Léky na předpis v zahraničí: Kde platí eRecept a kolik za něj zaplatíte

Pokud trpíte chronickým onemocněním, na které pravidelně užíváte léky, měli byste při balení na dovolenou myslet především na ně. Převážet byste je měli v příruční tašce, případně je rozdělit do více zavazadel, kdybyste o některý kufr náhodou přišli.

Podle expertů byste měli mít zásobu léků nejen na počet dní dovolené, ale ideálně na další týden. Léky by měly být v originálním balení s příbalovou informací, což může usnadnit identifikaci léku v případě kontroly nebo lékařského ošetření v zahraničí.

Může se ale stát, že léky zapomenete nebo o ně nějakým způsobem na dovolené přijdete. V takovém případě ihned kontaktujte svého ošetřujícího lékaře nebo specialistu, který vám léky pravidelně předepisuje, a požádejte ho o recept. Lékař ho může vystavit elektronicky, nebo takzvaný papírový přeshraniční recept. Protože ne všude eRecept platí, to vysvětlíme níže.

„Pokud není váš lékař dostupný a má například také dovolenou, můžete se v akutních případech obrátit na zastupujícího lékaře. Ten může předepsat nezbytnou medikaci, ale vždy na základě posouzení vašeho zdravotního stavu. Není povinen vystavit eRecept automaticky,“ upozorňuje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Viktorie Plívová.

Budeme ale předpokládat, že eRecept získáte. Dostanete ho tedy buď přes SMS na telefon nebo e-mailem, případně ho máte hned k dispozici v mobilní aplikaci eRecept. Tuto aplikaci je vůbec dobré si před cestou stáhnout, protože může pomoci i v dalších nepříjemných situacích souvisejících se zdravotními problémy v zahraničí.

Jestliže jste vyrazili nebo vyrazíte na dovolenou do Chorvatska, Polska nebo Španělska, máte štěstí. Tyto a dalších šest zemí Evropské unie je zapojeno do projektu eRecept, takže většina tamějších lékáren vám český recept uzná.

„Lékárna ale zrovna nemusí mít daný přípravek ihned k dispozici. Zajištění potřebného léku může trvat i několik hodin nebo dní, zvlášť v menších městech nebo během víkendů a svátků,“ varuje Viktorie Plívová z VZP. Pak se případně vyplatí dojet do většího města a obejít více lékáren. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) nabízí na svých stránkách seznam lékáren, které v devíti zemích eRecept uznávají.

„V zahraniční lékárně pacient předloží doklad totožnosti, tedy cestovní pas nebo občanský průkaz, a identifikátor eReceptu (QR kód ze SMS - pozn. red.). Lékárník se elektronicky spojí s českým systémem a ověří platnost receptu a další náležitosti pro realizaci výdeje. Protože se obchodní názvy léčiv v jednotlivých zemích mohou lišit, řídí se při výdeji účinnou látkou (nemusíte tedy dostat lék se stejným názvem, který užíváte v Česku, pozn. red.). Jakmile lékárník provede výdej, je standardně zapsán do systému eRecept,“ popisuje pro Seznam Zprávy tiskové oddělení SÚKL.

Zároveň upozorňuje, že v zahraničí vám nevydají individuálně připravované léky, léky obsahující návykové látky a ani vícesložkové léčivé přípravky.

Zatímco eRecept uplatníte jen v devíti zemích EU, papírový přeshraniční recept uplatníte ve všech zemí Unie. Uznávání lékařských předpisů vystavených v jiném členském státě zavedla už před mnoha lety evropská směrnice o právech pacientů v přeshraniční zdravotní péči.

„Jenže v Česku se recepty od roku 2018 vystavují povinně elektronicky, takže platný listinný recept „na dálku“ během pobytu v zahraničí prakticky pacient nezíská. A pouhá fotka papírového receptu nestačí, lékárna potřebuje ověřitelný předpis, nikoli snímek v telefonu,“ uvádějí experti ze SÚKL.

Takže varianta, trochu nejistá, je, že vám papírový přeshraniční předpis (recept) sežene třeba příbuzný a nějak pošle na místo, kde trávíte dovolenou. Každopádně je lepší na to myslet ještě před odjezdem a pro jistotu si nechat vystavit od lékaře papírový předpis na léky dopředu a dát si ho třeba do dokladů.

Na přeshraničním receptu by měly být uvedeny vaše identifikační údaje, identifikační údaje předepisujícího lékaře, jeho podpis, předepsaný léčivý přípravek a datum vystavení receptu. Pozor - zatímco u nás platí recept 14 dní, v jiných zemích může jít o kratší dobu, někde platí třeba jen týden.

