Článek
Spojené státy a Írán dosáhly mírové dohody. Do konce tohoto týdne ji mají zástupci obou zemí podepsat. Podle prohlášení z Pákistánu, který v jednáních sehrál roli prostředníka, by se tak mělo stát v pátek ve Švýcarsku.
„Gratuluji všem! Tímto plně povoluji otevření Hormuzského průlivu, bez poplatků, a současně povoluji okamžité zrušení blokády námořnictva Spojených států. Lodě světa, nastartujte motory. Ať teče ropa!“ napsal americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social.
Minimálně tři body ale stále zůstávají nejasné: Co bude s íránským obohaceným uranem, zda se lodní provoz v Hormuzském průlivu vrátí do stavu před válkou a zda se klidem zbraní i dohodou bude řídit Izrael, který útok na Írán společně s USA 28. února zahájil.
Uran odsunut na neurčito
Při obhajobě války prezident Trump na přelomu února a března zdůrazňoval, že Írán nesmí získat jadernou zbraň.
Avizovaná dohoda počítá s tím, že íránské zásoby vysoce obohaceného uranu budou předmětem dalších jednání. Washington požaduje přepravu veškerých zásob do jiné země, což však Teherán odmítá.
Podle některých amerických médií Trump zvažoval mimořádnou pozemní operaci s cílem zajistit a dovézt íránský obohacený uran, nakonec ji ale zavrhl jako příliš riskantní a nejistou.
„Žádná mimořádná bezpečnostní opatření v souvislosti s transportem vysoce obohaceného uranu nejsou potřebná. Ten materiál je uložený v kontejnerech, které vypadají asi jako bandasky na mléko,“ přiblížil pro Seznam Zprávy fyzik Ondřej Novák, který působí na Katedře jaderných reaktorů na Českém vysokém učení technickém (ČVUT).
„Obohacený uran má velkou hustotu, objemově ale nejde o nic velkého. Třeba 300 kilogramů obohaceného uranu je na velikost zhruba jako pár pytlů cementu.“
Podle údajů Světové jaderné asociace (WNA) Írán disponuje zhruba 440 kilogramy uranu, obohaceného na 60 procent. Pro dokončení jaderné zbraně je přitom potřeba uran obohacený na 80 až 90 procent.
„Takto vysoce obohacený uran má samozřejmě využití i v nevojenském výzkumu, ale ne v rozsahu, jaký ho má Írán. Na takový výzkum stačí gramy uranu, ne desítky nebo stovky kilogramů. Proto se domnívám, že Írán nemůže sledovat nic jiného než vojenské cíle. Jinak by to nedávalo smysl,“ podotkl Novák.
Podle agentury Reuters Íránci v dohodě souhlasí s tím, že nebudou pokračovat v dalším obohacování uranu, ale ten, který už mají, zůstane v Íránu.
Poplatky za průjezd průlivem?
Světovou ekonomiku v posledních měsících negativně ovlivnila dvojí blokáda Hormuzského průlivu.
Nejprve Íránci nepouštěli tankery plující z arabských zemí, následně Američané zablokovali plavidla mířící z nebo do íránských přístavů. Podle Trumpa obojí skončí v pátek po podpisu dohody.
Íránská tisková agentura Fars nicméně uvedla, že provoz budou společně regulovat Írán a Omán. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí ještě v pátek uváděl, že Teherán si vyhrazuje právo vybírat poplatky za průjezd tankerů a nákladních plavidel.
Podle Fars Teherán krátce před oznámením dosažení předběžné dohody doplnil do textu memoranda pasáž o vybírání poplatků za námořní služby. Trump naopak řekl, že memorandum předpokládá svobodnou plavbu Hormuzským průlivem.
Světová asociace majitelů a provozovatelů lodí (BIMCO) odhaduje, že odminování průlivů potrvá měsíc až dva.
Izraeli se dohoda nezamlouvá
Dva izraelské cíle války, tedy úplné zničení íránského jaderného programu a svržení tamního režimu ajatolláhů, zůstávají nenaplněny.
Samotné dohodě pak předcházela otevřená roztržka mezi Trumpem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Americký prezident v neděli kritizoval izraelský nálet na libanonskou metropoli Bejrút, o týden dříve dokonce přiznal, že v telefonátu izraelskému politikovi nadával.
Izraelská vláda tvrdí, že má právo útočit na Hizballáh v Libanonu. Írán, který Hizballáh finančně i vojensky podporuje, považuje ostřelování Libanonu za porušení příměří.
Deník Jerusalem Post napsal, že izraelská armáda se z jižního Libanonu nestáhne a nedovolí tamním obyvatelům vrátit se domů.
Ministr obrany Jisrael Kac řekl, že pokud Írán kvůli vývoji v Libanonu zaútočí na Izrael, odpoví země protiútokem. „Nejsme dohodou USA a Íránu vázáni, negarantuje naši bezpečnost,“ prohlásil pro změnu izraelský ministr vnitřní bezpečnosti Itamar Ben Gvir.
