Článek
Česká armáda si letos pochvaluje velký příliv nováčků. Zvýšený zájem o službu v uniformě se vedle profesionální armády týká taky aktivní zálohy. Nedávno počet civilistů, kteří vedle svého zaměstnání jezdí ještě na vojenská cvičení, překonal hranici pěti tisíc.
Stačit to nebude, armáda má s aktivní zálohou velké plány. Už dnes slouží dobrovolníci u letectva, kybernetických sil, dělostřelců nebo výsadkářů.
Loni na podzim navíc vzniklo 14 praporů územní obrany, v každém by mělo v budoucnu působit šest stovek lidí, v naprosté většině má jít právě o příslušníky aktivní zálohy, jak už dřív popsal Českému rozhlasu budoucí náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč.
Ve stejnou dobu, kdy aktivní záložníci slyší, že jsou pro armádu důležití, přichází ale pro některé z nich překvapivá zpráva.
Po deseti letech fungování se velení armády rozhodlo zrušit Radu velitelů aktivní zálohy, tedy poradní orgán náčelníka generálního štábu, který armádním špičkám poskytoval zpětnou vazbu ohledně toho, co dobrovolníky v armádě trápí, co řeší a co by si přáli změnit.
Šéf armády Karel Řehka podepsal nařízení o zrušení 12. června, jak Seznam Zprávám potvrdila jeho mluvčí Zdeňka Sobarňa Košvancová.
„Za účelem zefektivnění výstavby a rozvoje jednotek aktivní zálohy byla provedena analýza postavení Rady velitelů AZ v systému velení a řízení AČR. Analýza potvrdila, že jednotky AZ jsou plně integrovány do stávajícího systému velení a řízení na strategické, operační i taktické úrovni stejně jako profesionální jednotky. (…) a tak byl tento koncept vyhodnocen jako postavený mimo standardní systém velení a řízení,“ doplnila zdůvodnění Košvancová.
Informace v surové formě
Redakce mluvila se čtyřmi příslušníky aktivní zálohy, kteří byli součástí Rady, jména si nepřáli uvést. Všichni se shodují, že Rada měla výjimečnou roli.
„Rada velitelů aktivní zálohy byl jediný instrument, který dával vrchnímu velení armády informaci o stavu a vývoji a problémech jednotek aktivní zálohy napříč systémem. Bez jejího fungování je de facto bez šance, aby se informace dostaly v surové formě až nahoru,“ myslí si velitel jedné z rot aktivní zálohy.
Rada vznikla na podzim 2016 a scházela se zpravidla jednou ročně, z jednání vznikala doporučení adresovaná velení armády, co by aktivní záložníci chtěli změnit.
Na rozdíl od profesionálních vojáků mají lidé v aktivní záloze kariéry v jiných oborech a na vojenské cvičení jezdí několikrát ročně „na úkor“ své hlavní, civilní práce. Řeší tím pádem třeba problémy se svými zaměstnavateli, které se vojáků z povolání netýkají.
„Opakovaně jsme navrhovali, aby třeba armáda iniciovala změny, aby zaměstnavatelé aktivních záložníků dostávali daňové úlevy nebo úlevy na sociálním nebo zdravotním pojištění. Taky jsme neustále opakovali, že je potřeba poskytovat odborné vzdělávání i velitelům z aktivní zálohy,“ popisuje další z velitelů.
„Dlouho jsme řešili, že vojáci v aktivní záloze neměli přidělené zbraně. Půjčovali si zbraně od vojáků z povolání, těm to samozřejmě vadilo, nám to taky vadilo, to se nakonec povedlo změnit aspoň, co se týče útočných pušek a pistolí,“ dodává.
Armáda naproti tomu argumentuje tím, že Rada velitelů aktivní zálohy vznikla v době, kdy aktivní záloha ještě nebyla naplno včleněná do armády, což se během uplynulých 10 let povedlo změnit, takže už není potřebná.
„Sekne se to“
Mluvčí generálního štábu Košvancová ujišťuje, že o možnost informovat o svých problémech příslušníci aktivní zálohy nepřijdou. Postup bude ale klasický jako u vojáků z povolání.
„Zrušením Rady AZ ve stávající podobě budou aktuální problémy z přípravy vojáků v AZ řešeny v rámci jednotlivých druhů sil, vojsk a služeb,“ napsala redakci Košvancová.
„Návrhy velení Armády dávají běžně velitelé jednotlivých druhů sil na základě Lesson Learned. Jinak zpětnou vazbu máme od osob jak z útvarů, tak z krajských vojenských velitelství, co s AZ běžně jsou v kontaktu a pracují s nimi. A také se k nám dostane i od vojáků v aktivní záloze,“ doplnila.
Vojáci z dnes už bývalé Rady velitelů aktivní zálohy oslovení redakcí mají zatím pochybnosti.
„Řádný oficiální postup je, že problém řeknu veliteli útvaru, a ten ho buď vyřeší, a pokud na to nestačí, řekne to výš. A to právě nikdy moc nefungovalo. V momentě, kdy se má problém přenést výš, se to většinou sekne,“ popisuje svou víc než dvacetiletou zkušenost ze služby v aktivní záloze jeden z velitelů.
„Jedna věc jsou problémy, které mají jednotky u svých konkrétních útvarů, to je, dejme tomu, byznys každého z nich. Ale potom je mnoho věcí, které jsou systémovým problémem a jednotlivé útvary je nejsou schopné řešit právě proto, že jde o systémový problém,“ souhlasí další z vojáků aktivní zálohy.
Armáda slibuje, že pokud to bude potřeba, svolá na jeden den velitele jednotek aktivní zálohy do Prahy, kde se dozvědí novinky a proberou aktuálně řešené problémy.