Pokud recept nezískáte je jediné řešení: „Vyhledat místní zdravotní péči lékaře, pohotovost, v urgentních případech nemocnici, kde vám může být lék předepsán nebo podán podle místních pravidel,“ uvádí SÚKL.

Stejná rada platí i v zemích mimo Evropskou unii, kde s českým receptem, ať už papírovým nebo elektronickým vůbec nepochodíte. Ty jsou uznávány jen v zemích Unie. Kdo tedy cestuje do třetích zemí, například do Spojených arabských emirátů, Egypta, Thajska, USA, musí mít léky s sebou nebo musí vyhledat místní zdravotní zařízení a požádat o pomoc.

„Pokud pacient zapomene běžně užívané léky, neměl by si je na dovolené nahrazovat podle vlastního uvážení. V první řadě doporučujeme obrátit se na místní lékárnu. Lékárník může podle účinné látky doporučit odpovídající přípravek, pokud je v dané zemi dostupný a jeho výdej umožňuje místní legislativa. Obchodní názvy léků v České republice mohou být odlišné od názvů léků v zahraničí, proto je dobré vědět, jakou účinnou látku užívané léky obsahují, případně si tuto informaci umět najít třeba na internetu,“ říká Martin Kopecký, viceprezident České lékárnické komory.

Lékárny v zemích Evropské unie i ve většině dalších vyspělých států podléhají přísné regulaci, proto při nákupu v oficiální kamenné lékárně není podle Kopeckého důvod k obavám. Naopak je vhodné vyhnout se nákupu léčiv z neověřených internetových obchodů nebo pouličních prodejů.

„Pokud léčivý přípravek není dostupný nebo je vázán na místní lékařský předpis, je potřeba navštívit místního lékaře nebo zdravotnické zařízení, které posoudí zdravotní stav a případně vystaví recept na vhodnou alternativu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat lékům, jejichž náhlé vysazení může vést ke zhoršení zdravotního stavu, například léčivům na epilepsii, cukrovku nebo některá psychiatrická onemocnění,“ dodává Kopecký.

Když už budete muset navštívit v dané zemi zdravotnické zařízení, nezapomeňte využít právě aplikaci eRecept. Dobře totiž poslouží jako pomůcka pro zahraničního odborníka. „V aplikaci má pacient přístup ke svému lékovému záznamu. Ten může přímo v aplikaci ukázat ošetřujícímu lékaři nebo lékárníkovi v zahraničí, který se tak snáze zorientuje v tom, jaké léky pacient užívá, což může být užitečné zejména při jazykové bariéře,“ radí cestovatelům ústav pro kontrolu léčiv.

V zahraničí si léky vždy musíte koupit, i když v Česku za ně třeba nedoplácíte. Za určitých podmínek ovšem můžete po návratu domů požádat svou zdravotní pojišťovnu o refundaci. Platí to v případě cest po Evropské unii. U dovolených mimo EU vám pojišťovny náklady na zakoupené léky téměř jistě neuhradí. Někdy je může proplatit komerční pojišťovna z klasického cestovního pojištění, jestliže se pojistka na takovou situaci vztahuje.

„Pokud si pojištěnec na základě „českého“ receptu vyzvedne daný léčivý přípravek v jiném členském státě EU, na místě ho zaplatí sám. Následně u své zdravotní pojišťovny podá žádost o náhradu nákladů, které zaplatil v zahraničí. K žádosti musí doložit kopii lékařského předpisu, případně jiný doklad, ze kterého bude patrné, že byl příslušný léčivý přípravek předepsán a pak doklad o zaplacení, ze kterého je patrná úhrada předepsaného léčivého přípravku pojištěncem,“ vysvětluje Viktorie Plívová z VZP.

Pojišťovna vám pak může náklady na koupené léky v zahraničí uhradit, ovšem maximálně do té výše, kterou by zdravotní pojišťovny hradily za lék v České republice, tedy do výše českých „cen“.

„Náhrada nákladů automaticky neznamená přepočet uhrazené částky v zahraniční měně na české koruny a garanci náhrady nákladů v plné a pojištěncem uhrazené výši. Ceny léčivých přípravků mohou být v každém státě rozdílné, a to podle závislosti na právních předpisech daného státu,“ upřesňuje Plívová.

To znamená, že se výše poskytnuté náhrady může lišit oproti ceně, kterou pojištěnec za léčivé přípravky v zahraničí skutečně zaplatil. Náklady, které uhradíte za léky v zahraničí a následně žádáte o jejich refundaci, se nezapočítávají do ochranného limitu. Do toho se propisují pouze započitatelné doplatky evidované v českém systému veřejného zdravotního pojištění při výdeji léků na území České republiky.