Okamurova šéfposlance podezřívají experti z letitých daňových úniků

Finanční správa spadající pod vicepremiérku Alenu Schillerovou z ANO ohlásila tažení proti holdingům, které obcházejí daně vytvářením účelových vlastnických struktur. Stát si slibuje, že tak vymůže miliardy.

Podle daňových expertů by se finanční kontroloři měli zaměřit na Radima Fialu, šéfa poslanců vládnoucí SPD.

Radim Fiala totiž před osmi lety prodal svůj IF holding svěřenskému fondu svého právníka a podřízené, přestože fond na nákup stamilionového dotačního byznysu neměl peníze. Nyní si místopředseda Okamurovy SPD vzal společnost zase zpět. Poté, co mu fond část kupní ceny splácel roky z výdělků holdingu.

„Jde o typický příklad zneužití daňového práva v České republice,“ hodnotí Jana Skálová, docentka z Katedry finančního účetnictví na pražské Vysoké škole ekonomické, s níž scénář Seznam Zprávy konzultovaly. A další kolegové jí přizvukují. Fiala se ocitá v podezření z mnohamilionového daňového úniku.

„Troufnu si tvrdit, že jsem ve své kariéře založil opravdu mnoho svěřenských fondů, ale nic obdobného jsem nikdy neviděl a klientům bych takový postup v žádném případě neradil,“ podotkl advokát a expert na svěřenské fondy Aleš Eppinger.

Místopředseda SPD se přitom paradoxně k postupu velmi se podobajícímu praktikám, které v posledních letech označily za daňové úniky Finanční správa i soudy, přiznal sám. A to když se minulý týden při rozhovoru ve Sněmovně pokoušel odrážet dotazy reportérů Seznam Zpráv.

Zdánlivá Fialova velkorysost, kdy místopředseda SPD fakticky firmu prodal za peníze, které by jinak přitékaly jemu jako majiteli, skýtá daňové výhody.

Místo aby si Fiala jako majitel firmy vyplatil zisk a státu z něj odvedl daň 15 procent, ty samé peníze k němu doputovaly přes svěřenský fond s nálepkou „splátka kupní ceny“. A prodej firem se v Česku nedaní, takže stát v takových případech nedostane nic.

„Je třeba si uvědomit, že standardně se i výnos svěřenského fondu musí zdanit. V situaci, kdy však správce splácí kupní cenu z výnosů fondu, pak zde nevidím prostor pro úhradu srážkové daně, neboť se formálně nejedná o výplatu obmyšlenému, ale o splátku kupní ceny,“ řekl expert na svěřenské fondy Eppinger.

Reportéři Seznam Zpráv se pokoušeli zeptat Radima Fialy, zda hlavním důvodem „prodeje“ nebyl právě pokus o daňovou optimalizaci.

„Pokud máte sebemenší pocit či podezření z páchání trestné činnosti či daňových úniků, obraťte se na Policii ČR a finanční úřad,“ napsal pouze Fiala.

„Struktura byla transparentní a jejím cílem nebylo obcházení daňových předpisů,“ uvedla správkyně svěřenských fondů a Fialova dlouholetá podřízená Michaela Peštová. Z jejího dalšího vyjádření také plyne, že částka byla nyní, poté, co Seznam Zprávy strukturu opakovaně popsaly, dodaněna.

Podle odborníků tak Radim Fiala pravděpodobně osm let obcházel daňové předpisy. „Když odhlédnu od toho, že v tomto případě jde o svěřenský fond a nikoliv jiné schránky, existuje k tomu už dnes silná judikatura Nejvyššího správního soudu,“ popsala Jana Skálová z Vysoké škole ekonomické.

Podobně příkře se vyjádřili i další dva experti na daňové právo, kteří si nepřáli být ve spojení s politikou jmenováni.

Aby nešlo o obcházení pravidel, musela by podle Skálové firma skutečně změnit vlastníka. Fiala ovšem tvrdil, že za svěřenským fondem, který měl koupit jeho IF Holding, nikdo jiný nestál. „Fond je fond,“ opakoval.

Správkyní fondu byla jeho dlouholetá podřízená Michaela Peštová a zakladatelem advokát Petr Přikryl, který roky pracuje pro SPD. A co je nejzásadnější - sám Fiala v databázi státu figuroval jako jeden ze skutečných majitelů.

V roce 2018, kdy struktura vznikla, nebyl Fiala jediný, kdo podobnou transakci udělal, byť v jiných případech byznysmeni své firmy takto za budoucí zisky „prodávali“ spíše jiným firmám. Od té doby se ale pro tuto taktiku dramaticky změnilo podhoubí. Finanční správa opakovaně v podobných scénářích daně doměřovala. A její rozhodnutí pak za poslední roky potvrdila série verdiktů Nejvyššího správního soudu.

„Jestliže ta konstrukce byla od začátku naplánována a vytvořena tak, aby primárně přinesla daňovou výhodu, tak finanční úřady doměřují daně a soudy to potvrzují. Boj se tedy vede o to, zda takový postup měl ekonomické důvody. Zda to nebyla jen formalita,“ shrnul soudy vymezené mantinely proděkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze Ladislav Mejzlík, prezident Komory auditorů ČR.

