Základní škola by se měla zkrátit, musíme změnit celý systém, říká poslankyně

Politici a odborníci se přou kvůli rozhodnutí ministra školství zrušit povinnou angličtinu od první třídy. Podle kritiků Česko na výuku angličtiny rezignuje. Podle ministra a zastánců změny jde o správný krok. Kdo má pravdu?

Hostem Ptám se já byla poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).

Povinnou výuku angličtiny od první třídy základních škol a povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmého ročníku měl zavést nový rámcový vzdělávací program (RVP), který schválil koncem roku 2024 tehdejší ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Školy měly začít učit angličtinu povinně v první a šesté třídě od září 2027, dobrovolně od září 2025.

Nyní je první cizí jazyk povinný od třetí třídy a druhý nejpozději od osmé.

Současný ministr Robert Plaga (za ANO) se rozhodl pro úpravy RVP. Tento týden oznámil ředitelům škol, že chce nechat na na nich, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí. Kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy se změny dotknou také výuky druhého cizího jazyka v základních školách, který nebude povinný, ale pouze povinně volitelný. Podle Plagy je důležité dosažení výstupní úrovně angličtiny v páté třídě.

Názory rodičů, politiků, učitelů i expertů na vzdělávání se zatím různí. Někteří se obávají, že se zhorší dostupnost výuky cizích jazyků a prohloubí socioekonomické rozdíly mezi dětmi nebo mezi regiony a velkými městy. Jiní odborníci ale upozorňují, že jde o rozumný krok, protože školy často nemají na výuku angličtiny už od prvních tříd kapacity.

„Tohle nemůže být důvod. Takhle nemůžeme řešit problémy, když nejsou učitelé. Protože nejsou učitelé fyziky, také zrušíme fyziku? Z mého pohledu v tom hrají roli opravdu osobní vztahy mezi tehdejším ministrem a panem Plagou,“ reagovala poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) v Ptám se já.

Zrušení povinné angličtiny ale i některé další kroky ministra školství označila poslankyně za „vendetu“. „Pro mě je druhá štace pana ministra velkým zklamáním. Myslím si, že i terén je velmi rozčarovaný, že očekávání byla veliká,“ řekla Zajíčková.

Školy podle ní kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy zaskočilo třeba škrtnutí financí na školní plavání, zrušení testování v pátých a devátých ročnících nebo ukončení testování kombinované výuky na základních školách.

„Musíme vzdělávací systém přizpůsobit nové době. A změny, které se v současné době dělají, považuji za kosmetické, nezmění výrazně fungování toho systému. Děti jsou ve škole dlouho, máme přestárlé maturanty, pak máme i velmi dlouhé vysokoškolské studium,“ dodala poslankyně. „Jsem velmi ráda, že současný pan premiér Babiš hovoří o tom, že by se měla zkrátit základní škola. S tím jsem přišla já. Přišla jsem s návrhem reformy 8 + 2, 8 let povinně na na základce a dva roky na střední. Tuhle změnu musíme udělat.“

Jak zlepšit výuku angličtiny v Česku? Jaký je Robert Plaga ministr po návratu na resort? A jak může vláda Andreje Babiše posunout české školství?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jak se podle vás daří Robertu Plagovi v roli ministra školství? Je ve své funkci půl roku, byla od něj obrovská očekávání, i protože jednou už resort vedl. - Já jsem k němu teď v současné době velmi kritická. Přestože jsme se v předvolebních debatách na mnoha věcech shodli, až byli posluchači nebo čtenáři překvapení z toho, jakou shodu jsme spolu měli, tak jsem teď velmi jako kritická k tomu, jak rozhoduje, na základě čeho rozhoduje, jak vlastně nekomunikuje svoje rozhodnutí. Takže pro mě je druhá štace pana ministra velkým zklamáním. Očekávala jsem, že bude daleko více komunikovat. Nakonec to, co vyčítal nám po celé čtyři roky, když jsme vládli my, že špatně komunikujeme, tak mám pocit, že teď je to tak taky.

2:00 Myslím si, že i terén je velmi rozčarovaný, že očekávání byla veliká. Nakonec víme, že tento týden proběhla i demonstrace žáků proti náhlému, nikým s nikým nezkonzultovanému rozhodnutí. Takže myslím, že jsou rozčarováni všichni.

