Článek
Prezident podal kvůli sporu o summit NATO v Ankaře kompetenční žalobu. Ústavní soud návrh obdržel v pondělní večer.
„Rozhodnutí vyloučit prezidenta republiky z delegace považuji za bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok,“ uvedl prezident ve vyjádření.
„V tomto sporu opravdu nejde o jednu židli na jednom zahraničním jednání. Jde o vědomé rozhodnutí vlády vyloučit prezidenta, vrchního velitele ozbrojených sil a bývalého vysokého představitele NATO, z vrcholného jednání Aliance v době, kdy může svoji celoživotní expertizu uplatnit ve prospěch bezpečnosti České republiky a jejích občanů,“ píše Pavel.
O tom, že s prezidentovou účastí na summitu nepočítá, rozhodla vláda v pondělí. Andrej Babiš to vysvětloval praktickými důvody - kabinet bude muset v Ankaře vysvětlovat, proč neplní závazky vůči spojencům.
Hlava státu v dokumentu požaduje přednostní projednání. Jestli touto cestou Ústavní soud půjde, rozhodne jeho plénum. „Ústavní soud již dříve deklaroval, že si je vědom naléhavosti věci,“ stojí v prohlášení na webu.
Předseda vlády Babiš rozhodnutí hlavy státu respektuje, nemyslí si ale, že je dobré. V příspěvku na síti X zopakoval stanovisko, které prezentoval včera na vládě. „Není správné, pokud na sebe ústavní činitelé podávají žaloby k Ústavnímu soudu, proto jsem také kompetenční žalobu nepodal, když pan prezident odmítal jmenovat pana Turka ministrem, přestože podle mě a mnoha odborníků překračoval Ústavu,“ napsal premiér.
Babiš pondělní rozhodnutí vlády prezidenta nezařadit do delegace na summit NATO označil za pragmatické.
Jako kompromis prezident vládě nabízel, že pojede zastupovat Českou republiku na neformální večeři, která se koná první den setkání Severoatlantické aliance. Premiér ale v reakci zmínil, že právě na ni se může projednávat to nejdůležitější. „Tam se naopak často dojedná mnohem víc. Proto má být delegace na vládní úrovni a nedávalo by smysl, abychom v delegaci byli společně,“ dodal ministerský předseda.
Rozhodnutí pana prezidenta podat kompetenční žalobu respektuji, ale nemyslím si, že je to dobře. Není správné, pokud na sebe ústavní činitelé podávají žaloby k Ústavnímu soudu, proto jsem také kompetenční žalobu nepodal, když pan prezident odmítal jmenovat pana Turka ministrem,…
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) June 23, 2026
Plénum Ústavního soudu se sejde zítra, do té doby k věci nebude poskytovat žádné další informace. Zda se řízení stihne dokončit do summitu, nelze odhadnout.
Pavel argumentuje tím, že mu vláda znemožněním cesty na summit brání ve výkonu jeho ústavních pravomocí, k nimž patří zastupování země navenek.
„Zastupování státu navenek je pravomocí prezidenta podle článku 63 Ústavy České republiky. Je to v podstatě popis jeho práce. Vyloučit prezidenta z výkonu této pravomoci tedy znamená omezit jeho roli, kterou mu dává Ústava, nikoli vládní usnesení,“ míní prezident.
S tím ale vláda nesouhlasí. „Pan prezident podle dostupných informací během svého mandátu absolvoval 61 cest a jen během naší vlády navštívil dvanáct zemí. Před dvěma týdny jsme ho schválili do čela delegace na summit OSN,“ řekl Babiš.
Prezident v žalobě žádá Ústavní soud o tři konkrétní kroky:
- Aby deklaroval, kdo může rozhodovat o účasti prezidenta na summitu;
- aby uložil vládě nevytvářet prezidentovi administrativní ani jiné překážky při výkonu jeho ústavních pravomocí;
- aby stanovil vládě povinnost poskytnout prezidentovi republiky veškerou součinnost.
Ústava ani žádný zákon jasně neříká, kdo by měl Česko na podobných akcích zastupovat. V průběhu let se ale vyvinula praxe, že na summity NATO jezdí právě hlava státu.
„Tato praxe fungovala stejně za Václava Havla, Václava Klause i Miloše Zemana, napříč vládami všech politických barev. Ze dvaceti summitů Aliance, kterých se Česká republika účastnila, na devatenácti vedl delegaci prezident. Jedinou výjimkou byl vážný zdravotní stav. Pokud by se tato praxe měla z jakéhokoliv důvodu měnit, musí k tomu opět dojít jednáním a dohodou, ne jednostranným rozhodnutím vlády,“ uvedl Pavel.
Prezident se domnívá, že není úlohou vlády určovat, kam prezident má, či nemá jet. „Premiér Andrej Babiš nedávno řekl, že prezident není jeho nadřízený. V tom má pravdu. Jenom dodávám, že to platí i obráceně. Ústava předpokládá u výkonu některých pravomocí prezidenta součinnost vlády – součinnost, ne schvalování,“ míní prezident.
Pavel se zároveň domnívá, že by se tato otázka měla vyřešit i s ohledem na budoucí prezidenty. „Předpokládám, že jste mě zvolili prezidentem republiky, abych prezidentem republiky skutečně byl. Je mou povinností pravomoci prezidenta v plném rozsahu nejen vykonávat, ale i bránit. Ne kvůli sobě. Ale kvůli všem prezidentům a prezidentkám, kteří přijdou po mně,“ dodává prezident.
Podle premiéra je ale kompetenční žaloba zbytečná a Ankara je specifický případ. „Argumenty jsou jasné,“ uvedl Babiš.
Vztahy prezidenta a kabinetu se vyhrotily poté, co prezident odmítl jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Šéf Motoristů Petr Macinka pak přišel s tím, že odmítne prezidentovi cestu na summit NATO.
Premiér Andrej Babiš ale popírá, že by rozhodnutí souviselo s nějakými spory. „Máme tu zbytečný a nesmyslný spor, který je stále v mediálním prostoru, že by šlo o nějaký truc nebo že bychom panu prezidentovi něco zakazovali. Není to pravda,“ uvedl Babiš.
Text jsme aktualizovali v celém rozsahu. Doplnili jsme vyjádření premiéra Babiše.
















