Článek
Rezignaci na svůj poslanecký mandát a definitivní odchod z politiky oznámil politik opoziční strany Fidesz ve středu na svých sociálních sítích. V parlamentu končí Péter Szijjártó po 24 letech.
Z politiky míří do vedení čínské automobilky BYD, kde bude odpovídat za vnější vztahy a rozvoj nových obchodních aktivit.
„Podal jsem rezignaci na svůj poslanecký mandát. Důvodem je mimořádně prestižní nabídka od jedné z nejvýznamnějších společností světové ekonomiky na mezinárodní pozici,“ uvedl bývalý ministr zahraničí na facebooku.
Advokát čínských a ruských zájmů
Pětačtyřicetiletý politik patřil k nejvýraznějším tvářím vlády Viktora Orbána. Do parlamentu byl poprvé zvolen už v roce 2002. Po nástupu Fideszu k moci se stal Orbánovým mluvčím, od roku 2014 pak až do letošních voleb vedl maďarskou diplomacii.
Po dubnové porážce Fideszu ve volbách zůstal poslancem, do parlamentního dění se ale příliš nezapojoval. Podle maďarských médií patřil v novém volebním období k nejméně aktivním poslancům.
Szijjártó byl během svého úřadování jedním z hlavních architektů maďarského sbližování s Čínou. Dlouhodobě podporoval čínské investice v Maďarsku včetně výstavby továren na elektromobily a baterie. Patřil i k nejhlasitějším kritikům vyšších unijních cel na dovoz čínských elektromobilů.
Čínská společnost BYD, kam Szijjártó míří, v posledních letech výrazně investovala v Maďarsku a buduje tam i své evropské výrobní kapacity. Jde o průmyslového giganta, který má velmi úzké vazby na čínský stát, byť je to formálně soukromá společnost.
Szijjártó zároveň patřil k nejkontroverznějším členům Orbánovy vlády. Kromě ekonomické orientace na Čínu prosazoval udržování úzkých vztahů s Moskvou i navzdory ruské válce proti Ukrajině.
Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 opakovaně jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a byl častým hostem v Moskvě, Petrohradě i Minsku. Už v roce 2021 od Lavrova převzal ruské státní vyznamenání.
V posledních měsících Orbánovy vlády se Szijjártó dostal pod tlak kvůli uniklým nahrávkám telefonických rozhovorů s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Podle investigativních médií ho během jednání Evropské unie informoval o neveřejných debatách a nabízel mu interní dokumenty. Szijjártó pravost nahrávek nepopřel, jejich zveřejnění ale označil za útok na Maďarsko a důkaz „suverénní zahraniční politiky“.
Kritiku své proruské politiky odmítal Szijjártó i po volební porážce Fideszu. Popíral i údajnou skartaci dokumentů na ministerstvu.
V rozhovoru pro server Telex tehdy uvedl, že se ničeho neobává, a zdůraznil, že Viktor Orbán zůstává „historickou osobností“, kvůli níž do politiky vstoupil. O tři měsíce později se ale rozhodl svou politickou kariéru uzavřít.
