal za deset let,“ prohlásil Magyar, který tím zároveň zdůraznil odklon od dosavadního tvrdého postoje Budapešti k ukrajinskému členství v EU.
Jak ale upozornil britský politolog Taras Kuzio, klíčový spor tím úplně nezmizel: „Myslím si, že právě tato otázka bude určovat, jak daleko může současné sbližování skutečně zajít.“
Dlouhé ticho na trase Budapešť–Kyjev
Po letech napjatých vztahů jsou kontakty mezi Kyjevem a Budapeští minimální. „Mezi parlamenty prakticky neexistují stabilní vazby a pravidelná výměna je spíše výjimkou než pravidlem,“ přiblížil poslanec ukrajinského parlamentu Ihor Kryvošejev.
Podobně omezené jsou i institucionální kontakty, které se v posledních letech udržovaly jen v nejnutnější míře. „Celkově v oblasti komunikace mezi oběma státy po období Orbánovy vlády jde téměř o poušť,“ podotkl zase poslanec Vadym Halajčuk ze strany Sluha lidu, podle něhož Ukrajinci začali znovu aktivně budovat komunikační kanál mezi institucemi.
Překážky zůstávají
Britský novinář Stuart Dowell, který pracuje pro polskou TVP World, připomněl, že současné dění neznamená, že by se Budapešť stala jednoznačným podporovatelem Ukrajiny.
„Otevření prvního vyjednávacího klastru je skutečně významným milníkem. Ukrajina byla na této úrovni dva roky zablokovaná. Jeho význam by se ale neměl přeceňovat,“ napsal Dowell s tím, že samotné zahájení jednání ještě automaticky neznamená rychlý vstup do Evropské unie.
Narážel na to, že Maďarsko nadále odmítá jakékoliv zrychlené přístupové řízení pro Ukrajinu. Podle Magyara musí všechny kandidátské země postupovat stejným tempem bez výjimek, a to včetně států západního Balkánu. „Pokud Ukrajina dokáže uzavřít všech 33 vyjednávacích kapitol v horizontu deseti až 15 let, Maďarsko k tomu uspořádá závazné referendum,“ nechal se slyšet.
„To, co středeční oznámení ve skutečnosti přináší, není odstranění překážky, ale její přesunutí ze začátku přístupového procesu na jeho konec, kde bude čekat maďarské referendum,“ poznamenal Dowell s tím, že se tak rozhodnutí o členství Ukrajiny v EU spíše oddaluje, než aby se skutečně posouvalo vpřed.
Rozdělené Maďarsko
Postoj maďarské veřejnosti k ukrajinskému členství je dlouhodobě rozdělený, přičemž skepsi potvrzují i různé průzkumy veřejného mínění.
Například výzkum institutu Republikon z období těsně před dubnovými volbami ukázal téměř vyrovnané názory: 47 procent respondentů bylo pro vstup Ukrajiny do EU, zatímco 46 procent bylo proti. Podpora zrychleného přijetí je však výrazně nižší, jen kolem 15 procent.
Ani mezi voliči Magyarova hnutí není podpora jednoznačná. Analýza Evropské rady pro zahraniční vztahy z května ukázala, že méně než polovina voličů Tiszy podporuje obnovení přístupových jednání s Ukrajinou, zatímco čistá většina se staví proti poskytování vojenské pomoci.
„V tomto ohledu může být slib uspořádat referendum pro Ukrajinu ještě silnější překážkou než běžné veto ve vládě EU. Důvod je ten, že zatímco politické rozhodnutí v Bruselu se dá někdy změnit jednáním, tlakem nebo kompromisem, referendum znamená přímé rozhodnutí maďarských voličů ANO, nebo NE, které už nejde obejít,“ vysvětlil Dowell.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno oznámil, že cílem Ukrajiny je vstoupit do EU k 1. lednu 2027, což však podle komisařky EU pro rozšiřování Marty Kosové v rámci současných struktur není možné. Kosová zároveň vyzvala k nalezení řešení, které by zohlednilo bezpečnostní krize.
Tím se uvnitř EU v posledních dnech otevřela širší debata o tom, zda proces rozšíření upravit, například jeho zrychlením, nebo naopak dočasným zmírněním některých standardních požadavků. Argumenty pro to popsal v komentáři, který zveřejnil deník The Guardian, Mujtaba Rahman, analytik pro Evropu v Eurasia Group.
Vysvětlil například, že členství v EU je naprosto klíčové pro budoucí mírová vyjednávání. „Bez jasného příslibu členství v EU nebude možné, aby Zelenskyj jakoukoliv mírovou dohodu doma politicky obhájil. Členství má zároveň pomoct Ukrajině s reformami, omezením korupce a také s obnovou země po válce,“ napsal Rahman.
Analytik zároveň zdůraznil, že vstup Ukrajiny do EU má i bezpečnostní význam, protože by Rusku zkomplikoval plánování případné další agrese a posílil evropskou bezpečnost. EU by tím podle něj získala i silnější vojenskou a hospodářskou pozici, jelikož Ukrajina má velkou a zkušenou armádu i rychle se rozvíjející obranný průmysl.