3:00 Co jsou ty pro vás největší problémy? - Začnu březnem, kdy pan ministr náhle ze dne na den rozhodl, že bude jinak organizovaný školní rok. V době, kdy školy, učitelé, děti počítaly s výlety, měly naplánované sportovní dny a podobně. Najednou bylo všechno jinak. Jasně, školy se s tím vypořádaly, ale nikdo nevolal po tom, aby se zkrátil školní rok a prodloužily se prázdniny. Vlastně dodneška nechápu, proč to rozhodnutí padlo. Pak přišlo plavání. To bylo vlastně taky náhlé, dokonce retrospektivně, čili se zpětnou účinností od 1. ledna, kdy najednou tíha financovat výcvik plavání, pokud je organizován lektory, plaveckými školami, padla na zřizovatele. Museli se s tím poprat. A to jsou u některých zřizovatelů stovky tisíc, které najednou museli vydat. Nepočítali s tím.

4:00 Pak to samozřejmě bylo zrušení testování pátých a devátých ročníků. Tam jsem důvod chápala, ale testování jako takové z matematiky, z českého jazyka mohlo proběhnout dál. Tam se opravdu mohla jenom zrušit část dotazníku. Nevím, proč zase to rozhodnutí padlo, protože to něco taky stojí, taková příprava. A najednou to hodíte vlastně do kanálu. A teď to zrušení pilotního ověřování kombinované výuky, taky náhlé. - Což je věc, proti které byl i ten protest. - Přesně. A zase to nikomu nepřekáželo, nestálo to státní rozpočet nic. Prostě byly školy, které ověřovaly, jak vypadá inovativní výuka. Mám trošku někdy pocit, že pan ministr jede nějakou vendetu vůči lidem, kteří mu nějakým způsobem někdy nebyli úplně po chuti. Protože si to jinak neumím vysvětlit. Opravdu si to neumím vysvětlit. Nikomu to nepřekáželo. Bylo to do roku 2028.

6:00 A ještě řeknu poslední věc. Před pár dny se najednou objevil materiál, který bude například měnit financování asistentů pedagoga. Taky nevím o tom, že by proběhla nějaká debata, kulatý stůl, že by byly přizvány skupiny, různé asociace, představitelé škol.

6:30 A vysvětlení, čím to může být? Vy tedy vidíte nějakou vendetu vůči předchozímu vedení? - Může to být tak. Nevidím samozřejmě do hlavy pana ministra, ale když se snažím najít ty důvody, třeba i u kombinované výuky a u rozhodnutí u těch druhých cizích jazyků, angličtiny, tak víme, to bylo veřejně známé, že tehdejší pan ministr Bek a pan ministr Plaga nebyli ve shodě. - Myslím, že dokonce Robert Plaga říkal, že i jedna z jeho motivací, proč se vůbec vrátit do politiky, je to, aby nějakým způsobem opravil kroky, které dělal jeho předchůdce. A neptala jste se na to přímo Roberta Plagy? - Chodím do Sněmovny dost často, jsem tam skoro pořád, když jedná Sněmovna. Čekám, že tam třeba pan ministr přijde. On se tam objevuje velmi málo. Snažím se ho tedy interpelovat, aby mi odpověděl přesně na otázky, o kterých jsme teď tady mluvili. My spolu mluvíme, samozřejmě ve formálnější rovině ano, ale že bych s ním rozebírala ty důvody, to jsem teď v poslední době nedělala.

8:00 Máte pocit, že by mohl být pod nějakým tlakem koaličních partnerů? Protože asi není žádné tajemství, že zejména Motoristé a SPD už před volbami Roberta Plagu velmi ostře kritizovali, dokonce říkali, že si nepřejí, aby se vůbec stal ministrem. Tím se ale stal. - Rozhodně to tam hraje taky roli. Hraje tam samozřejmě roli to, jaké vlády je součástí. Nemůžu být k panu ministrovi shovívavá už jenom proto, jakou vládu legitimizuje. Já jsem velmi kritická ke konání současné vlády, k dění v naší společnosti. A on to legitimizuje, on pro to hlasuje, on to podepisuje.

10:00 Pojďme k rozhodnutí ustoupit od výuky angličtiny od první třídy. Robert Plaga tvrdí, že je to proto, že je málo učitelů, že je nesmyslné za každou cenu trvat na výuce od první třídy, když nebudeme mít dobré pedagogy. Není na tom něco? - Tohle nemůže být důvod. Přece takhle nemůžeme řešit problémy, když nejsou učitelé. Protože nejsou učitelé fyziky, taky zrušíme fyziku? Vždyť fyzika se taky můžu učit až od nějaké sedmé třídy, takže ji taky zrušíme? Ne, takhle se problémy řešit nemohou. Z mého pohledu v tom hrají opravdu roli nějaké osobní vztahy mezi prostě tehdejším ministrem a panem Plagou.

