Před 30 lety vznikl Seznam.cz: První počítač měl Ivo Lukačovič v ložnici rodičů

V roce 1996, kdy vznikl Seznam, patřil k hodně populárním televizním seriálům MacGyver. Vysílá se dodnes a pro jeho hlavního hrdinu je typická nápaditá technická improvizace.

Pro Pavla Zimu, člena nejužšího vedení Seznamu a jednoho z největších pamětníků firmy, je MacGyver idol. A jeho improvizaci rád přirovnává k tomu, jak byly od počátku stavěné služby Seznamu. „Tehdy to bylo z nouze, protože jsme neměli peníze, abychom koupili profesionální řešení. Tak jsme to lepili z toho, co jsme kde posbírali,“ vypráví.

Dnes firma využívá špičkovou infrastrukturu, ale stále hodně dbá na efektivitu. „Proto máme provoz třeba pětkrát levnější, než kdybychom to koupili s velkou slevou na Amazonu. Ta technická improvizace v Seznamu zůstala,“ popisuje Zima.

V Seznamu pracuje téměř od jeho zrodu. K výročí 30 let firmy jsme s ním zavzpomínali na dřevní doby českého internetu a na to, jak se Seznam vyvíjel od jednoho počítače v ložnici rodičů Iva Lukačoviče k dnešní velké technologické firmě. V rozhovoru jsme si tykali, v Seznamu, pod který spadají i Seznam Zprávy, je to standard.

V první půlce 90. let Ivo Lukačovič studoval ČVUT a ty taky. Potkali jste se už na škole?

Ve škole jsem se s Ivem asi nikdy nepotkal. Ale můj spolubydlící na Strahově, Tomáš Forche zvaný Eda, s ním chodil na nějaký předmět. A Eda začal pro Iva plnit ten katalog (Seznam byl v počátku katalog webových stránek – pozn. red.).

Takže k Ivovi a k Seznamu ses dostal přes něj?

Ano, to byl můj první kontakt se Seznamem, kdy můj spolubydlící klikal odkazy a byl jediný administrátor toho katalogu. A jednoho dne za mnou přišel a říká: „Máme problémy s provozními servery, nechceš nám pomoct?“ Já jsem přišel, měla to být taková odpolední akce, a zůstal jsem 30 let.

Na ČVUT bylo už před tím první české připojení k internetu. Co vám tam říkali o internetu?

Nic nám neříkali, to byla taková akademická hračka pro pár vyvolených. Já jsem se o internetu, specificky jako o e-mailu, dozvěděl od kamaráda ze základky, který studoval na VUT v Brně. On už e-mail měl, jako všichni studenti VUT. Na ČVUT jsem následně s touhle informací konfrontoval jednoho z učitelů.

Co on na to?

Podepsal mi papír, se kterým jsem zašel do výpočetního střediska ČVUT a dostal jsem přístup do terminálové učebny EARN (Evropská akademická a výzkumná síť – pozn. red.). Byl to sálový počítač, maximální vykopávka, ale byl připojený k internetu.

Ale nepředstavuj si to, že to byla učebna určená pro vědeckou práci. Já jsem tam chodil a psal jsem si maily s Honzou v Brně, kdy pojedeme domů a kdy půjdeme na pivo. Spousta dalších lidí tam hrála na nějakém serveru Dračí doupě. Pořád jsme byli studenti, pro které pivo a zábava byly důležitější než studium.

Když pak v roce 1996 Ivo Lukačovič spustil Seznam jako katalog českých webů, přišlo ti to jako dobrý nápad?

To bylo super. To byla paralela Zlatých stránek, rozcestník, kde najdeš to, co hledáš. Ten projekt byl zacílený na komoru tehdejším potřebám. A i když v té době byly i další podobné pokusy, jeho provedení bylo nejlepší.

Když ses pak přidal i ty, říkal sis už tehdy, že to má potenciál?

Jak jsem říkal, šel jsem na jedno odpoledne pomoct. To, co se z toho stalo potom, byla shoda náhod. Rozhodně jsem nepřemýšlel o tom, že když jdu Seznamu opravit dva servery, budu s tím spojený celý profesní život. Stejně mě ani ve snu nenapadlo, co z toho jednou může být za obrovskou firmu.

Když si představím, jak mohly vypadat vaše začátky, vybaví se mi film Jobs o vzniku Applu, kde pár nadšenců montovalo součástky v garáži. Jak vypadal začátek Seznamu?

