Hlavní obsah

Menší závislost na ruském plynu. Nové detaily horkovodu za 21 miliard korun

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Horkovod do Brna přivede teplo z dukovanské jaderné elektrárny.

Horkovod z Dukovan do Brna, který má posílit energetickou soběstačnost Česka, začnou stavět na konci příštího roku. Projekt za 21 miliard korun má být hotový do šesti let, uživatelům zaručí minimální zdražování tepla.

Článek

Bude to více než 90 kilometrů nového potrubí ukrytého asi dva metry pod zemí. Obří projekt za 21 miliard korun má přispět k vyšší energetické nezávislosti Česka na dodávkách ze zahraničí. Zástupci brněnských tepláren představili nové detaily horkovodu, který přivede energii z dukovanské elektrárny do Brna i některých okolních obcí. Má to držet stabilní cenu tepla.

Práce podle plánů začnou na konci příštího roku, hotovo má být do září roku 2032. „Je to projekt, který má zásadně proměnit způsob, jakým Brno vyrábí a dodává teplo. Naším cílem je postupně snížit závislost na zemním plynu a zajistit stabilní zdroj tepla na desítky let dopředu,“ sdělil generální ředitel Petr Fajmon z městské firmy Teplárny Brno. Investici připravuje ve spolupráci s polostátní firmou ČEZ.

Běžná rodina v Brně ročně platí za teplo asi 23 tisíc korun, jeden gigajoule stojí okolo 1100 korun. Díky horkovodu má cena tepla zůstat stabilní. Při energetické krizi v některých městech výrazně zatížila rozpočty domácností. „Při předpokladu rostoucích příjmů domácností bude cena poměrově k výdajům nižší než dnes,“ reagoval finanční ředitel městské firmy Přemysl Měchura.

Ještě před ruským vpádem na Ukrajinu byly teplárny závislé na plynovodu ze čtyř pětin, takže většinu tepla pro 100 tisíc domácností a 250 tisíc lidí vyráběly ze zemního plynu. Nyní tato složka tvoří asi 60 procent, díky horkovodu se po roce 2032 smrskne jen na pět procent, což je také důvod, proč zadavatelé projekt z 80. let minulého století oživili. Plánovaný horkovod má zajistit výrobu poloviny tepla z brněnských tepláren. Zbytek zaručí kotel na štěpku či teplo ze spáleného odpadu.

Ministerstvo životního prostředí na horkovod loni schválilo dotaci z Modernizačního fondu ve výši 10,6 miliard korun, na zbytek si vezmou úvěr. „Projekt musí být dokončený do září roku 2032, abychom na něj mohli vyčerpat dotaci v plné míře,“ avizoval finanční ředitel městské firmy Přemysl Měchura. Evropská dotační politika v energetice vyžaduje také majetkové oddělení výroby, distribuce a prodeje energií. V dubnu proto vznikly Teplárny Brno Distribuce, které mimo jiné budou výstavbu horkovodu zajišťovat.

Projektanti už mají jasno o přesném umístění 43 kilometrů potrubí mezi jadernou elektrárnou Dukovany a brněnskými Bosonohami. V územních plánech obcí byl doteď vymezený asi třísetmetrový pás. Po zpřesnění trasy se ochranné pásmo pro budoucí potrubí zúžilo jen na deset metrů. „Z mapy mizí obrovský koridor, což nám zjednoduší plánování v území i pohyb v katastru,“ reagoval starosta Tetčic Jan Šon.

Nové silnice rozkopat nechtějí

Tisícové Tetčice patří k obcím, které dukovanské teplo odebírat nehodlají. „Máme položené nové chodníky a silnice. Rozkopat znovu celou obec, abychom se připojili k horkovodu, mi přijde jako nesmysl. Při energetické krizi si mnoho našich občanů nakoupilo úspornější kotle na dřevo či plyn. Kdybych je nabádal k výměně zdroje, asi by mě sežrali,“ nebral si servítky.

Nový energetický zdroj podle něj dává smysl jen ve větších sídlech. Teplo z „jaderky“ má kromě Brna mířit třeba do Dukovan, Oslavan, Ivančic nebo Moravského Krumlova, tam jsou jednání s brněnskými teplárnami nejdál. „Chceme zapojit všechny obce, které o to mají zájem. Technicky je to jednodušší v obcích, které už mají svou menší technickou soustavu i náhradní zdroj, protože horkovod nebude v provozu celou sezonu,“ řekl předseda nové firmy Teplárny Brno Distribuce Martin Šroubek. Menší přípojky už nejsou součástí liniového zákona a jejich povolování může být časově náročnější.

Horkovod z Dukovan spojí se severozápadním okrajem Brna 16 metrů vysoká výměníková stanice. Vyroste v Bosonohách. „Výběr místa je daný územním plánem, bude stát poblíž historického náspu nedokončené Hitlerovy dálnice, který ji částečně zakryje. Jednáme s teplárnami o podobě, aby stavba měla zelenou střechu a co nejmíň rušila okolí,“ vysvětlil starosta městské části Martin Černý.

V projektu smysl vidí, i když si nedokáže představit, že kamiony s potrubím a dalším materiálem na stavbu budou projíždět Bosonohami přes stávající průtah, zatížený hlukem z desítek tisíc aut denně. „Požadujeme, aby při stavbě výměníkové stanice byla v procesu i stavba plánovaného obchvatu,“ zdůraznil starosta.

Za Bosonohami se má větvit dalších 53 kilometrů nového potrubí v intravilánu Brna. Teplo z Dukovan tak bude plynout i do nově stavěných bytových komplexů, třeba v Bohunicích, Bystrci či Líšni. Napojí se i na stávající soustavu.

„Harmonogram pětileté výstavby bude sestavený tak, abychom jednotlivé lokality zasáhli akceptovatelně, neomezili zásadně dopravu a neparalyzovali život ve městě,“ vysvětlil Šroubek.

Změnu pocítí řada domácností i jiným způsobem. Ze sídlišť a bytových bloků postupně zmizí 110 lokálních plynových kotelen, které vystřídají menší výměníkové stanice. „S městskými částmi budeme diskutovat o novém využití prostor,“ řekl Fajmon.

Teplárny pro horkovod potřebují vyjednat podmínky asi s 1300 vlastníky, už jim poslali vstupní informační dopis. Většina dotčených parcel však bude jen zatížená věcným břemenem, protože je potrubí podzemní. Zástupci firmy přiznávají, že to může být složité, nicméně jim pomůže, že horkovod patří ke strategickým projektům a takzvaným liniovým stavbám, jimž náleží rychlejší povolovací proces.

Projekt souvisí se zajištěním strategických cílů státu. „Co se týče bezpečnosti, konkurenceschopnosti v energetice i dekarbonizace za rozumnou cenu, abychom si nepoškodili ekonomiku a nepřiměřeně nezatížili domácnosti,“ řekl Tomáš Ehler z ministerstva průmyslu a obchodu.

Související témata:

Doporučované