12:00 A k těm druhým cizím jazykům. Já jsem se včera vrátila ze Slovenska. Byla jsem tam během roku a půl podruhé s Poslaneckou sněmovnou, s výborem, nejdříve školským, teď s lidskoprávním výborem. A oni tam přesně tento model druhých cizích jazyků tam mají, že to škola musí povinně nabídnout, ale žák si to může a nemusí vybrat. Víte, co se stalo? Druhé cizí jazyky na Slovensku jsou v podstatě zlikvidovány a jedině ve velkých městech a větších školách druhé cizí jazyky vyučují. To znamená, že tady vzniká to, po čem Robert Plaga volal, že musíme změnit, že musíme snížit nerovnosti v našem vzdělávání. Sám si to dal do strategie, na kterou se odvolává. - A tím jde proti tomu z vašeho pohledu. - Tím jde naprosto. Slovensko je toho důkazem. Mluvila jsem tam s poslancem Směru, to znamená současných vládních poslanců, a v podstatě tohle konstatují. Druhé cizí jazyky na dědinách, v malých městech nejsou.

13:00 A jak to dopadne v praxi? Protože Robert Plaga k tomu dodává, že taková kritika je nesmysl, že nikomu nezakazuje výuku jak druhého jazyka, tak angličtiny od první třídy. Nic se vlastně nemění. - Mění, protože rodič si najednou bude moct říct: „A já nechci, aby to moje dítě chodilo na německý jazyk nebo na francouzštinu.“ Je to nejčastěji samozřejmě německý jazyk. A musíme si uvědomit, že většina našich škol jsou malé školy, které mají okolo 220 žáků. To znamená jedna třída v ročníku. Po páté třídě z té třídy odejdou nějací studenti na gymnázia, zůstane tam 18, 20 žáků, někdy i méně. A představte si, že z těch 18 žáků si vyberou tři žáci druhý cizí jazyk. To přece nikdo neotevře, takovou skupinu. Takže ti tři žáci, kteří by druhý cizí jazyk chtěli mít, ho mít nebudou a budou to muset řešit jejich rodiče tím, že buď to dítě přihlásí třeba na víceleté gymnázium, nebo do nějakého většího města, nebo mu zaplatí druhý cizí jazyk soukromě v nějaké jazykové agentuře. Ok, já jsem s tím v pohodě, ale tohle nejsou rovné šance, po kterých voláme.

14:00 Vy jste zmínila další téma, které sice není možná tolik diskutováno, ale je poměrně podstatné, a to je ta změna financování asistentů pedagoga. Totiž tlak na změnu inkluze byl poměrně velký, bylo to součást mnoha předvolebních programů. I vy jste mluvila o tom, že je na místě provést nějakou revizi inkluze, zhodnotit, co funguje, co nefunguje. Robert Plaga to říkal také. - Já jsem ten návrh zatím úplně do detailu nestudovala, je to čerstvé. Pravdou je, že v minulém volebním období jsme se snažili o nějakou parametrizaci asistentů pedagoga. Opravdu to není dobře nastaveno. Může nastat to, že školy, které asistenty nepotřebují, je budou mít, a tam, kde je potřeba daleko vyšší, tak teď ty školy na asistenty nedosáhnou. Tohle může být jeden z důsledků.

15:00 Souhlasím s tím, že potřebujeme zvýšit profesionalitu asistentů pedagoga, zvýšit i nároky na jejich kvalifikaci, na jejich vzdělávání, profesionalizovat celkově podpůrný tým ve školách. Ale my si nejdříve musíme udělat audit. My tady budeme řešit asistenty pedagoga, přitom víme ze zprávy České školní inspekce, že nastavení těch asistentů ve školách vlastně zpravidla není funkční. - Mimochodem, revize inkluze, nebo tato opatření, to celé míří, a politici to tak rádi do toho balí, že by rádi ušetřili na drahé inkluzi. Ale tohle, co říkáte, je jasné, že skončí spíše opačně. - Přesně tak. Ano, myslím, že motivace pana ministra je ušetřit peníze. Peníze nejsou. Vlastně všechno, co zatím pan ministr udělal, směřuje k tomu, aby ušetřil tpeníze ministerstvu školství a některé přehodil na ty zřizovatele a tak dál. S tím, že se má zefektivňovat a možná racionalizovat financování našeho vzdělávání, naprosto souhlasím. Na tom jsme se s panem ministrem shodli, ale nemůžeme to dělat od střechy.