Byl pronajatý byt ve vile pod nemocnicí Na Homolce, což už byla kancelář. Já jsem přišel skoro po roce fungování Seznamu, takže už to nebylo u Iva doma. Tam kromě Iva seděli tři lidé. David Matyáš jako obchodník, Petr Šnajdr jako administrátor a Karel Votruba dělal helpdesk. A já jsem přišel řešit hardware.

Celá kancelář byla připojená jedním vytáčeným připojením přes modem, takže to úplně nestačilo. Vtipné bylo, že když se modem rozpojil, byl tam automat, který mluvil Ivovým hlasem: „Pozor, internetové spojení ztraceno nebo rozpojeno.“ My jsme z toho měli hroznou srandu, protože i když Ivo byl pryč, neustále promlouval do kanceláře tyhle katastrofické scénáře.

Ještě předtím Ivo Lukačovič začínal v ložnici rodičů, je to tak?

Tam měl počítač, na kterém to programoval a v uvozovkách provozoval. Protože servery Seznamu… no, servery… Byly to vlastně stolní počítače, které stály na stole v CESNET (zájmové sdružení pro rozvoj síťové infrastruktury – pozn. red.) a byly připojené do internetu.

Jak jste tehdy sháněli techniku? Bylo jí dost?

Počítačů bylo dost, v té době se potřeby běžného stolního počítače a serveru až tak nelišily. Poté, co jsem do Seznamu přišel, jsme se snažili to už stavět z trošku kvalitnějších věcí, aby to bylo stabilnější v provozu.

To byl tedy tvůj úkol, chodil jsi tam s krabicemi a nosil techniku…

To byl můj úkol na začátku, postavit infrastrukturu tak, aby zvládala provoz. Skládal jsem počítače a postupně jsem začal i administrovat weby.

Seznam má dodnes některá specifika, třeba že si ve firmě všichni tykají. Je to pozůstatek z těch počátků, že?

V ajťácké firmě 25letých kluků to jinak nejde. Nedovedu si představit, že bychom si říkali: „Dobrý den, pane kolego.“ A ta firma, jak se nabalovala, už to nezměnila. Je to přirozené v naturelu ajťáctví, na kterém ta firma vyrostla.

Ve firmě je i vstřícné prostředí k psům. I to vzniklo už na počátku, že někdo měl psa a vodil ho do práce?

Z úplného začátku na žádná zvířata v kanceláři nepamatuju. Nějak to vzniklo z té neformální atmosféry, že když si člověk vezme psa do práce, nikomu to nevadí. Kromě některých kolegů jako vyložených odpůrců zvířat. A pro mnoho kolegů je to významný benefit.

Pes Krasty jedné brněnské zaměstnankyně se stal i předlohou pro psího maskota Seznamu. Odráží ten maskot i psy ve firmě, nebo v tom byl jiný plán?

Plán byl v tom, že Češi jsou pejskaři, je to české specifikum a Seznam se k tomu přidal jako ryzí česká firma. Jednoho dne si Ivo vybral tuhle cestu a myslím, že chybu neudělal. Seznamácký pes už k tomu brandu patří.

Žádná firma se během vývoje neobešla bez kotrmelců. Dostali jste se do nějakých nepříjemných situací?

Na začátku to byl startup jako každý jiný. Peníze byly a pak zase nebyly. Ale opravdová krize přišla až kolem roku 2000 s akvizicí ze strany švédské firmy Spray Ventures. Přišli Švédi, internetové firmy byly tehdy vysoko hodnocené, a říkali: „My kromě Seznamu koupíme dalších několik portálů napříč Evropou, spojíme to do jednoho balíku a uděláme IPO na Nasdaqu.“ (vstup na americkou burzu Nasdaq – pozn. red.) A Ivo se do toho přidal.

Ale dopadlo to jinak…

No, pak praskla internetová bublina. Jenže firma už byla nastavená na růst, my jsme místo 10 lidí měli třeba 50 lidí. Ale peníze ze Švédska nepřišly a několik měsíců nebylo na výplaty. Švédové věděli, že když pošlou peníze, bude jim to k ničemu, protože žádné IPO už nebude.

Jak jste se z toho dostali?

Shodou náhod nám pomohl Jirka Pallas, člověk, který od roku 1968 bydlel ve Švédsku a vydával tam desky a knížky. V 90. letech se objevil tady a začal podnikat na internetu. A nám tehdy pomohl švédskými kontakty. Přes švédského velvyslance a švédskou potřebu prodat Gripeny české armádě se povedlo, že ty peníze nakonec přišly. A byla to neuvěřitelná výhra. Protože tam nebyly splněné žádné akcionářské parametry vyjednané v původní smlouvě. Spray měl jenom 30 procent akcií a neměl žádné ovládací možnosti na Seznam. Ivo si dělal, v uvozovkách, co chce.

