Kamery budou pokutovat kamiony z D1 v Brně. Půjde o první systém v Česku

Nekončící kolony na dálnici D1 a přestavba křižovatky s D2 denně vyhánějí stovky těžkých kamionů do rezidenčních ulic na okraji Brna. To má ale brzy skončit. Starosta Bosonoh bojuje za to, aby se zavedly kamery, které budou automaticky snímat a pokutovat projíždějící kamiony nad 12 tun. Pokud by se záměr podařilo dotáhnout do konce, šlo by o vůbec první systém svého druhu v České republice.

„Je to pro mě priorita a v podstatě jediná možnost, jak zlepšit stav a eliminovat ty, kteří zákaz nedodržují, než se postaví obchvat,“ popisuje neudržitelnou situaci v Brně-Bosonohách starosta Martin Černý (KDU-ČSL).

Podle něj je nápor kamionové dopravy v městské části permanentní i kvůli nekončícím stavebním úpravám na dálnici D1 a přestavbě křižovatky s D2. Řidiči podle starosty bezohledně ignorují zákaz vjezdu vozidel nad 12 tun a přes obytnou zónu si zkracují cestu.

Tranzit přitom probíhá po silnici druhé třídy 602, která spadá pod správu Jihomoravského kraje. Kraj proto ve spolupráci s městem hledá způsob, jak provoz zklidnit.

„Systém bude vyhodnocovat grafiku a registrační značky vozidel. Městské policii automaticky zašle oznámení, že konkrétní vozidlo projelo zákazovou značkou, a v rámci kontroly se ověří, zda jde skutečně o auto nad 12 tun. Pokud se to potvrdí, půjde přestupek do správního řízení k udělení sankce,“ přibližuje fungování technologie vedoucí odboru dopravy Jihomoravského kraje Rostislav Snovický

V Bosonohách zákaz tranzitu pro vozidla nad 12 tun platí už delší dobu, málokdo ho však dodržuje. Podle starosty Černého totiž zákaz nikdo nevymáhá. „Nelze ale vinit Policii ČR ani městskou policii. Oni na to nemají kapacity. Mají málo lidí a řeší prioritně důležitější věci než kontrolu náklaďáků,“ podotýká starosta.

S tím, že samotné značení nezabírá, souhlasí i Snovický. „Bohužel značka není zeď. Pokud tam někdo stojí pět nebo šest hodin v koloně, tak mu někdy můžou rupnou nervy a přestože tam ta značka je, tak tam stejně jede. Tomu chceme zabránit, a proto jsme se rozhodli realizovat tento pilotní projekt,“ vysvětluje s tím, že kamery budou zpočátku umístěné na dvou místech právě v prostoru Bosonoh.

Technologie má podle starosty Černého něj i výrazný preventivní účinek. „Značka jako prevence nefunguje, kamera ano. Když řidiči vědí, že jim přijde pokuta, chovají se jinak – stejně jako v Rakousku,“ dodává Černý.

Zavedení kamerového systému by navíc v budoucnu nemělo pomoci pouze Bosonohám. Projekt by mohl mít přesah i do sousedních obcí jako Troubsko, Popůvky nebo Veselka, které se potýkají se stejným náporem dopravy, pokud se pilotní projekt osvědčí.

Plán na automatizované pokutování kamionů z kamer však naráží na kritiku ze strany nákladních autodopravců. Sdružení ČESMAD Bohemia upozorňuje, že samostatný kamerový systém nedokáže rozlišit nelegální tranzit od vozidel, která do obcí vjíždějí zcela oprávněně – například kvůli zásobování nebo sídlu firmy v dané lokalitě.

„Když dají do obce zákaz tranzitu, tak z kamer nevědí, kdo vjíždí do firmy a kdo skutečně objíždí dálnici. Nemůžete přece každé auto poslat do správního řízení, aby zpětně dokazovalo, že tam mělo cíl cesty. To je presumpce viny a právně pochybná věc. Na automatické pokutování a plošné posílání do správního řízení nikdy nepřistoupíme. Chodit kvůli každému průjezdu dát vysvětlení je absurdní,“ kritizuje mluvčí ČESMADu Martin Felix s tím, že podobné pokusy v minulosti selhaly například v Říčanech.

Dopravci navíc zdůrazňují, že řidiči kamionů sjíždějí z dálnice z bezvýchodné situace během dlouhodobých rekonstrukcí, kdy v mnohakilometrových kolonách riskují překročení zákonných limitů pro odpočinek. „Dobrovolně tam nikdo nejede. Řidiči tam sjíždějí jen kvůli tomu, co se děje na D1. Chápeme, že obec kamiony ve svých ulicích nechce, ale zavádět bez projednání s dotčenými dopravci opatření, která jim znepříjemní život, se nám nezdá,“ uzavírá Felix a nabízí obcím společné jednání nad funkčním kompromisem.

