Říct ne Rusku, ale opatrně. Arménie zvolila budoucí směr

Arménie má jasno o svém budoucím směřování. Premiér Nikol Pašinjan zůstane i po vyhrocených parlamentních volbách v čele země. Spolu s tím slíbil, že bude pokračovat v prosazování své dosavadní proevropské politiky.

Obrat, ve který doufal Kreml, se tak nekoná. Moskva dávala před hlasováním v kavkazské zemi jasně najevo svou nelibost s Pašinjanem, který se stal za poslední roky tváří odklonu od ruského vlivu. Nedávno hostil třicítku evropských lídrů v Jerevanu, poté proběhl také první summit EU–Arménie.

Nabízí se tak otázka, zda výsledek voleb znamená, že kavkazská země se finálně odkloní z ruského vlivu? Ne tak úplně.

„To, že Pašinjan vyhrál, neznamená, že se Arménie jednoznačně rozhodla pro Evropu. Tyto volby byly spíše hlasováním o menším zlu než nadšenou podporou konkrétní vize budoucnosti. Mnoho voličů nebude hlasovat pro někoho, ale proti někomu,“ popsal pro Seznam Zprávy Arsen Charatjan, Pašinjanův exporadce pro zahraniční vztahy a dnes šéfredaktor nezávislého serveru AliQ Media.

Vztah Jerevanu směrem k Rusku se za poslední tři roky významně ochladil. Po prohrané válce o Náhorní Karabach, kde ruské síly nezasáhly, ačkoliv podle dohody měly, se v Arménii začalo diskutovat o nevýhodnosti partnerství.

„V arménské společnosti dnes existuje střízlivější pohled na Rusko než kdykoliv předtím. Lidé už nevěří, že Rusko přijde a zachrání je. Když Rusko hrozí sankcemi, působí to spíše kontraproduktivně. Arménie přece neříká, že chce s Ruskem přerušit vztahy. Říká pouze, že chce sama rozhodovat o tom, s kým bude spolupracovat, jaké zbraně bude nakupovat nebo s kým bude jednat,“ přiblížil Charatjan.

Na druhou stranu nemá Arménie příliš možností, aby se mohla ze dne na den odstřihnout. Rusko nadále tvoří jejího nejdůležitějšího ekonomického partnera, a přestože se může Evropská unie zdát jako alternativa, celý proces sbližování může trvat opravdu dlouho a je závislý i na tom, jak se budou vyvíjet věci v Gruzii.

Stejně tak má Arménie komplikované, i když v poslední době lepší vztahy se svými sousedy. Írán je ve válce, s Ázerbájdžánem ji pojí historie konfliktu a s Tureckem historie genocidy. Přestože se tak obnovují jednání s Baku nebo Ankarou, i toto bude běh na dlouhou trať.

Pašinjan tak volí pragmatický přístup, který ukázal i během volebního dne, kdy se snažil krotit domněnky, že by byl protiruským kandidátem.

V rozhovoru s novináři po odevzdání svého hlasu prohlásil, že ve vztazích mezi Arménií a Ruskem nevidí větší problém.

„Nevidím napětí, je to umělé napětí. Naše vztahy s Ruskem jsou institucionální a založené na vzájemném respektu,“ řekl Pašinjan a dodal, že toto napětí vytvářejí „některé síly působící v Arménii“.

Pašinjan ale ví, že pokud se bude nadále sbližovat s Evropskou unií, vyvolá v Moskvě nelibost.

Ostatně ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc řekl, že by Arménie kvůli svému propojování s blokem mohla následovat ukrajinský scénář. Ještě dříve zemi poslal varování, že zkrátka nejde mít obojí – dobrý vztah jak s Ruskem, tak i s Evropou.

Krátce před volbami se ukázal odpor Moskvy vůči současnému premiérovi ještě více. Rusko vyhrožovalo přerušením jejich dohody o preferenčních dodávkách plynu a ropných produktů do kavkazské země. Pozastavilo také dovoz arménských produktů, včetně ovoce, zeleniny, květin a alkoholu. Podle expertů měly tyto kroky dát společnosti jasný vzkaz, že pokud si zvolí Pašinjana, může se jí to prodražit.

Nakonec ale ani tyto výhrůžky nezměnily věci ve prospěch Ruska.

Kam Arménii zavedou nynější volby, jemně napovídají i komentáře ze zahraničí. Zatímco někteří lídři evropských zemí vyjádřili Pašinjanovi gratulace, z Ruska se ozývají pochybnosti.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že se volby nesly ve znamení bezprecedentního tlaku na opozici a vměšování ze strany Západu.

Pašinjan vystoupil se svým vítězným projevem v noci a ve chvíli, kdy volební komise sečetla pouze pětinu hlasů. Řekl, že jeho strana získala „historické vítězství“, a slíbil, že zatočí se „zločinně-oligarchickým systémem“. Dodal, že bude stíhat hlavní opoziční vůdce, které označil za „trojhlavou válečnou stranu“.

Vyhrocená atmosféra mezi premiérem a opozičními politiky definovala celou kampaň. Pašinjan čelil výhrůžkám smrtí a cílily na něj také dezinformace, které mluvily o tom, že bere drogy.

Velká část kampaně se točila také kolem Pašinjanova otevřeného vztahu k Ázerbájdžánu. To kritizovala opozice, která premiéra také vinila ze ztráty Karabachu. Během předvolebního období se tak šířily dezinformace o tom, že po vítězství Občanské smlouvy přijdou do země statisíce Ázerbájdžánců. Nakonec se dá ale očekávat, že mírová jednání mezi oběma stranami budou pokračovat.

Arménské úřady v sobotu, den před volbami, zatkly šest kandidátů proruské opoziční strany, informovala státní média, aniž by uvedla důvod zadržení. Podle úřadů pocházeli politici ze strany Silná Arménie, v jejímž čele stojí rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, který je v domácím vězení kvůli obvinění z výzvy ke svržení vlády – obvinění, která on odmítá jako politicky motivovaná.

Pašinjan v zemi tak čelí kritice za potlačování opozičních hlasů. Podle některých jsou ale zásahy úřadů odůvodněné.

„Došlo k zatčení řady lidí, kteří byli obviněni z přijímání úplatků nebo jejich rozdělování. Opozice samozřejmě tvrdí, že jde o politické vězně, ale já si myslím, že to tak není, protože byli obviněni z distribuce úplatků. A myslím, že je to docela uvěřitelné, protože jsme to viděli i v jiných případech,“ řekl analytik a bývalý poslanec arménského parlamentu Mikajel Zoljan s odkazem na události v Moldavsku.