„Jeden požár a budeme se divit.“ Lékař předělal ordinaci na domov důchodců

Okraj vinařské obce Mutěnice na jižní Moravě. Na nově postavené ulici Za Benzinkou se rodinné domky teprve dokončují, zatím chybí ploty a většinou i trávníky a zeleň.

„Tady že má být dům pro seniory? Počkejte,“ diví se řemeslník, který odpočívá ve stínu na stavbě jednoho z domů, a nastupuje do dodávky. „Je to od nás ten poslední dům po levé straně,“ naviguje znalejší řidič auta a ukazuje na budovu, která přes zahradu skutečně sousedí s čerpací stanicí.

Před novostavbou zahradničí muž s vidlemi a kýblem, lékař Pavel Nenička. V rodinném domě, který měl původně sloužit jako ordinace, se nyní stará o jedenáct seniorů.

„Je tady obrovský počet důchodců, kteří nemají ubytování. Ti lidé by zůstali doma v zanedbaném stavu,“ vysvětluje reportérovi.

Nenička provozuje jedno ze tří zařízení, před kterými v úterý varovala Kancelář veřejného ochránce práv. Podle shromážděných důkazů jde o pobytovou sociální službu bez potřebné registrace. Zpráva mluví o tom, že poskytovaná péče jejich klienty ohrožuje.

„Laičtí pečující v mutěnickém zařízení opakovaně podávali psychofarmaka, aby utlumili projevy klientů. O jejich použití někdy rozhodovali sami, lék navíc mohli dostat i klienti, kterým ho nepředepsal lékař. Takový postup je naprosto nepřijatelný,“ upozornil zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.

Lékař Nenička reportéra Seznam Zpráv domem krátce provedl. Za vstupní halou následuje menší kancelář, pak kuchyňka s jídelním stolem a zamknutou skleněnou skříní s léky. Ve třech místnostech se zataženými žaluziemi kvůli vedru leží klienti. Někteří hledí na velkou televizi, jiní spí. Působí netečně.

Pavel Nenička zprávu ombudsmana vnímá jako šikanu úřadů. Tvrdí, že na něj mají spadeno už kvůli jeho předchozí kauze.„Byl jsem vyloučený z lékařské komory. Zavedl jsem rodinné lékařství. Víte, co je to rodinné lékařství?“ ptá se.

Tvrdí, že všichni jeho pacienti byli spokojení, ale narazil na odpor mocných. „Na každou hloupost máte dnes specialistu. To jsme odbourali, ale komora se ze všech sil brání, aby reforma nebyla. Bylo to geniální, šetřili jsme pojišťovnám peníze, ženy nemusely chodit po gynekologii, dělali jsme si i těhotné,“ líčí to, co nazývá rodinné lékařství.

Česká lékařská komora redakci potvrdila, že Pavla Neničku ze svých řad vyloučila, a nemůže tedy ordinovat. Televize Nova předloni informovala, že v této stavovské organizaci skončil, protože v rámci rodinného lékařství mimo jiné chtěl ženám provádět gynekologická vyšetření. Ovšem bez potřebné české atestace.

„Mám atestaci ze Švédska. Ale nechtěli mi to uznat, protože jsem poukázal na to, že se praktičtí lékaři o lidi nestarají, ale jen píší žádanky,“ je přesvědčený.

Ordinaci proto přestavěl na rodinný dům, kde pečuje o seniory. „Když budete mít doma tatínka, tetu nebo strýce, tak se o ně můžete starat a nemusíte se registrovat jako pobytová sociální služba. My jsme normálně rodinný dům. Jen aby to bylo organizačně zvládnutelné a pečovatelky nemusely docházet do osmi trvalých bydlišť, tak jsou lidé takto po ruce,“ vysvětluje Nenička, proč má v rodinném domě jedenáct seniorů. Takto mu podle něj na 24hodinovou péči stačí pět pečovatelek a ne 24.