19:00 Našla byste na půlroce Roberta Plagy také něco pozitivního, za co by zasloužil pochvalu? - Ano, určitě zaslouží velkou pochvalu za návrh nového zákona vysokých škol. Tam jsem mířila. - Že se do toho pustil, obdivuji, to je odvážné. Samozřejmě jsme úplně na začátku. Teze samozřejmě znám, vím, k čemu směřují. Projednávali jsme to i v rámci naší strany. V podstatě shoda tam je. Souhlas, že se musí něco stát. - Jste připraveni ho v tom případě i podpořit jako opozice? - Pokud to bude mít racionální jádro a nestane se nějaký úhybný manévr, nebo nedostanou-li se do toho návrhu nakonec nějaké šílenosti, tak to určitě podpoříme.

22:00 A když to teď vezmu v širším kontextu, neudělal toho za půlrok Robert Plaga víc než vaše vláda za čtyři roky? - Nedomnívám se, protože to, co zatím udělal, je kontraproduktivní. A myslím si, že čas ukáže, že to bylo špatné rozhodnutí. A teď mluvím o angličtině, druhých cizích jazycích, kombinovaná výuka a tak dál. Teď přišel s tezemi, za to samozřejmě jsem ráda, ale ta práce na reformě nového zákona o vysokých školách začala už za naší vlády. A za naší vlády došlo k obrovské modernizaci školského zákona. O tom se málo mluví. Těch 40 poměrně podstatných změn školského zákona se scvrklo na to, že se mluvilo jenom o převodu nepedagogů na zřizovatele. Ale my jsme prosadili a schválili mnoho podstatných změn, které souvisí se samotným vzděláváním. - Takže vy jste s tím byla spokojená? - Nejsem s tím spokojená. Dělali jsme to na poslední chvíli a to je to, co tomu nejvíce vyčítám. Nevytvořili jsme si ani půl roku na to, aby se to propsalo do terénu a ukázalo se, že to bylo správné rozhodnutí. Dělali jsme to na poslední chvíli, dělali jsme to poslaneckým návrhem, poměrně rozsáhlé změny. To byly chyby, bohužel, musím to teď říct, tohle jde za STANem. Protože vystřídali tři ministry, a to je ten důsledek.

24:00 ODS má o víkendu ideovou konferenci. Co jsou za vás hlavní teze v oblasti školství? Jste v pozici stínové ministryně školství a já si ještě pamatuji doby, kdy stínoví ministři své mandáty končily s tím, že měli připraveny složky s budoucími reformami. - Pro mě je hlavní teze, že se musíme dívat na to, co potřebuje dítě. Mám pocit, že ministři, a současný nevyjímaje, velmi často rozhodují podle toho, co říká učitelský, profesní terén, ale nás musí zajímat ten žák, to je náš zájem. A tak se dívám na vzdělávání. A my musíme vzdělávací systém přizpůsobit nové době, adaptovat ten systém na novou dobu. A změny, které se v současné době dělají, považuji za kosmetické, nezmění výrazně fungování toho systému. Děti jsou ve škole dlouho, máme přestárlé maturanty, máme dvacetileté maturanty, pak máme velmi dlouhé vysokoškolské studium. Nám dnes běžně dělají státnice sedmadvacetiletí lidé. Jsem velmi ráda, že současný pan premiér Babiš třeba hovoří o tom, že by se měla zkrátit základní škola. Já jsem přišla s tím, že se má zkrátit základní škola. Přišla jsem s návrhem reformy 8 + 2, 8 let povinně na na základce a dva roky na střední. Ano, tuhle změnu musíme udělat.

29:00 Najde ODS po 20 letech odvahu otevřít znovu téma placení za vzdělávání, školné? - Já bych ráda. My jsme o tom samozřejmě také hovořili v rámci nějakého týmu pro vysoké školy. Shodli jsme se jednoznačně na tom, že participace studentů musí nastat, že vysoké školství nemůže stát jenom na penězích ze státního rozpočtu. Vysoké školství musí získávat daleko více zdrojů. Nejen ze státního rozpočtu, nejen od studentů, ale i třeba od soukromého sektoru. A participace studentů tu musí být. Já tomu klidně budu říkat školné, nebo tomu budu říkat zápisné, ale participace tu být musí. Je dokázáno, že vysokoškolsky vzdělaný člověk má vyšší plat než než třeba běžný středoškolák nebo absolvent nějakého nižšího vzdělání. Takže si myslím, že to je fér, aby přispěl na na svoje studium.

32:00 Takže v příštím volebním programu ODS bude nějaká forma školného? - Jednoznačně. - Na vysokých školách, nebo i jinde? - Ano, mluvíme teď o vysokých školách. Může to být zápisné, může to být nějaká nevratná půjčka. Jsem přesvědčená, že nějaká participace ze strany studentů ve volebním programu ODS bude.