Orbán mluví o diktatuře, Fidesz chce bojovat „za obnovu demokracie“

Místo stranického sálu jen chodník před centrálou Fideszu. Viktor Orbán minulou středu svolal tiskovou konferenci před sídlo své strany. Zdůvodnil to tím, že po úterním zásahu vyšetřovatelů, kteří zabavili stranické servery, v budově nefunguje internet.

Právě odtud bývalý premiér prohlásil, že se Maďarsko po přijetí nového dodatku ústavy změnilo v „autoritářský režim“ a že Fidesz zahajuje odpor „za obnovu demokracie“.

Otočil tak narativ, který jeho odpůrci používali proti němu samotnému. Dříve Orbán podobná označení odmítal jako politickou propagandu.

Expremiér současné Maďarsko přirovnal k období komunistického režimu Jánose Kádára a nynější vládu hnutí Tisza označil za nelegitimní. Fidesz podle něj podpoří každého, „kdo pozvedne hlas, spojí se s ostatními a postaví se za svobodu“.

I nový šéf poslaneckého klubu János Bóka slíbil, že povede frakci, která bude „s vírou, energií a vědomím poslání bojovat za obnovu demokracie“.

Ještě před několika měsíci přitom podobná slova zaznívala na Orbánovu adresu.

Maďarsko se během 16 let vlády Fideszu stalo symbolem ústupu od liberální demokracie. Evropský parlament zemi v roce 2022 označil za „volební autokracii“, Evropská komise opakovaně kritizovala stav právního státu a nezávislé organizace upozorňovaly na oslabování soudů, médií i dalších kontrolních institucí.

Podle bývalé místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové ale nešlo o spor Bruselu s Viktorem Orbánem jako takovým.

„Vadilo nám, že mocensky narušil nezávislost oblastí, které měly zůstat nezávislé. Šlo o soudnictví, média, státní správu, občanskou společnost i akademické svobody,“ řekla Seznam Zprávám Jourová, která měla v Komisi na starost právní stát a unijní hodnoty.

Jedním z hlavních důvodů sporů byla i ochrana evropských peněz. „Do Maďarska každoročně proudily velké evropské peníze a daňoví poplatníci v ostatních zemích se oprávněně ptali, jestli je jejich využití dostatečně kontrolováno,“ vysvětlila.

Brusel dlouhodobě upozorňoval na nedostatečné protikorupční mechanismy, netransparentní veřejné zakázky a slabou kontrolu nad využíváním miliard eur z evropského rozpočtu. Tyto výhrady nakonec vedly i k pozastavení části unijních fondů pro Maďarsko.

Když dnes Orbán mluví o nástupu autoritářství, Jourové to připadá paradoxní. „Docela jsem se tím bavila. Je to, jako když zloděj křičí: Chyťte zloděje,“ říká.

Bezprostředně po dubnových volbách Orbán porážku uznal, hovořil o konci jedné politické éry a sliboval obnovu strany. Kritika vlády Pétera Magyara se tehdy soustředila především na obvinění, že prosazuje zájmy Bruselu a Ukrajiny na úkor Maďarska.

S rychlými politickými a personálními změnami nové vlády a sérií zákonů, včetně ústavního dodatku, ale Fidesz rétoriku přitvrdil. Z původních výtek se stala obvinění z politických čistek, zneužívání státní moci nebo likvidace právního státu.

Magyarův kabinet po nástupu do úřadu zahájil rozsáhlou přestavbu státu. Díky ústavní většině změnil základní zákon, zrušil některé instituce z Orbánovy éry, reformoval veřejnoprávní média a začal měnit vedení úřadů obsazených lidmi spojenými s Fideszem.

Právě v těchto oblastech Evropská komise hodnotí první kroky nové vlády pozitivně. Ve své nejnovější zprávě o stavu právního státu hovoří o „intenzivním reformním úsilí“ a oceňuje například vstup Maďarska do Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), zrušení Úřadu na ochranu suverenity nebo nové protikorupční kroky.

Podle bývalé komisařky Jourové nový kabinet převzal seznam protikorupčních a institucionálních reforem, které Budapešť slibovala Bruselu už za Fideszu, ale nikdy je plně nezavedla. Magyarova vláda je teď podle ní skutečně uvádí do praxe.

Zároveň ale upozorňuje, že problémy maďarské justice či fungování občanské společnosti nelze odstranit během několika měsíců.

Zásadní personální změnou byl také předčasný konec prezidenta Tamáse Sulyoka. Péter Magyar na něj přitom tlačil už od volebního vítězství. Během volební noci ho vyzval k rezignaci s tím, že přišel o politickou legitimitu, a svůj apel v následujících týdnech několikrát zopakoval.