Za domácí péči ale příbuzní logicky neplatí. Podrobná zpráva Kanceláře veřejného ochránce práv zmiňuje, že senioři v mutěnickém domě hradili 19 až 21 tisíc korun měsíčně plus příspěvky na péči. „Všechno těm lidem zařizujeme. Jídlo. Platí se energie, praní, léky… Nemusí se o nic starat,“ hájí se Nenička.

Lékař je přesvědčený, že právě takové domy jsou kvůli demografii a předvídanému stárnutí populace jediná možnost, jak vyřešit problém narůstajícího počtu lidí vyžadujících nepřetržitou péči. „Stát musí být vděčný za ochotu lidí, kteří své rodinné domy chtějí dát na péči o seniory. Ale nejde to registrovat, protože to jsou rodinné domy,“ upozorňuje Pavel Nenička a ukazuje, že třeba dveře jsou v domě široké 90 centimetrů. V registrovaných domovech musí mít nejméně 110 centimetrů. Předělávat je ale nechce.

„Nechci to bourat. Co by z toho bylo… Je to postavené jako ordinace. Měl bych teoreticky pokoj, ale oni nám dělají naschvály,“ tvrdí. V příštím roce by mu měl po pěti letech vypršet trest vyloučení z České lékařské komory. Zvažuje, že z půlky domu udělá ordinaci.

Shodou náhod nedaleko mutěnického domu žije bývalý dlouholetý ředitel registrované sociální pobytové služby Jan Hanáček. „Všechny registrované služby musí splňovat hygienické, požární a sociální podmínky. Zařízení kontroluje hygiena, hasiči, inspekce sociálních věcí, kraj. Měl jsem dvě kontroly ročně,“ líčí Hanáček s dovětkem, že pod takovou kontrolou dům bez registrace není. „Tvrdím jednu věc: Jeden požár v takovém domě a všichni se budou divit.“

Konkrétně pak Hanáček upozorňuje na zmíněné šířky dveří. „Je to velmi jednoduché. Šířka je stanovená proto, aby se dalo vyjet s postelí nebo vozíkem, kdyby se něco stalo. Představte si, že tam začne hořet… Nechtěl bych tam být,“ podotýká.

Stejně tak ho zaráží, že v neregistrovaných domech mohou být i tři až čtyři senioři na pokoji. Registrované domy se přitom musí upravovat, aby klienti měli více soukromí. „Jsme nuceni k tomu, aby pokoje byly po dvou. Tady jsou po třech nebo po čtyřech a nikomu to nevadí?“ diví se Jan Hanáček.

V jednom ohledu ovšem s lékařem Neničkou souhlasí. „Stát v tomto ohledu selhal. Kdo lidem pomůže s jejich blízkými?“ připomíná nedostatečné kapacity pobytových služeb.

Starosta Mutěnic Jiří Zálešák (Pro Mutěnice) pro Seznam Zprávy vysvětluje, že o domu ví. Z titulu své funkce ale věc nemůže nic ovlivnit. „Je to soukromý objekt. Tvrdí, že tam mají lidi pod nájemní smlouvou. Momentálně se neví, co s tím. Kapacity jsou nedostatečné. A starší lidé se pak umisťují různě,“ zmiňuje.

Kontrolovat zařízení bez registrace mohou kraje. Z dotazování Seznam Zpráv vyplývá, že jen v posledním roce řešily podezření na minimálně dalších čtrnáct podobných zařízení bez povolení, kde žijí senioři.

„Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Jihomoravského kraje řešil v období od roku 2025 do května 2026 podezření na poskytování sociálních služeb bez oprávnění k jejich poskytování u celkem čtyř subjektů,“ popsala mluvčí Martina Žídková.

Podle zveřejněné dokumentace Kanceláře veřejného ochránce práv má v mutěnickém zařízení kraj zahájit kontrolu v letošním roce.