Zelené Lipno má jasnou příčinu. I kvůli lidem do něj proudily tuny fosforu

„Jihočeské moře“, jak se přezdívá nádrži Lipno, má problém. Místní obyvatelé, ale i politici a vědci upozorňují na to, že stav zdejší vody se v posledních letech výrazně zhoršuje. A to i na pohled.

Před pár měsíci Česko překvapily fotografie zachycující sinice v nádrži pod ledem. V těchto dnech se zase v okolí Lipna řeší úhyny psů, se kterými mohou souviset právě sinice.

Už léta se tak diskutuje o tom, kdo za to může. Někteří místní a ekologičtí aktivisté ze skupiny Lipensko pro život viní rozsáhlou apartmánovou výstavbu a odmítají další rozvoj. Podle jiných k tomu ale přispívají spíš chataři, jejichž část nevyváží své jímky.

Na otázku se pokusila odpovědět Studie stavu a návrhu řešení pro vodní nádrž Lipno, kterou vypracovala společnost Vodohospodářský rozvoj a výstavba ve spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd. Její analytickou část minulý týden zveřejnil Jihočeský kraj.

A hlavní viník je jasný. „Hlavním faktorem je dlouhodobé zatěžování nádrže vypouštěním odpadních vod. Jsou tam i další zdroje fosforu, třeba rybáři, zemědělské hospodaření v povodí,“ řekl Seznam Zprávám spoluautor studie Josef Hejzlar z Hydrobiologického ústavu Akademie věd.

„Někde se kvalita vody příliš nemění, jinde se zhoršuje velmi. Celkově ale koncentrace fosforu v celém objemu nádrže dlouhodobě narůstá. Od začátku milénia je tam patrný trend,“ uvedl k výsledkům studie Hejzlar.

Vědci potvrdili, že sinic v posledních dvou dekádách v nádrži zásadně přibylo. K tomu přispívá mimo jiné klimatická změna, která vodu otepluje a vytváří tak lepší podmínky pro rozvoj těchto bakterií. Platí, že v suchých letech je situace horší a naopak.

Zásadní pro rozvoj sinic je ale zvýšená přítomnost fosforu ve vodě. Do nádrže se jej mezi lety 2019 až 2024 dostávalo ročně zhruba 22,3 tuny. Za 70 procenty tohoto množství stojí přirozené procesy, jako je rozklad rostlin nebo eroze půdy, téměř třetinu pak tvoří činnost člověka.

To, že největší část „koláče“ tvoří přírodní fosfor, který člověk neovlivňuje, zdůraznil ve svém videu na sociálních sítích i jihočeský hejtman Martin Kuba (Naše Česko).

Hejzlar ale zdůrazňuje, že to neznamená, že by za znečištění mohlo právě uvolňování fosforu z přírody, například z rašelinišť, jak se v posledních dnech objevilo v titulcích některých médií.

„Nic takového ve studii napsáno není. Není pravda, že přírodní stav jako takový je příčinou, která způsobuje špatný ekologický stav,“ říká Hejzlar. Dodává, že pokud by se do nádrže nedostával další fosfor aktivitou člověka, sinice by se na ní v takto objemném množství neobjevovaly.

Za devíti procenty fosforu stojí vypouštění z centrálních čistíren odpadních vod v celém povodí. „Každé větší město má svou čističku odpadních vod. Ta je koncipována tak, že tu vodu vyčistí, zadrží velkou část toho fosforu, ale ne úplně všechen. Část z ní odtéká do povodí, které pak přiteče do toho Lipna. To je třeba příklad Volar,“ řekl k tomu hejtman Kuba ve videu. Dodal, že města striktně dodržují zákonná pravidla.

To Hejzlar nerozporuje, zdůrazňuje ale, že zvláště pro menší města a obce v současnosti předpisy vypouštění fosforu příliš nezohledňují. Vědec upozorňuje také na to, že v době, kdy hodně prší, vypouští čistírny do vody fosforu více, protože se potřebují vyrovnat s náporem dešťové vody. Dle vědců se tento proces podílí na hodnotách fosforu ze dvou procent.

Sedm procent se pak přisuzuje domovním čistírnám a difuzním zdrojům, mezi které výzkumníci počítají třeba chatové oblasti bez připojení na kanalizaci. I proto podle vědců nelze jejich dopad přesně měřit.

„Přísun fosforu z těchto zdrojů je na základě ve zprávě popsané metodiky odhadnut na 692 kg za rok, přičemž největší část pochází z objektů v bezprostřední blízkosti nádrže. Lze pouze konstatovat, že většina z nich neodstraňuje odpadní vody v souladu s předpisy,“ píší ve studii.

Nejde ale jen o lidský odpad. Osmiprocentní podíl výzkumníci přisoudili chovu dobytka a tři procenta sportovnímu rybolovu. „Rybáři tam vnáší fosfor například tím, že dávají větší násadu, než vyloví ryb. Není to nejdůležitější, to jsou opravdu odpadní vody, ale je to také zdroj, se kterým by se mělo něco dělat,“ komentuje Hejzlar.

U chovu dobytka autoři studie upozorňují, že výsledné číslo je sice překvapivě vysoké, je ale třeba jej brát jako neověřené. „Produkce živin dobytkem v povodí vodní nádrže Lipno je prokazatelně vysoká, nejistoty panují na straně přenosu živin z pastviny do vodního prostředí,“ stojí ve studii.

Hejzlar dodává, že ještě výrazněji se pak člověk podílí na přítomnosti takzvaného fosforečnanového fosforu, který má na rozvoji sinic zásadní podíl. Ten tvoří přirozené pozadí jen ze 49 procent, zbytek je pak spojen s činností člověka.

Hejtman Kuba také zmínil, že se podle něj dostává do Lipna více fosforu než v minulosti přírodní cestou – a to kvůli tomu, že se v minulém století vlivem kyselých dešťů tak snadno neodplavoval z půdy. „Není to úplně přesný popis situace,“ upozorňuje Hejzlar. „Může to být případ třeba Římova, na Lipně se ale nic takového neprokázalo,“ řekl k tomu.

Na analytickou část studie by měla navázat návrhová část, která naznačí možné řešení problému. Vědci i vedení kraje už nyní naznačují, jak by mohlo vypadat. Hejtman Kuba hovořil třeba o možnosti pozměnit systém kanalizace a čistíren tak, aby voda z nich netekla do Lipna, ale mimo něj.

„To je projekt, který se nyní už připravuje mezi Frymburkem a Lipnem, kdy by se třeba sváděla voda z Frymburku už do lipenské čističky odpadních vod a z ní by se vyváděla do povodí pod ní,“ popsal hejtman. Dodal ale, že jakékoli řešení bude stát stovky milionů i přes miliardu.

Vědci mezitím upozorňují, že situace se může v blízké budoucnosti ještě zhoršovat. Objem fosforu v nádrži může ještě zvýšit třeba plánovaná apartmánová výstavba. V příštích letech by podle plánů mohlo přibýt až 20 tisíc nových lůžek, například v okolí Černé v Pošumaví, Horní Plané nebo Frymburku.

„Tyto apartmánové nové komplexy by zvedly roční vstup fosforu v odpadních vodách o jednu až dvě tuny i při všech čisticích opatřeních, která slibují,“ uvedl Hejzlar.