Jede kamion, třese se prodejna. Jak tranzit z D1 dusí obce

Neustálý šum na pozadí, ale i hlasitý rachot ve chvíli, kdy projíždí kamion. Dopravní hluk je pro obyvatele brněnských Bosonoh nepříjemnou realitou, na kterou si v průběhu let museli zvyknout.

Ulice Pražská, která se táhne přes celou městskou část, řidičům roky slouží jako objížďka D1 v případě, že je na dálnici zácpa nebo na ní probíhají práce. „Žiju tady celý život a naposledy to bylo v pohodě někdy po revoluci. Teď je to pořád hrůza. Dálnice stojí každý den a ty tiráky tudy jezdí pořád,“ popisuje rezignovaně Jiří Konečný, který bydlí přímo u frekventované silnice na kraji Bosonoh.

Nyní je podle místních situace lepší, protože začaly prázdniny a skončila ranní špička. I přesto ale Bosonohami proudí auta, kamiony či cisterny téměř nepřetržitě. Redaktor Konečného při konverzaci téměř neslyší. „Člověk si zvykne, ale nestojí to za nic. A je to čím dál horší. Jsme tranzitní zóna, všichni jezdí přes Česko,“ říká Konečný a ukazuje na houstnoucí provoz: „Vidíte, už to začíná. Většinou to tady stojí až do oběda. A večer to stejné.“

Silnice dlouhodobě nesplňuje hlukové limity. Soud silničářům v dubnu uložil povinnost s tím něco udělat. Od minulého měsíce má proto ulice nový protihlukový asfalt, který by měl, alespoň dočasně, pomoci. „Aktuální situace je určitě lepší. Pravdou samozřejmě zůstává, že s každým dalším dnem se bude díky velké dopravní zátěži situace opět zhoršovat,“ shrnul starosta Bosonoh Martin Černý (KDU-ČSL).

Například právě Jiří Konečný ovšem bydlí v části ulice, kde nový povrch na silnici ani teď není. Začíná o pár set metrů dál směrem do městské části. „Těch náklaďáků a kamionů tady ale jezdí denně tolik, že to ten asfalt stejně zase nevydrží. Je to rozbité pořád,“ krčí rameny Konečný.

Rozdíl mezi novým a starým povrchem je sice znatelný, část lidí ho ale tolik nepociťuje. David Polách prodává na Pražské ulici v obchodě, který stojí v části s novým asfaltem. Rozdíl je podle něj minimální. „Přes den je ten hluk tak vysoký, že jestli je to teď o pár decibelů míň, to už člověk ani nepozná. Snad to je víc zřetelné večer a v noci,“ říká.

Velkou část dne podle Polácha kvůli provozu vůbec není možné přejít ulici, horší je ale hluk a znečištění z větších vozidel. „Jezdí tady kamiony, které jedou rychleji, než by měly a jsou přetížené, a to se pak třepe a duní celá prodejna,“ říká a ukazuje z výlohy na několik projíždějících kamionů: „Podívejte, kamiony, prostě jedou jeden za druhým. A tohle jsou ještě ti slušnější. Přijde mi, že když byl ten asfalt rozbitý, řidiči se víc přizpůsobovali stavu silnice a jeli pomaleji. Teď, když vidí nový asfalt, po něm jedou mnohem rychleji.“

Za nejhorší považuje situaci starosta Černý v nejužších místech v zastavěném území, kde se zvuk nešíří dál do okolí. Každý den po této silnici projede 17 až 21 tisíc aut. Samotné Bosonohy mají zhruba 2600 obyvatel.

Podle starosty Černého je v městské části zhoršená situace permanentní, protože jsou různé stavební úpravy na D1 dle jeho slov „nekončící“. Aktuálně tak Bosonohy ovlivňuje především přestavba křižovatky dálnic D1 a D2. Nejhorší bývá situace ve čtvrtek a v pátek. „Zde je vidět rapidní nárůst dopravy, a to bohužel i kamionové. Řidiči, kteří se vracejí na východ Evropy, si zde i přes zákaz tranzitu zkracují cestu,“ popsal Černý.

Problém je ale podle něj trvalejší. „Obecně vnímám, a to především u řidičů osobních aut, dlouhodobou nedůvěru v D1 ve smyslu, že zde bude hrozit kolona. Ti tedy preventivně jedou přes naši komunikaci a tím navyšují objem aut, přestože by nutně nemuseli,“ řekl Černý.

I podle místních je okamžitě poznat, kdy je na dálnici D1 nějaký problém, rekonstrukce nebo zácpa. „Když začne D1 kolabovat, okamžitě to poznáme. Za chvíli tady stojí provoz, což sice sníží hluk, ale ten smrad a emise taky nejsou ideální, když všichni stojí a popojíždějí na jedničku. Když tady bydlíte, úplně vás to paralyzuje, protože se nikam nedostanete,“ vysvětluje Polách s tím, že je těžké v takových podmínkách fungovat.