Švédy, nebo později další akcionáře, kterým oni to postupně prodávali, jsme potkávali jednou za rok na valné hromadě. A tyto peníze byly naprosto klíčové pro další růst Seznamu. Po roce 2000 přibývala jedna služba za druhou.

Ještě před tím, koncem 90. let, jste myslím narazili na překotný rozvoj e-mailu, kdy vám nestačily kapacity.

E-mail se spustil v roce 1998 a psala to tehdy externí firma, protože jsme už neměli dost vývojářů. A oni úplně neodhadli, kolik lidí si ten e-mail udělá. Databáze byla omezená velikostí dva gigabajty a do téhle velikosti jsme dospěli během několika málo týdnů. Pak se řešilo, co s tím, aby ten systém fungoval, a začalo se dělat komplexnější řešení. Ale byl to první český freemail, který reálně fungoval.

Jak Seznam rostl z pohledu počtu zaměstnanců?

Obrovský skok přišel právě kolem roku 2000, firma najednou měla i opravdové účetní oddělení. Do té doby to bylo živelné, účetnictví nám dělal Ivův táta, který má účetní firmu. Jinak ta firma rostla kontinuálně pořád.

Kdy sis poprvé řekl, že ze Seznamu může být opravdu něco velkého?

Poprvé, když začal Spray slibovat světlé zítřky. V tu dobu už ale internetu věřila spousta lidí. V roce 1994, kdy jsem poprvé poslal mail, nebo v roce 1996, kdy vznikl Seznam, to byla spíš ještě hračka. Ale během roku 1996 a v dalších dvou letech to raketově rostlo. Spousta malých firem se připojovala, dělaly si webové stránky a začaly používat e-mail na firemní komunikaci.

Pak ale přišel zlom, když Ivo v roce 2006 najednou odešel z firmy. Jaké to bylo?

Když to zjednoduším, Ivo si mě jednoho dne zavolal do kanceláře, během asi čtvrt hodiny mi předal firmu a řekl: „Tak čau.“ Tedy chvíli jsme se o tom bavili, on se mě zeptal, jestli bych to chtěl dělat. Přemýšlel jsem o tom a řekl jsem mu, že si na to troufnu, a pak prostě odešel. A s ním odešlo veškeré produktové know-how, které firma měla.

Jak jste tedy Iva nahradili?

Ještě jsme chvíli žili z nápadů, které tady zanechal, realizovali jsme rozjeté projekty. Ale pak jsme museli od nuly začít budovat produktový tým a na firmě to bylo vidět. Ivo je v tom naprosto nenahraditelný a bojujeme s tím doteď. Prošli jsme různými fázemi, kdy se nám produktově dařilo i nedařilo, ale vždycky to bylo horší, než když to řídil Ivo. Neznám jiného člověka v České republice, který by měl takový produktový cit a představivost.

Seznam ale i tak vyrostl. Když se podíváš na celou dobu po eskapádě se Švédy, byl to kontinuální rozvoj, nebo tam byly výkyvy?

Byl to víceméně kontinuální růst. Občas přišla nějaká krize, která udělala skok nahoru nebo dolů, kdy Seznam na tom vydělal nebo prodělal. Třeba za covidu se nám extrémně dařilo v návštěvnosti, protože lidé, jak seděli doma, byli hladoví po informacích. A shodou okolností návštěvnost už víceméně zůstala na těch covidových číslech. Žádný významný problém za posledních 25 let ale nepamatuju.

Co byly takové hlavní milníky, které firmu posunuly?

Bylo to v roce 1997 fulltextové hledání českým internetem, naprosto přelomová věc, do té doby to byl katalog bez hledání a Google ještě neexistoval. Pak e-mail v roce 1998, který byl klíčový pro loajalitu uživatelů. Dneska máme asi 65 procent českého trhu ve freemailech. A nám to strašně pomáhá ve frekvenci uživatelů, jak často chodí na naše služby.

Pak ty švédské peníze – díky nim jsme rozjeli oborové služby, které jsou významnou součástí našeho byznysu. Pak se díky dohodě s vydavatelstvím Borgis Novinky změnily z blogu na opravdové zpravodajství. Dál například Seznam Zprávy v roce 2016 a určitě feed (přehled zpráv a příspěvků na domovské stránce Seznamu – pozn. red.), to je rok 2017. A z poslední doby přeměna Mapy.cz na Mapy.com jako první globální produkt.

Co nejvíc táhne Seznam dneska?

