Článek
„Žiji v Americe a nikdy jsem si nemyslel, že ze strany vlády, která má hájit první dodatek ústavy, zažiji takový útok na svobodu slova,“ říká Rushdie. První dodatek Ústavy Spojených států amerických brání Kongresu v přijímání zákonů, jež by omezovaly svobodu projevu, svobodu tisku či právo na shromažďování.
„Útočí na novináře, komiky, spisovatele, umělce či intelektuály za to, že mají jiný názor. To podle mě dostatečně ukazuje, co si americká vláda doopravdy myslí o svobodě slova,“ pokračuje Rushdie.
„Vedou se kolem toho dost spory. Popravdě je to u nás teď slušná mela. Vezměte si jenom všechny ty knihy zakazované v knihovnách, jaký to vyvolává odpor. A v mnoha případech úspěšný,“ zmiňuje prozaik další trend posledních let, kdy například konzervativní státy zakazují publikace týkající se dospívání ve spojení s objevováním sexuality, genderové identity a rasismu.
Devětasedmdesátiletý Rushdie ale jedním dechem dodává, že svoboda slova je pod tlakem také „v mnoha dalších částech světa“.
Konkrétně zmiňuje svou rodnou zemi, kterou opustil v roce 1961. „Pocházím z Indie a tam právě teď také probíhá útok na svobodu projevu. Myslím, že jsme teď prostě v bodě, kdy musíme zatnout zuby a vybojovat souboj, který jsem měl za dávno vyhraný. Ukazuje se, že ještě není u konce. Vyhráli jsme ho jen na chvíli,“ uvažuje.
Cenu Liberatum Cultural Honour předala Salmanu Rushdiemu baronka Helena Kennedyová, právnička a labouristická členka Sněmovny lordů.
Romanopisec už desítky let čelí výhrůžkám smrtí kvůli svému čtvrtému románu Satanské verše z roku 1988, jenž byl v mnoha zemích zakázán a kvůli kterému na něj tehdejší íránský duchovní vůdce Rúholláh Chomejní vydal fatvu, to znamená, že vynesl nad Rushdiem rozsudek smrti. V roce 2022 byl spisovatel napaden při vystoupení v New Yorku. Z publika se na něj vrhl muž a opakovaně ho na pódiu bodl. Literát při útoku přišel o jedno oko a má navždy poškozenou jednu ruku.
„Jinak mám ale štěstí, že jsem v pořádku. Od útoku uběhly téměř čtyři roky, a co se mohlo uzdravit, uzdravilo se. Mohlo být hůř,“ konstatuje Rushdie, který ani v době rekonvalescence nepřestal psát.
„Za poslední tři roky jsem vydal tři knihy, takže to jde dobře. A teď začínám pracovat na další, ale zatím jsem na úplném začátku. Ještě je příliš brzy na to, abych o ní mluvil,“ dodává autor, jemuž v českém překladu Martiny Neradové naposledy letos nakladatelství Paseka vydalo román Vítězné město.
Držitel Bookerovy ceny vydal 23 knih, k těm nejslavnějším kromě Satanských veršů patří romány Děti půlnoci, Hanba, Zem pod jejíma nohama, Čarodějka z Florencie nebo memoáry nazvané Joseph Anton – Vzpomínky.
Nyní se Rushdie stal 14. držitelem ceny Liberatum Cultural Honour, udělované za celoživotní přínos a příspěvek k porozumění mezi různými kulturami. Zařadil se tak k laureátům, jako jsou architektka Zaha Hadid nebo filmař Francis Ford Coppola.
