Článek
Akcie společnosti International Business Machines Corp. se propadly nejvíce za posledních bezmála šedesát let. Trh tak reagoval na oznámení předběžných tržeb firmy za druhé čtvrtletí, jež citelně zaostaly za očekáváním. Vedení IBM slabší hospodaření přisuzuje faktu, že zákazníci v době probíhající čipové krize, jež je hnaná překotným rozvojem umělé inteligence, přesměrovávají své investice primárně do nákupu čipů a serverů, píše Bloomberg.
Předběžné příjmy IBM za uplynulý kvartál dosáhly 17,2 miliardy dolarů, čímž zaostaly za odhady analytiků, kteří počítali s částkou 17,9 miliardy dolarů. Obzvláště se nedařilo infrastrukturní divizi IBM, jejíž prodeje se propadly o sedm procent. Společnost upozornila, že konečné výsledky, jež plánuje zveřejnit v průběhu příštího týdne, se mohou ještě mírně lišit.
Na newyorské burze se cenné papíry firmy zřítily až o 26 procent na 215,67 dolaru, což představuje vůbec nejhlubší jednodenní propad minimálně od 3. ledna 1968.
Bezprecedentní a globální expanze datových center, jež jsou klíčová pro chod systémů umělé inteligence, vyvolala kritický nedostatek polovodičů – a to především paměťových čipů. Tento tlak na dodavatelské řetězce následně vyšrouboval náklady výrobcům prakticky veškeré elektroniky, od iPadů až po herní konzole Xbox.
Jak ukazují výsledky IBM, tato situace nutí firmy přesměrovat své rozpočty právě do nákupu serverů a čipů. Na ostatní technologie, mezi něž patří i sálové počítače a software od IBM, jim tak zbývá podstatně méně prostředků. „Ochota firem investovat do zbytných IT projektů nadále klesá. Lze očekávat, že půjde o ústřední téma většiny softwarových společností v nadcházející výsledkové sezóně,“ napsal ve své zprávě Anurag Rana, analytik ze společnosti Bloomberg Intelligence.
Generální ředitel IBM Arvind Krishna sice připustil, že vedení firmy s negativním dopadem dodavatelských problémů na hospodářské výsledky počítalo. Zároveň však dodal, že nedokázali předvídat, v jaké míře začnou zákazníci omezovat nákupy produktů IBM a místo nich hromadit servery, datová úložiště a paměti, aby se tak zajistili proti případnému dalšímu zdražování.
„Skutečný vývoj byl nakonec ještě horší, než jsme předpokládali,“ přiznal Krishna v dopise investorům. „Současné podmínky na trhu vyžadují od našich týmů naprosto bezchybný výkon, avšak v tomto čtvrtletí jsme zkrátka zaváhali. Nedokázali jsme se dostatečně rychle přizpůsobit a zareagovat, kvůli čemuž se nám nepodařilo v očekávaných termínech dotáhnout celou řadu velkých zakázek.“
Propad v tržbách komplikuje snahu IBM. K tomu jí měly dopomoci i obří akvizice společností jako Red Hat, HashiCorp či Confluent. Dokonce i toto nové směřování firmy však vyvolává pochyby investorů, kteří se obávají, že nástroje umělé inteligence v budoucnu řadu stávajících softwarových produktů zcela nahradí.
Již v únoru zažila IBM prudký výprodej svých akcií. Investoři tak reagovali na to, že startup Anthropic, zabývající se umělou inteligencí, představil nový nástroj, který dokáže zmodernizovat zastaralý programovací jazyk používaný právě na sálových počítačích IBM.
Společnost IBM, podobně jako většina poskytovatelů softwaru, integrovala umělou inteligenci do svých produktů a vyzdvihuje, že zákazníkům dokáže nabídnout ty nejmodernější technologie. Firma se snaží investory přesvědčit o tom, že AI její byznys nenahradí, ale naopak posílí. Představitelé IBM uvádějí, že projekty spojené s umělou inteligencí zvyšují poptávku po jejich infrastrukturním softwaru, který klientům umožňuje pracovat s předními modely AI.