Homepage (domovská stránka – pozn. red.) a její ekosystém. Jak je úspěšná homepage, tak je úspěšných 90 procent služeb Seznamu. Od roku 2015 jsme na homepage udělali spoustu kroků, které vedly k navýšení uživatelské loajality a frekvence, aby uživatelé trávili na Seznamu víc času. Všechna ta lajkovací tlačítka a diskuze, to do sebe krásně zapadá. Teď to vrcholí projektem Médium a opětovným spuštěním služby Lidé.cz. No a s Lidé.cz máme další globální plány. Tak uvidíme, jak budeme úspěšní.

Co chystáte?

Vyzkoušeli jsme si, že jsme schopní na libovolném zpravodajském webu, který má na sobě diskuze, ty diskuze spojit do sociální sítě. Generuje to mnohem lepší čísla, než když to byly jenom diskuze na separátních webech, jsou tam desítky procent návštěvnosti navíc. A s tím teď obcházíme po Evropě publishery. Ukazujeme jim, co se nám povedlo a jaké máme další plány.

A to je?

Chtěli bychom přijít se zájmovými diskuzními skupinami. Já chodím na Facebook jenom kvůli skupině Plastikoví modeláři, protože jinde takový obsah není. A tohle je typická skupina, kterou bychom chtěli, aby začala žít i na Lidé.cz. Stejně tak hasiči, fotbalisti, rybáři, turisti. Třeba i spolužáci. A do toho se snažíme ty diskuze dělat trošku jinak než Facebook.

Jak přesně?

Snažíme se udržet kulturu diskuzí a být poctiví v potírání nelegálních a nepravdivých věcí. Pamatuju diskuze na Novinkách před 20 lety, to bylo strašné. Pak přišla korespondenční registrace, kdy člověk mohl psát jen pod svým jménem a městem. Dneska už je lidem úplně jedno, co píšou pod svým jménem na internetu, takže to je potřeba podpořit dalšími nástroji.

Pomáháme si editorským týmem diskuzí a spoustou AI nástrojů, které to editorům ulehčují. Spolupracujeme na tom i s univerzitami. Tenhle ekosystém myslím máme špičkový možná i celosvětově, v Evropě stoprocentně. A věřím tomu, že to může uspět i v jiných jazycích než v češtině.

Už se toho někdo chytil?

Vyjednáváme, ale věřím, že letos nějaký posun uděláme. Bavíme se zatím s publishery v Německu, v Polsku a na Slovensku.

Internet změnil svět a teď je takovým hybatelem umělá inteligence. Nakolik už změnila Seznam, kromě diskuzí?

To je úplně boží. Jako ajťák před 25 lety, když jsem koukal na film Vesmírná odysea, netušil jsem, že se toho dožiju, že budu mluvit se svým počítačem a on mně bude věcně odpovídat lidskou řečí. V Seznamu to využíváme všude. Naše vlastní modely jsou nasazené na asi 60 implementacích napříč firmou. A postupně to roste.

Máš konkrétní příklady?

Třeba na mapách už je to denní součást práce redakce. S podobně velkým týmem, s jakým jsme řešili Českou republiku, musíme řešit celý svět. Buď budeme mít stovky kartografů, anebo jim pomůžeme AI nástroji. Tak zatím hledáme cestu těch nástrojů. Na Emailu jsou to zatím drobnosti typu sumarizace zpráv, seskupujeme e-shopové zprávy, vyplňujeme předmět. Ale na podzim chystáme velký redesign a tam máme připravenou spoustu AI pomocníků.

Jak jsi zmiňoval, že se dá se strojem mluvit, co chat s umělou inteligencí Seznam Asistent?

Na Seznam Asistentovi intenzivně pracujeme a teď ho zkoušíme i jako hlasového, takže už přichází i to povídání. To je teď taková velká výzva pro Seznam.

Využívá Seznam i externí AI nástroje, nebo jen vlastní?

Na něco využíváme i externí modely, ale je vždycky přísně vybrané, která data jsme ochotní do externího modelu poslat. Myslím, že do budoucna k tomu budou firmy přistupovat mnohem víc jako Seznam a budou se snažit si provozovat vlastní modely. Aby některá data nemusely posílat někomu, kde nikdy nevíš, co se s nimi stane.

Sázím na to, že díky tomuhle nastavení, protože my ho jedeme od začátku, bude naše know-how a významnost mnohem dál než u některých konkurentů. Jsem přesvědčený, že každá koruna, kterou jsme dali do vlastních modelů a do vlastního provozu jazykových modelů, se nám vrátí.

Společnost Seznam.cz je majetkově propojena se společností Seznam Zprávy.