Článek
Česká národní banka (ČNB) může už příští týden sáhnout ke zvýšení úrokových sazeb. Guvernér Aleš Michl ve čtvrtečním rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že posílily důvody pro zpřísnění měnové politiky.
„Argumenty pro zvýšení sazeb zesílily,“ řekl Michl a dodal, že „červnový krok je nyní reálnou možností“. Dodal také, že politická prohlášení na rozhodnutí ČNB nebudou mít vliv, a slíbil zachování nezávislosti centrální banky. Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž měnovou politiku ČNB nedávno kritizoval v souvislosti s vysokými sazbami hypoték. Podle předsedy vlády není důvod k tomu, aby Česko mělo vyšší sazby než eurozóna.
Bankovní rada ČNB bude o sazbách rozhodovat ve čtvrtek 18. června. Zasedání se má zúčastnit všech sedm členů rady. Hlavní úroková sazba je nyní na úrovni 3,5 procenta, kde ji centrální banka drží od loňského května. Případné zvýšení by tak znamenalo obrat po delším období stability.
Michlova slova přicházejí v době, kdy se centrální bankéři v Evropě znovu obávají inflačních tlaků. Ve čtvrtek zvýšila sazby o čtvrt procentního bodu také Evropská centrální banka. Reagovala tím na zdražování energií a růst inflace v eurozóně, kterou znovu zvedají dopady konfliktu na Blízkém východě.
V Česku je na první pohled situace klidnější. Spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 2,1 procenta, tedy jen mírně nad dvouprocentní cíle ČNB. Inflace navíc zpomalila z dubnových 2,5 procenta. Ke zpomalení pomohly hlavně levnější potraviny, zatímco služby dál zdražují výrazněji.
Právě proto ale bankovní rada sleduje nejen současná čísla, ale hlavně výhled. Část centrálních bankéřů se obává, že se do cen může dál promítat rychlý růst mezd, oživení úvěrů a dražší energie. Vyšší sazby mají ekonomiku ochladit. Zdražují totiž úvěry a tlumí spotřebu i investice, a tím pomáhají brzdit růst cen.
Že bude rozhodování těsné, naznačil už tento týden člen bankovní rady Jan Procházka. V rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že šance na ponechání sazeb beze změny a na jejich zvýšení o čtvrt procentního bodu jsou podle něj vyrovnané.
„Nemůžu teď říct, jestli chci zvýšení, nebo stabilitu. Je to opravdu padesát na padesát,“ uvedl Procházka. Podle něj by případné zvýšení sazeb nemuselo znamenat začátek nové série růstu. Šlo by spíše o preventivní krok, který by banka mohla později relativně rychle vrátit.
Pro domácnosti i firmy by zvýšení sazeb znamenalo hlavně signál, že levnější peníze zatím nepřicházejí. Hypotéky ani firemní úvěry by díky tomu nemusely dál zlevňovat tak rychle, jak se ještě nedávno čekalo. Naopak koruna by z přísnější politiky ČNB mohla krátkodobě těžit.