Sulyok nakonec neodstoupil, ale podepsal 17. dodatek ústavy, který jeho mandát ukončil a otevřel cestu k volbě nové hlavy státu.

V obsáhlém rozhovoru pro profideszovský server Mandiner Sulyok řekl, že vůči němu Magyar používal spíš „sílu výhrůžek než přesvědčování“. Bývalý prezident zároveň tvrdí, že neměl možnost požádat o věcný přezkum ústavní změny. Paradoxně je to kvůli Fideszu, který takový soudní přezkum už dříve zakázal.

Ústavní dodatek má Sulyok za protiústavní a za krok, který odporuje i mezinárodním a evropským normám. Tvrdí, že jeho odvoláním v podstatě skončil právní stát vybudovaný po změně režimu v roce 1990. „Je konec,“ řekl s tím, že Magyarova vláda chce prý „zcela rozebrat systém brzd a protivah“.

Magyar reagoval ostře. Sulyoka označil za „Orbánova loutkového prezidenta“ a prohlásil, že bývalá hlava státu dávala přednost loajalitě k Fideszu před obranou ústavnosti. Maďarsko podle něj potřebuje prezidenta, který bude věrný celé zemi, nikoliv jedné politické straně.

Spor dobře ilustruje střet obou výkladů. Zatímco bývalý prezident tvrdí, že jeho odvoláním skončil právní stát, Magyar namítá, že právě Sulyok pomáhal legitimizovat systém, který podle nové vlády právní stát dlouhodobě oslaboval.

„Ta metoda je rychlá a pro řadu lidí může působit drakonicky, ale dává mi logiku,“ řekla k tomu Věra Jourová. Podle ní má Magyar silný volební mandát a snaží se rychle obměnit vedení institucí, které byly součástí mocenského systému Fideszu.

Krátce po Sulyokově odchodu následovala další významná personální změna.

Rezignaci oznámil nejvyšší státní zástupce Gábor Bálint Nagy, nástupce dlouholetého generálního prokurátora Pétera Polta, který patřil k nejvlivnějším postavám justičního systému za vlády Fideszu.

Nagy ve svém prohlášení uvedl, že nechce, aby se státní zastupitelství stalo nástrojem politického boje. „Státní zastupitelství se nesmí stát dějištěm každodenních politických zájmů ani mocenských her,“ napsal. Dodal, že odmítá být součástí „politicky motivovaného konfliktu, který dále podrývá důvěru v instituce“.

Magyar přitom na jeho odchod tlačil už od nástupu do funkce. Když Nagy odstoupil, premiér na sociálních sítích napsal, že se „země zbavila další Orbánovy loutky, která bránila změně režimu“, a vzápětí položil otázku: „Pánové, kdo bude další?“

Úřad nejvyššího státního zástupce patřil k pilířům systému vybudovaného Fideszem. Prokuratura dlouhodobě čelila kritice, že neotevírala velké korupční kauzy spojené s vládními politiky. Nová vláda proto změnu v jejím čele označuje za nezbytnou součást obnovy právního státu.

Vedení Fideszu naopak už otevřeně počítá s tím, že jeho představitelé mohou čelit trestnímu stíhání.

Budapešťský šéf strany Kristóf Szatmáry minulý týden prohlásil, že do konce roku mohou být „v poutech odvedeny“ až dvě třetiny členů vedení, a tvrdil, že nová moc má připravený seznam zhruba stovky lidí spojených s Fideszem. Tyto obavy přiživuje mimo jiné vyšetřování kolem Národního kulturního fondu (NKA).

Podle vyšetřovatelů vedení fondu od prosince 2024 v rozporu se zákonem rozhodlo o přidělení 1079 dotací v hodnotě přes 17 miliard forintů. Policie případ vyšetřuje jako podezření ze zneužití svěřených prostředků.

Ve vazbě už skončilo několik bývalých vysokých představitelů fondu, včetně někdejšího místopředsedy NKA a bývalého starosty za Fidesz Búse Balázse. Vyšetřovatelé zároveň provedli razii u společnosti spravující servery Fideszu a zabavili datové nosiče. Podle prokuratury to bylo nutné kvůli zajištění elektronických důkazů, Orbán naopak mluví o politicky motivovaném zásahu.

Vyšetřování je pro Fidesz citlivé i proto, že se netýká jen jednotlivých úředníků. Vláda případ označuje za první velkou kauzu, která podle ní odhaluje, jak Fidesz prostřednictvím veřejných peněz budoval síť loajálních institucí a lidí.

Místopředseda Tiszy Márk Radnai prohlásil, že kvůli korupci může skončit před soudem „první řada Fideszu“. Zdůraznil ale, že podle něj nemá jít o politickou pomstu, nýbrž o vyvození odpovědnosti.