Radim Fiala Seznam Zprávám nedokázal vysvětlit, proč transakci udělal. „Protože já jsem už neměl čas se tomu věnovat,“ sdělil nakonec.

Odborník na svěřenské fondy Eppinger podotkl, že pokud odhlédne od daňového aspektu, celá transakce mu nedává smysl. Svěřenský fond funguje tak, že majetek se do něj standardně dostane vkladem (kohokoli) bez protiplnění. Případně fond další majetek nakupuje za peníze, které do něj vložil zakladatel.

„Pokud je majetek do prázdného svěřenského fondu nabýván v režimu kupní smlouvy s odloženou splatností s ohledem na budoucí výnosy fondu, jde zcela evidentně buď v lepším případě o nepochopení mechanismu a smyslu a účelu fungování české právní úpravy svěřenského fondu, nebo v horším případě o cílené ohnutí právní úpravy,“ dodal advokát Eppinger.

Nyní Radim Fiala z osm let trvající praxe vycouval. IF Holding se v tichosti přesunul do nově založeného svěřenského fondu, jehož zakladatelem a beneficientem, který z něj čerpá peníze, je skrytě sám vlivný politik SPD. Oba fondy přitom mají stejnou správkyni – Michaelu Peštovou.

„Protože mi nezaplatili peníze a dohodl jsem se s nimi, že to vytáhnu a že půjdu jinou cestou a majetek svěřím rodině,“ vykládal reportérům Fiala, aniž by řekl, kdo jsou ti „oni“.

V prohlášení, které následně vydal na sociálních sítích, to ale Fiala popsal jinak - do nového svěřenského fondu vložil práva a povinnosti z původní kupní smlouvy.

„Správkyně nového rodinného svěřenského fondu následně vyhodnotila právní a ekonomické okolnosti celé věci a rozhodla se od této smlouvy odstoupit. V důsledku tohoto kroku byl podíl převeden zpět, nikoli však na mě osobně, ale do nového rodinného svěřenského fondu,“ sdělil politik SPD.

Holding tak změnil svěřenské fondy, aniž by se ocitl přímo ve Fialově vlastnictví. Podle expertů na daně by totiž v opačném případě hrozilo, že by musel majetek dodaňovat.

„Zjevně bylo cílem zabránit tomu, aby se přímým vlastníkem holdingu stal, byť jen na moment, Fiala osobně, což má dopad na rovinu majetkových přiznání, střetu zájmů i daní,“ řekl právník protikorupční organizace Transparency International Kryštof Doležal.

Jak vše Fiala daňově uzavřel a jestli něco doplácel, zůstává nejasné. V zákonném majetkovém přiznání loni místopředseda SPD uvedl, že mu původní svěřenský fond dlužil ještě 28 milionů. Podle majetkových přiznání mezi roky 2021 a 2023 od svěřenského fondu získal zhruba 16 milionů.

Ani na dotaz, jak se s tím vypořádal, Fiala nyní neodpověděl. Vyjádření poskytla opět jen svěřenská správkyně Peštová. „Odstoupením kupní smlouva zanikla. Částka vyplacené kupní ceny byla zdaněna 15% srážkovou daní,“ tvrdí nyní, aniž by upřesnila, kdo ji zaplatil.

Fiala nereagoval ani na prosbu, aby zveřejnil dokumenty spjaté s oběma fondy i kupní smlouvu, kterou argumentoval. Bez nich podle odborníků nelze zcela zrekonstruovat, co přesně se stalo.

„Je možné, že celý tento koncept má v sobě příběh, který může být lepší, ale i horší, než se na první pohled zdá,“ dodal Eppinger.

Skoupý na slovo byl i Fialův právník, který vystupoval jako zakladatel původního svěřenského fondu. Ani on nezvedal telefon a neodpověděl na dotazy zaslané SMS. Petra Přikryla, který jinak dlouhodobě pracoval pro členy SPD i pro samotné hnutí, nyní Fiala prosadil na post člena Nejvyššího kontrolního úřadu.

Přikryl tak za zhruba 180 tisíc měsíčně bude až do 65 let kontrolovat hospodaření státu. Z funkce je neodvolatelný.

Samotného Fialu pak už před měsícem ministerstvo financí vyslalo na post předsedy dozorčí rady, z něhož má dohlížet na miliardovou polostátní firmu ČEZ.

Reportéři ve středu oslovili ministryni financí Alenu Schillerovou s dotazem, zda ví o daňových podezřeních kolem Fialy a jak se k nim staví.

„Jako člověk, který velkou část profesního života zasvětil práci ve Finanční správě, bych rozhodně nedoporučovala vyvozovat závěry o daňových únicích pouze na základě nepotvrzených informací či spekulací,“ odpověděla Schillerová.

Na doplňující otázku, zda si tedy od Fialy další informace a dokumenty vyžádá, ale reagovala zamítavě.

„Pokud existuje podezření na porušení daňových předpisů, je od toho Finanční správa, která postupuje nezávisle a v souladu se zákonem. Pokud by příslušné orgány dospěly k závěru, že došlo k porušení zákona, musí z toho být vyvozeny odpovídající důsledky bez ohledu na to, koho se věc týká,“ uvedla ministryně.