Článek
Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka v loňském červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření expertů jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS.
„Závěry mezinárodního expertního panelu odpovídají výsledkům šetření, které společnost ČEPS zveřejnila loni ve své závěrečné zprávě. Současně potvrzují význam řady opatření, jejichž realizaci jsme zahájili bezprostředně po mimořádné události,“ uvedl místopředseda představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček.
Národní pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) se skládala ze zástupců ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva financí, provozovatelů přenosové soustavy a regionálních distribučních soustav, klíčových výrobců elektřiny a operátora trhu. Celou událostí se zabývala v širším kontextu.
„Bezprecedentní výpadek přinesl řadu nových praktických zkušeností, ze kterých je nezbytné se poučit a zohlednit je v návrhu nápravných opatření. Naše výstupy pomohou posílit bezpečnost a spolehlivost dodávek elektřiny. Závěry pracovní skupiny zároveň představují konsenzus všech zúčastněných odborníků,“ říká předseda ERÚ Jan Šefránek.
ČEPS začal s podrobnou analýzou příčin výpadku hned po události. Následně přijal soubor technických, provozních a organizačních opatření zaměřených na další posílení odolnosti přenosové soustavy.
Loňský výpadek odstartoval pád jednoho ze tří vodičů ve vedení V411. Ten způsobil zkrat a odpojení daného vedení od přenosové soustavy. Poté následoval výpadek šestého bloku tepelné elektrárny Ledvice v Ústeckém kraji, přetížení vedení V208 mezi rozvodnami Milín a Čechy Střed ve Středočeském kraji a odpojení vedení V401 v rozvodně Krasíkov v Pardubickém kraji.
„Systém fungoval správně. Na vzniklý stav navázala rychlá a správně provedená obnova sítě. Na nepravděpodobnou souhru negativních okolností a následných výpadků nemůže být žádný sytém stoprocentně připraven. Vždy přitom platí, že máme co zlepšovat, především v oblasti integrace nových kolísavě vyrábějících zdrojů do soustavy a jejich technické připravenosti na nestandardní provozní stavy,“ vysvětluje ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer.
Experti doporučili zpřísnění některých standardů pro provoz sítí, rozšíření preventivních opatření nebo revizi některých postupů, aby se podobným incidentům do budoucna předešlo.
Svaz energetiky ČR považuje za klíčová konkrétní opatření, která mají vést k posílení bezpečnosti, spolehlivosti a odolnosti soustavy. „Jsou to investice do sítí, modernizace zdrojů nebo retrofit střídačů (modernizace, vylepšení nebo dovybavení staršího zařízení, pozn. red.) u starších výroben. Podporujeme rovněž doporučení v technicko-provozní oblasti, která se týkají provozních postupů, dispečerského řízení, komunikace mezi provozovateli soustav a výrobci i chování jednotlivých zdrojů,“ říká výkonný ředitel Svazu energetiky ČR Josef Kotrba.
Kromě opatření na technické úrovni dojde také ke změnám v legislativě a komunikaci, ale také v pravidelných cvičeních simulací výpadků. „Zvýšení odolnosti soustavy vůči mimořádným událostem závisí zejména na včasné realizaci investic do klíčových energetických projektů. Také proto oceňujeme doporučení týkající se legislativních změn, které povedou k urychlení souvisejících povolovacích procesů,“ popisuje Kotrba.
Aktuálně mohou provozovatelé elektrizačních soustav čekat na povolení výstavby rozvodny i 15 let, což by se mělo změnit. Zároveň distributoři elektřiny a ČEPS chtějí investovat do soustav dohromady 40 miliard korun ročně.
Masivní výpadek elektrického proudu z loňského 4. července, který trval několik hodin, postihl asi milion odběratelů. V Česku je 6,3 milionu odběrných míst. Podle výsledků šetření, které ČEPS představil v závěru loňského roku, byl hlavní příčinou pád kabelu na vedení V411, který způsobila chybná oprava z dřívějška. Na to navázaly další výpadky. Předtím soustava podle ČEPS přetížena nebyla.