Podle Felixe dokáže oprávněnost vjezdu spolehlivě prověřit pouze policista přímo na místě na základě dokladů, případně drahé vysokorychlostní váhy zabudované ve vozovce, což jsou však investice v řádech desítek milionů korun.

Kraj si je vědom technických i správních úskalí, která ČESMAD namítá. Vedoucí krajského odboru dopravy Rostislav Snovický přiznává, že plně automatizovat rozlišení mezi cílovou jízdou a nelegálním tranzitem na úrovni samotných kamer zatím nejde, odmítá ale, že by systém měl nepřiměřeně komplikoval život místním řidičům.

„Těžko se dá technicky ošetřit, zda tam vozidlo je v rámci zásobování, nebo tam má sídlo. To bude samozřejmě předmětem správního řízení, kde to úředník musí posoudit. Tam se to dá zjistit velice jednoduše,“ reaguje Snovický na výtky autodopravců s tím, že úředníci nemusí každého řidiče hned zvát k osobnímu podání vysvětlení. „Základní věci zjistíte z registrační značky a evidence vozidel. Z toho se dá vydedukovat, zda jde o místní firmu, nebo o někoho, kdo jedná nelegálně.“

Právě kvůli prověření administrativní zátěže i technických možností trvá kraj na tom, že v Bosonohách půjde pouze o zkušební provoz.

„Chceme jít formou pilotního projektu. Je nesmysl spustit něco celoplošně, utratit za to velké peníze a pak zjistit, že to nefunguje optimálně. Chceme si to vyzkoušet na jednom konkrétním místě včetně správních řízení a prokazování přestupků. Až si budeme jistí, že to funguje tak, jak má, tak teprve potom bychom pokračovali dál,“ dodává Snovický.

Další překážkou je dohoda o tom, který úřad bude přestupky fakticky procesovat a pokuty vybírat. Jihomoravský kraj je sice připraven na projekt vyčlenit zhruba 10 milionů korun, konečné rozhodnutí ale leží na brněnském magistrátu a tamním odboru dopravy.

Pokud se podaří úřední a politické průtahy překonat, starosta věří, že by kamery mohly začít hlídat průjezd Bosonohami během šesti až sedmi měsíců.

Snovický ale takto rychlý scénář považuje za nereálný. Mimo jiné kvůli nutnosti vypsat veřejnou zakázku. „Nedokážu v tuto dobu odhadnout, kdy by to bylo reálné. Předpokládám, že systém se bude pořizovat na základě zákona o zadávání veřejných zakázek. Bohužel v České republice je národním zvykem se odvolávat proti všemu, což může celý proces výrazně natáhnout,“ upozorňuje vedoucí krajského odboru dopravy Snovický.

S odkláněním kamionů zpět na dálnici se nabízí otázka, zda hrozící represe v obcích ještě více nezahustí už tak kolabující provoz na D1. Vedoucí krajského odboru dopravy Rostislav Snovický však obavu ze zhoršení situace na dálnici odmítá a upozorňuje, že kořen problému leží jinde.

„Určitě ne. Situace na D1 je daná tím, že tam bohužel v minulosti stát zaspal a k rozšíření dálnice kolem Brna dochází až v současné době. K tomu mělo dojít před deseti lety, a pokud by k němu došlo, nemusíme to dnes řešit,“ vysvětluje Snovický. Tranzitní nákladní doprava podle něj do obytných zón jednoduše nepatří, bez ohledu na kolony: „Je to sice nepříjemné, ale je potřeba říct, že řidiči kamionů na komunikaci, která vede přes městské části tady u Brna, nemají co dělat.“

Sdružení ČESMAD Bohemia však namítá, že vytlačení kamionů z obcí problém nevyřeší, ale pouze vrátí řidiče do bezvýchodné situace v kolonách, kvůli kterým do obcí vůbec sjíždějí. Nákladní doprava navíc podle dopravců z obcí zmizí sama, jakmile stavební práce na D1 skončí.

„Ta opatření by byla de facto jenom na rok, než se dálnice opraví. Pak nemají řidiči jediný důvod sjíždět a jezdit po obcích, zůstanou všichni na dálnici. Dobrovolně tam nikdo nejede,“ zdůrazňuje mluvčí autodopravců Martin Felix s tím, že zavádět nákladný a právně sporný systém na přechodnou dobu jednoho roku je podle něj neuvážené.