Nový povrch v délce 673 metrů podle silničářů pokrývá dva ze čtyř měřících bodů, kde nevycházely limity hluku. Další měření plánují hned po prázdninách v září a říjnu, poté vyhodnotí další postup. Řešení je ale podle nich v podstatě jediné. „Jsme přesvědčeni, že definitivním řešením je kapacitní dálnice D1 s příslušnou ochranou proti hluku a pochopitelně své vyřeší i plánovaný obchvat Bosonoh,“ uvedla mluvčí jihomoravských silničářů Monika Švehlová.

Silničáři jsou v současnosti také průběžně v kontaktu s policií, kterou žádají o měření rychlosti a dodržování zákazu transitu nad 12 tun. „Kromě toho bude z naší strany také podán podnět na snížení rychlosti v určité denní a noční době na 30 kilometrů za hodinu,“ doplnila Švehlová.

Stejný pohled sdílí i kraj. „Vybudování obchvatu Bosonoh kraj považuje za klíčové řešení tamního dlouhodobého problému s dopravním hlukem,“ uvedl Petr Holeček z tiskového oddělení kraje.

Jako jasné řešení vnímá obchvat i starosta Bosonoh a místní, kteří jsou ale podle starosty už zčásti rezignovaní. „Po tolika letech si možná někteří zvykli, ale já osobně budu vždy bojovat za vybudování obchvatu, dokud tady budu starosta. Je to za mě jediné možné vyřešení extrémní dopravy v takto úzce zastavěném koridoru. Obchvat zde měl stát již dávno,“ řekl Černý.

Například prodavačka Lenka Stoličková, jejíž obchod také stojí na Pražské ulici, už ve zlepšení nevěří. „Všichni už si na to zvykli. Chvíli mi přišlo, že se to tím novým povrchem zlepšilo, ale teď už mi ani to nepřijde. Když tady jede kamion, je to hrozný rachot. Nemyslím si, že se to někdy zlepší,“ říká Stoličková, které v malé prodejně projíždějí kamiony těsně u okna.

Černý připomíná i nedávnou uzavírku, která významně omezila provoz v Bosonohách. „Dle dat zde jezdilo kolem čtyř až pěti tisíc aut denně. Ten rozdíl ticha a klidu je opravdu neuvěřitelný. Řada obyvatel mě dokonce žádala, aby oprava trvala až do konce roku. To je samozřejmě nadnesené, ale vyjadřuje to ten pocit z ticha a klidu,“ řekl s tím, že nevidí důvod k tomu, aby lidé v Bosonohách oproti ostatním trpěli.

Obchvat Bosonoh přitom začíná mít reálné obrysy. Kraj už podepsal smlouvu na zpracování technické studie, ze které se odvine investiční záměr na vybudování obchvatu. „Dalším prvkem řešení je přeložka silnice II/602 do obchvatu Bosonoh. Definitivní řešení hlukové zátěže je však podle kraje spojeno především s vybudováním obchvatu Bosonoh a také s budoucím rozšířením dálnice D1 včetně protihlukových opatření, které lze v daném úseku očekávat po roce 2031,“ uvedl Holeček.

Podle starosty se připravuje také vedení technické infrastruktury, tedy elektřiny a plynu. „V dalším roce musí nutně mít investor v rozpočtu připravené finanční prostředky na další projekční práce, dokumentace pro povolení záměru, prováděcí dokumentaci a tak dále. Zkrátka a dobře, musí to být pro kraj, a především odbor dopravy, absolutní priorita,“ uvedl Černý.

Diskuse o nutnosti obchvatu trvají více než dvacet let. „Jsem přesvědčen, že pokud budeme pokračovat v nastaveném tempu příprav a bude maximální podpora ze strany státu, můžeme začít stavět v roce 2030. To je pro mě jasný a jednoznačný cíl,“ shrnul.

Spory o hluk v městské části trvají už roky. Dubnový rozsudek Krajského soudu v Brně, který označil za nezákonné nesprávné stanovení hygienických limitů ze strany hygieniků a vedl k zásahu silničářů, byl celkem pátým rozhodnutím soudu v tomto sporu, u krajského soudu šlo o třetí rozsudek.

Letos v lednu padlo rozhodnutí také v dalším souvisejícím soudním sporu. Libor Dolák ze spolku Občané za ochranu kvality bydlení v Brně-Bosonohách dostal nárok na odškodnění 150 tisíc korun za to, že musel kvůli rozhodnutí hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy.

Další rozsudky budou zřejmě následovat. „Jediná možnost, jak zařídit, aby se konečně začalo něco dělat, je žádat o nemateriální újmu a odškodnění. Nic jiného nám nezbývá,“ řekl Dolák s tím, že v současné době žádá kromě něj dalších deset obyvatel Bosonoh nemateriální újmu ve výši zhruba milion korun pro každého. „Jestli se něco vysoudí, tak se podle mě přidají celé Bosonohy. Vždyť je ten problém na stole už 30 let,“ doplnil Dolák.

Snížit opatřeními hluk se přitom Bosonohy snažily už před lety, v roce 2011 městská část získala po deseti letech snažení protihlukové stěny, které sice mírně hluk z dálnice snížily, ale nevyřešily hluk způsobený auty objíždějícími dálnici.