Článek
Ministři financí EU se v pátek setkali v Lucemburku. Na programu bylo mimo jiné i rozšíření celního systému uhlíkového cla (CBAM). To je nutné zaplatit, pokud hranice do EU překročí zboží s velkou uhlíkovou stopou. Česko zastupovala ministryně financí Alena Schillerová.
„Rozšíření rozsahu mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích považujeme za logický krok k zachování rovného konkurenčního prostředí pro domácí výrobce,“ uvedla ministryně financí.
Cílem CBAM je zabránit přesouvání výroby s vysokými emisemi mimo EU a současně chránit evropské výrobce před nekalou konkurencí. Stávající režim platí od roku 2023, cena CBAM certifikátů se odvíjí od aktuální ceny unijních emisních povolenek.
Zboží překračujícího evropské hranice se ministři financí měli podle původního programu dotknout i v případě dalšího palčivého problému Unie. Starý kontinent totiž zaplavují levné balíčky posílané online především z Číny, a to podle sedmadvacítky musí skončit.
Unie proto staví ekonomickou hráz mezi Temu či Sheinem a evropským zákazníkem. Od prvního července 2026 bude platit v EU nové clo ve výši tří eur, které bude nutné platit i u zásilek do 150 eur a za každou celní kategorii zboží zvlášť.
Pokud si tedy objednáte tři stejná trička, zaplatíte clo tři eura, protože celně jde o jednu kategorii. Pokud si ale v jednom balíčku objednáte tričko a sluchátka, jedná se o dvě různé položky celního sazebníku a váš tarif je rázem šest eur. Na první pohled jde o drobné, ale v celkovém objemu už si unijní i česká státní kasa přijde díky tomuto clu na pěkné peníze.
„Pokud by došlo na stoprocentní variantu, že by v novém režimu od 1. července dorazilo do České republiky v e-commerce zásilkách tolik položek jako v měsíci květnu, což bylo 23 milionů, tak by to přineslo specifické clo v souhrnné výši 69 milionů eur. Přičemž tři čtvrtiny cla odchází do rozpočtu Evropské unie a čtvrtina zůstává v zemi, kde proběhlo celní řízení. Do rozpočtu České republiky by tak při květnových číslech objemu položek přibylo specifické clo ve výši 25 procent, v souhrnu za zhruba 431 milionů korun. Ale na realitu si budeme muset počkat,“ vysvětlil Seznam Zprávám Richard Zeman z tiskového oddělení Celní správy ČR.
Jak z dat instituce vyplývá, 95 procent balíčků, na které se dosud clo nevztahovalo, do Česka putuje z Číny. Od začátku roku do března těchto zásilek celkově přišlo do Česka 57 milionů (viz grafika). Na konci května už to bylo 93 milionů.
Šéfové státních kas EU se nyní domlouvají, podle jakých pravidel se peníze čínských gigantů vyberou. Na nové clo totiž navazuje reforma systému, která spotřebitelům usnadní administrativu s nákupem a zvýší odpovědnost online tržišť v celním procesu.
Dosud u zásilek do 150 eur také platil systém IOSS, v němž se DPH zákazníkovi připočítalo přímo v košíku e-shopu. Tento systém nešlo použít u zásilek dražších než 150 eur a objednaný balíček pak spadl do celního řízení. To se mění.
Například mobilní telefon za 500 eur objednaný ze Spojených států nebo Číny půjde nově zaplatit rovnou s českou DPH na zahraničním e-shopu. Za správný výpočet DPH má také nově zodpovídat přímo tržiště, z nějž člověk zásilku objedná, například Temu, Shein nebo Amazon. Jak se změna propíše do chování zákazníků, si zatím celní správa netroufá odhadovat.
„Chování spotřebitelů po 1. červenci nelze úplně odhadnout, záleží i na obchodních politikách elektronických tržišť. Můžeme také očekávat od čínských platforem, že budou chtít do Evropské unie zboží dovážet ve velkém a po provedení celního řízení a zaplacení cla dle celního sazebníku se už bude zboží uvnitř unie pohybovat bez jakýchkoli celních poplatků. Je třeba říct, že tyto velké kontejnerové zásilky jednoho druhu zboží je celní správa schopna snáze zkontrolovat, než malé množství zboží ve velkém množství zásilek,“ vysvětluje Zeman.
Zjednodušení kontroly by pro celníky byla dobrá zpráva, protože už v tuto chvíli jsou množstvím zásilek zahlceni. Počet balíčků spadajících do kategorie „pod 150 eur“ v posledních letech dramaticky vzrostl.
„Zatímco v roce 2023 doputovaly do České republiky tři miliony položek zboží v zásilkách nízké hodnoty, to znamená nepřesahující 150 eur, o rok později to bylo 23 milionů a loni už 105 milionů. Při současném stavu - 93 milionů těchto zásilek do konce května – jich může být letos dvojnásobek loňského počtu,“ dodává Zeman s tím, že podobně strmý růst počtu zásilek se týká celé EU.
